Mahidevran Gülbahar Sultan: Porovnání verzí

I když Mahidevran nebyla nejspíše nositelkou titulu Haseki, byla matkou prince, [[Şehzade Mustafa|Şehzade Mustafy]]. Ten byl nejstarším synem sultána a nejvícenejpravděpodobnějším potenciálnímnásledníkem nástupcem na trůntrůnu. PodleOd toho se také odvíjelo její postavení v harému; podle tradic by měla být sultánova ''Baş Kadın'' (hlavní konkubína). To bylo druhé nejvyšší ženské postavení po [[Valide sultan]] (matce sultána). Nicméně byla nahrazena sultánovou favoritkou [[Roxelana|Hürrem]], která jejSulejmana okouzlila taknatolik, že Mahidevran už neměla žádnou jeho pozornost a od roku 1526 se jí přestal věnovat úplně. IOvšem i když se Hürrem stala sultánovou novou favoritkou a později i legální manželkou, Mahidevran stále byla matkou nejstaršího syna a stále byla považována za první manželku.

Když v roce [[1520]] zemřel sultán [[Selim I.]], Sulejman se přesunul do Konstantinopole, hlavního města Osmanské říše, společně se svou rodinou (resp. s ní a Mustafou). V roce 1521 přišel Sulejman o dva své syny; devítiletého Mahmuda a batole Murada. Mustafa se tedy stal nejstarším mužským potomkem sultána. Z Mahidevran se stala ''Baş Kadın''. V istambulském harému ale získala novou rivalku, [[Hürrem Sultan]] (v Evropě známou jako Roxelana), která se později stala sultánovou novou favoritkou. Podle dějepisce Bernarda Navagera však Sulejman velmi miloval Mahidevran i v době, kdy současně trávil čas s Hürrem. Ale od roku 1526 jí přestal věnovat pozornost a jeho přednostífavoritkou byla jen a pouze Hürrem.

Hürrem porodila svého nejstaršího syna [[Şehzade Mehmed|Mehmeda]] v roce 1521 a v roce 1524 dalšího syna Selima (budoucího sultána [[Selim II.|Selima II.]]), čímž se Mahidevranino postavení změnilo – byla nyní konkubína s pouze jedním synem. NapjatéNapětí vztahyve vztazích mezi těmito ženami byly zmírněny díky [[Valide sultan]] [[Ayşe Hafsa Sultan|Hafse]], sultánově matce. Podle zpráv historika Navagera rivalita vyvrcholila tím, že Mahidevran surově zbila Hürrem, což sultána rozhněvalo. Podle historika Necdet Sakaoğlu však jsou boje mezi Mahidevran, Hürrem, Gülfem a Hafsou příliš zveličovány a nejsou pravdivé. Mahidevran opustila Istanbul společně se svým synem, když odcházel do guvernátu, a dlela s ním až do jeho smrti v roce 1553. Poté odešla do Bursy, kde i zemřela.

Zmínky o tom, že Hürrem válčila i s jinou Sulejmanovou konkubínou, [[Gülfem Hatun|Gülfem]], jsou diskutabilní. Hürrem sice nikdy neopustila palác s žádným ze svých synů, jak tomu bývalo zvykem., avšak Povídkyzkazky o tom, že Hürrem používala čáry a magii, aby ovládla Sulejmana, jsou však nepravdivé a fiktivní. Hürrem měla [[Mihrimah Sultan|nezletilou dceru]], která nemohla opustit palác až do svých šestnácti let a její nejmladší syn [[Şehzade Cihangir|Cihangir]] byl od narození těžce nemocný; to byly důvody, proč Hürrem zůstala v hlavním městě, místo aby odešla s některým ze svých synů do místa jeho nového působiště (synové sultána po dosažení určitého věku byli postaveni do čela některé z provincií).

V roce 1533 nebo 1534 (přesné datum není známo) po odchodu Mahidevran do [[Manisa|Manisy]], se Sulejman s Hürrem oženil za doprovodu velkolepého formálního ceremoniálu, v důsledku toho Mahidevran již nebyla hlavní konkubínou.

Postava Mahidevrán se objevila i v turecké historické telenovele Muhteşem Yüzyıl (česky [[Velkolepé století]]). Zde ji hraje německá herečka německéhotureckého původu [[Asiye Nur Fettahoğlu]]. V tomto televizním zpracování se z jejíchMáhidevraniných děti objevuje pouze zmíněný Şehzade Mustafa.