Lanškroun: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
klášter
Řádek 37:
== Historie ==
 
Město bylo založeno v 2. polovině [[13. století]] v souvislosti s královskou kolonizační činností jako hlavní ekonomické centrum rozsáhlého lanškrounsko-lanšperského panství. První dochovaná písemná zmínka o Lanškrouně pochází z roku [[1285]], kdy jej od českého krále [[Václav II.|Václava II]]. převzal [[Záviš z Falkenštejna]]. Od roku [[1304]] byl Lanškroun součástí majetku [[Zbraslavský klášter|Zbraslavského kláštera]], později litomyšlského biskupství (r. 1358). Roku8. srpna roku 1371 založil [[Petr Jelito]], litomyšlský biskup a rodák z [[Dolní Třešňovec|Dolního Třešňovce]] u Lanškrouna, založil ve městě augustiniánskýu Dolní brány klášter augustiniánů kanovníků pro 12 řeholníků, kterýkteří přišli z mateřského konventu v [[Roudnice nad Labem|Roudnici]]. Odtud se řeholníci brzy přestěhovali k farnímu kostelu Zvěstování Panny Marie<ref>Floridus Röhrig (ed.),''Die Stifte der Augustiner-Chorherren in Böhmen, Mähren und Ungarn''. Klosterneuburg-Wien 1994, s. 119-127</ref>. Klášter byl v období renezance přestavěn na zámek v renezančním slohu. Po husitských válkách v 15. století získali Lanškroun [[Kostkové z Postupic]]. Od roku 1507 městu vládli [[Pernštejnové]] s výjimkou třinácti let, kdy město spravovali páni z Boskovic. Za vlády pánů z Postupic a poté Pernštejnů získal Lanškroun řadu významných privilegií. Dalšími vlastníky města a panství byli [[Hrzánové z Harasova]] a po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé Hoře]] (r. 1620) připadl Lanškroun [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnům]] (od r. 1622).
 
V době [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] bylo město poničeno švédskými i císařskými vojsky. Po ní do Lanškrouna přicházeli němečtí osadníci, kteří prosadili německou správu. Od roku [[1683]] je městská kniha psána německy. V polovině 17. století vrcholí vědecká činnost nejvýznamnějšího lanškrounského rodáka, fyzika, matematika, astronoma, lékaře a filozofa, rektora [[Univerzita Karlova|Karlovy univerzity]] a zakladatele [[spektroskopie]] [[Jan Marcus Marci|Jana Marka Marciho]] (1595–1667), po němž je pojmenováno nejen hlavní náměstí Lanškrouna, ale i kráter na odvrácené straně [[Měsíc]]e. Koncem 18. století bylo město vyhlášeno městem municipálním. V polovině 19. století se stal Lanškroun sídlem okresního hejtmanství a okresního soudu a až do roku [[1960]] zůstal okresním městem.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Město Lanškroun: Základní informace o městě Lanškroun|url = http://www.lanskroun.eu/cz/mesto/o-meste-lanskroun/|datum přístupu = 2011-01-09}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>
Řádek 152:
</gallery>
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Benoni
Řádek 173:
}}
* ''Krajem koruny země'' Vlastivěda Lanškrounska. Lanškroun : Město Lanškroun : Městské muzeum Lanškroun, 2002. 560 s.
* Floridus Röhrig (ed.),''Die Stifte der Augustiner-Chorherren in Böhmen, Mähren und Ungarn''. Verlag Mayer & Comp., Klosterneuburg-Wien 1994, 362 stran; ISBN 3-901025-34-0, s. 119-127.
 
== Související články ==