Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna ,  před 11 měsíci
m
Dne 1. dubna 1938 byla do katastru města začleněna část obce Dubava o rozloze 18 318 hektarů. Na počátku druhé světové války 15. září 1939 německé letouny prováděly bombardování Baranavické rozhlasové stanice a hlavního nádraží. Zničil několik vlaků, zabily a ranily mnoho lidí, ale rozhlasová stanice zůstala neporušena.
 
Od počátku [[Sovětská invaze do Polska|Invaze Rudé armády do Západní Běloruska a na Ukrajinu (1939)]] se na území Baranavického povětusovětu začaly objevovat případy loupeží a vražd. Oběťmi byly bohatí občané a členové polské správy (většinou Poláci), zločiny páchali bandité, místní komunisté, rolníci a obyvatelé města (většinou Bělorusové a Židé).
 
Nejvíce trestných činů bylo spácháno pod vlivem sovětské propagandy. Proto hlava magistrátu Jan Vengžyn vytvořil takzvanou „policii“, která čítala na 186 Poláků s kulomety a modrými páskami na rukou, jejž měla chránit město před anarchií. Proti její existenci velmi brojila skupina místních komunistů. Policie fungovala do 14 hodin 17. září 1939, kdy do města vešly sovětské jednotky. Díky tomu bylo Baranavičy jedním z mála míst v západním Bělorusku, kde se v prvních hodinách po příchodu Rudé armády neodehrály masakry místních Poláků.