Kniha Ozeáš: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{Autoritní data}} |
m typografické úpravy |
||
Řádek 8:
Podle úvodního verše působil prorok Ozeáš za vlády [[izraelské království|izraelského]] krále [[Jeroboám II.|Jeroboáma II.]] a za [[judských]] králů [[Uziáš]]e, [[Jótam]]a, [[Achaz]]a a [[Chizkiáš]]e. Tato synchronizace však není zcela bezproblémová, neboť zmíněná řada judských králů zdaleka přesahuje vládu izraelského Jeroboáma II. Navíc by to znamenalo, že prorok zažil pád Samaří, a tedy naplnění hlavních hrozeb, které proti Izraeli vyřkl, avšak prorok se o ničem takovém nezmiňuje. Je proto možné, že doba krále Chizkiáše je přidána navíc, pravděpodobně kvůli tomu, že poslední izraelský král Hóšea měl stejné jméno jako prorok.
Dalšími časovými indíciemi jsou předpověď zániku [[Jehú]]ovy dynastie ([[747 př. n. l.]]) a snad narážka na syrsko-efrajimskou válku (Judsko napadeno spojenými králi Damašku a Izraele, asi [[734 př. n. l.]]). Z prvních třech kapitol je patrná klidná a pokojná situace v zemi, což ukazuje na dobu vlády Jeroboáma II. (tj. před 747 př. n. l.). Ozeáš je tedy současníkem [[Ámos]]ovým. Ozeáš
=== Po Ozeášově smrti ===
Řádek 16:
== Struktura knihy ==
# '''Úvod''' (1,1-2)
# '''Prorokovo manželství''' (1,3 – 3,5)
# '''Výroky proti Izraeli''' (4,1 – 12,2)
# '''Nadějný a pozitivní závěr''' (12,3 – 14,10)
== Témata a poselství knihy ==
Řádek 25:
Celou knihou proniká jedno ústřední téma, a to je nevěrnost Izraele vůči Bohu. Tato nevěra je popisována obrazem prostituce a manželské nevěry, což je umožněno mimo jiné i tím, že Izraelité přejímali s jinými prvky okolních kultur i kultickou prostituci. Jedna charakteristická část cizích kultů se proto stala symbolickým znázorněním poskvrněného vztahu Izraele a Boha. Dalším často užívaným obrazem je smlouva a soudní spor, což je charakteristické pro dobu, kdy na neklidné mezinárodní scéně se to smlouvami, pakty a jejich porušeními jen hemžilo. Celá kniha je ve znamení vedení soudního sporu, který Bůh (po)vede proti Izraeli.
Izraeli není vytýkána
Ozeáš je významný i proto, že se v něm poprvé objevuje základní schéma dějin Izraele, jak je známo z [[Pentateuch]]u; Ozeáš zmiňuje zničení [[Sodoma a Gomora|Sodomy a Gomory]], zápas [[Jákob]]a s andělem, vyjití z [[Egypt]]a pod vedením „proroka“ (tj. [[Mojžíš]]e) a putování pouští. Není však jisté, zda Ozeáš znal souvislé vyprávění nebo jen jednotlivé tradice.
|