Periferní nervová soustava: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
m typografické úpravy
Řádek 3:
 
== Nervy mozkomíšní ==
Nervy mozkomíšní neboli cerebrospinální tvoří svazečky vláken s [[myelin]]em a jsou buď dostředivá (senzitivní - vedou cit a bolest) nebo odstředivá (motorická - zajišťují pohyb). Další rozdělení je na nervy míšní a hlavové.
 
Hlavových nervů je dvanáct párů a inervují hlavu a krk včetně našich [[smyslové orgány|smyslových orgánů]].
 
=== Přehled hlavových nervů ===
'''I. Čichové nervy''' (''Nervi olfactorii'') - vstupují do kyjovitých výběžků u čichového laloku
 
'''II. Zrakový nerv''' (''Nervus opticus'') - vede přes thalamus do zrakového okrsku
 
'''III., IV., VI. Okohybné nervy''' (''Nervi oculomotorii'') - přes [[střední mozek]]
 
'''V. Trojklaný nerv''' (''Nervus trigeminus'') - má tři větve, které inervují žvýkací svaly, kůži obličeje, zuby, nosní a ústní sliznici a senzitivní vlákna jazyka
* V.<sub>1</sub> n. ophalmicus
* V.<sub>2</sub> n. maxillaris
* V.<sub>3</sub> n. mandibularis
'''VII. Lícní nerv''' (''Nervus facialis'') - inervuje mimické svaly, slinné žlázy; vstupuje do prodloužené míchy
 
'''VIII. Sluchově rovnovážný nerv''' (''Nervus vestibulocochlearis'') - vede ze statokinetického čidla na hlemýždi ve vnitřním uchu do středního mozku
 
'''IX. Jazykohltanový nerv''' (''Nervus glossopharyageus'') - z chuťového čidla do prodloužené míchy, inervuje také svalstvo [[hltan]]u a příušní žlázu
 
'''X. Bloudivý nerv''' (''Nervus vagus'') - dalece opouští oblast hlavy, podílí se na inervaci orgánů hrudní a břišní dutiny
 
'''XI. Přídatný nerv''' (''Nervus accessorius'') - inervuje svaly [[krk]]u a [[Šíje (krk)|šíje]], vede do prodloužené míchy
 
'''XII. Podjazykový nerv''' (''Nervus hypoglossus'') - inervuje svalstvo jazyka a vede rovněž do prodloužené míchy
 
=== Míšní nervy ===
Míšní nervy vychází z míchy, z každého segmentu jeden, a vystupují ven z páteře aby zásobily zbytek našeho těla. Uvnitř míšního kanálu vznikají ze dvou kořenů - jeden pro cit a druhý pro pohyb. Po tom co opustí prostory páteře se rozdělí na přední a zadní větev, přičemž ta přední inervuje většinu těla. Přední větve se skládají do pletení - krční pleteň, pažní, bederní a křížová. Nervy hrudních segmentů vedou každý jedním mezižebřím.
Mícha nerostla za našeho dětství tak rychle jako my a tak se oproti páteři relativně zkrátila. Končí tedy někde ve výšce obratle L1 (což je zhruba v úrovni ledvin, těsně pod dolním okrajem hrudního koše). Pod touto úrovní se už nachází jen cauda equina (koňský ocas), který je tvořen míšními nervy. Proto se pod touto úrovní odebírá mozkomíšní mok lumbální punkcí z páteřního kanálu.
 
Řádek 37:
{{viz též|vegetativní nervová soustava}}
Nervy vegetativní neboli autonomní se rozdělují na nervy [[sympatikus|sympatické]] a [[parasympatikus|parasympatické]]. Jejich funkce nepodléhá naší vůli. Jsou v [[hladké svalstvo|hladkém svalstvu]] zažívací trubice, [[průdušnice]], [[průduška|průdušek]] a [[močopohlavní ústrojí|močopohlavním ústrojí]], srdeční svalovině, slinných a trávicích žlázách, oku, okolo všech cév a nadledvině, ale také dalších orgánech.
Sympatické vegetativní nervy vystupují z [[mícha|míchy]] krční, hrudní a bederní. Zauzlina je blízko míchy, a to v truncus sympaticus - hlavním kmeni sympatického nervového systému. Ten pak vypadá jako korálky na niti. Parasympatické vegetativní nervy vystupují z hlavy a křížové [[mícha|míchy]]. Zauzlina je blízko inervovaného orgánu a často se ztrácí v jeho stěně, a tak není vidět.
Sympatické a [[parasympatikus|parasympatické]] nervstvo působí navzájem antagonisticky, sympaticus zrychluje srdeční činnost a má jako [[neurotransmiter|mediátor]] [[noradrenalin]] a [[adrenalin]], parasympatikus srdeční činnost zpomaluje a má jako [[neurotransmiter|mediátor]] [[acetylcholin]]. Kromě toho mají oba samozřejmě velkou spoustu dalších funkcí - všechny, které neovlivňujeme vůlí - pocení, pohyby střev...střev…
 
== Nejdelší nervstvo ==