Furlanština: Porovnání verzí

Zatímco za dob [[stěhování národů]] hovořila elita [[Germánské jazyky|germánskými jazyky]], ať už [[Langobardi]] nebo krátkodobě [[Frankové]], jindy se úředně užívalo [[Latina|latiny]]. Dvůr však nebyl určujícím elementem, prostý lid zůstával u staré latiny. Množství společných rysů s dalšími alpskými jazyky lze lépe vysvětlit dlouhodobou izolací od paduánsko-benátských nížin, jakýsi [[Rétské Alpy|rétský]] (keltský snad s etruským původem) substrát je pravděpodobně výmyslem. Jednoznačně jazyk vyrostl na substrátu [[Keltské jazyky|keltském]] či pokeltštěném Karnských Keltů a také předrománských Venetických, respektive Paleobenátských kultur. Toponyma jmen furlánských nížin jsou rozličných původů, prokazatelně je tam zanechali i nikdy zde nevládnoucí [[Slované]], [[Avaři]] a [[Maďaři]].

Oproti jiným oblastem Itálie je furlánská oblast málo nářečně odlišná, čímž však myslím, že jsou dialekty navzájem srozumitelné asi tak jako čeština se slovenštinou. Literární furlánština se začíná rozvíjet v 15. st. a je založena na centrálním dialektu v oblasti [[Udine]], avšak první texty nižší administrativy se začaly objevovat už ve 12. st. Menší část těch nejcennějších textů je uchována v udinské městské knihovně [[Biblioteca civica di Udine]].

Donedávna byla furlánština mateřským jazykem tří čtvrtin Furlánska, za dvacet let (výzkum Institutu mezinárodní sociologie v [[Gorizia|Gorici]] 1977 a 1986 a poté studie ekonomického oddělení Univerzity Udine 1998) s rozvojem komunikačních médií ztrácela 1 % podílu ročně. Číselně vyjádřená situace v regionu Furlánsko (bez Julského Benátska): 57,2 % (ex 75 %) pravidelných mluvčích, celkem 430 tisíc lidí, 20,3 % příležitostných mluvčích, 19,9 % rozumějících, avšak jazyk nepoužívajích a 2,6 % nerozumějících furlánštině.