Verze z 9. 12. 2018, 10:23 zobrazit zdroj Jirka.h23 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 8 403 editací →‎Cizinci ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 9. 12. 2018, 10:34 zobrazit zdroj Concus Cretus (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 3 459 editací →‎Obyvatelstvo: oprava: historické židovské a německé menšiny v Praze nebyli cizinci, nýbrž různé národnosti místních obyvatel, což se liší od novodobých cizinců, jenž mají občanství zahraničních států Přejít na další porovnání →
Řádek 467: Praha má vysokou míru počtu přistěhovalých i počtu vystěhovalých. Mezi přistěhovalými je výrazně vysoký podíl cizinců. Pražané se vystěhovávají nejvíce do Středočeského kraje, konkrétně okresů [[okres Praha-východ\|Praha-východ]] a [[okres Praha-západ\|Praha-západ]], kde vzniká [[metropolitní oblast]] Prahy. Ta má přibližně 200 000 obyvatel a neustále roste. Je nejrychleji rostoucím místem v ČR. === Národnosti a občanství obyvatel === === Cizinci ===▼ ==== Historické národnosti ==== V minulosti v Praze žilo ~~velice~~ heterogenní obyvatelstvo – vedle Čechů Němci a Židé; ve středověku a raném novověku také Italové. Architektonické památky italského původu tvoří velkou část Malé Strany. Židovského původu několik budov, které se zachovaly po asanaci [[Josefov (Praha)\|Josefova]], například [[Jeruzalémská synagoga\|Jubilejní synagoga]] na Novém Městě, [[Španělská synagoga]], [[Staronová synagoga]], [[Nový židovský hřbitov na Olšanech\|Obřadní síň na Olšanech]] a [[Nová synagoga (Libeň)\|Nová synagoga]] v Libni. V roce 1880 byla [[obcovací jazyk\|obcovacím jazykem]] 86,2 % obyvatel Prahy čeština a 13,7 % pak němčina. V roce 1920 se k česko-slovenské národnosti přihlásilo 94,2 % obyvatel Prahy, 4,6 % k německé a 0,9 % k židovské.<ref>{{Citace monografie\| korporace = Státní úřad statistický \| titul = Statistický lexikon obcí v republice Československé - I. Země Česká \| místo = Praha \| rok = 1924 \| strany = XIII}}</ref> ▲==== Cizinci v současnosti ==== Od poloviny 90. let v Praze opět stoupá počet [[cizinec\|cizinců]]. V roce [[2001]] žilo v Praze 61 477 cizinců,<ref>[http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/B90040818C/$File/c01r04.pdf ČSÚ: Cizinci v ČR podle oblasti, kraje a okresu; 1996–2009 (k 31. 12.)]</ref> v roce 2012 pak již 162 715, když tvořili 13 % obyvatelstva. Na Prahu a Středočeský kraj připadá více než polovina z celkového počtu cizinců v ČR.<ref>[http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/tabulky/ciz_pocet_cizincu-006#.VBFVpsJ_tWo ČSÚ, CIZINCI VČETNĚ AZYLANTŮ]</ref> K 31. 12. 2012 v Praze žilo okolo 170 tisíc cizinců, z toho: 45 333 občanů [[Ukrajina\|Ukrajiny]], 26 281 občanů [[Slovensko\|Slovenska]], 21 098 občanů [[Rusko\|Ruska]], 11 277 občanů [[Vietnam]]u a z jiných zemí.<ref>[https://www.czso.cz/documents/10180/20557425/330120150412.xlsx/66b9ae65-af97-4e03-b63c-b20c1a1a7911?version=1.2 Cizinci v hlavním městě Praze, 15 nejčastějších státních občanství, k 31. 12. 2014]</ref>

Praha: Porovnání verzí