Občanská demokratická aliance: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
-šablona
m →‎Vznik a historie strany: typografické úpravy
Řádek 65:
Fungování strany bylo silně ovlivněno mnoha skandály především finančního rázu. Naposledy se ODA sama účastnila voleb v roce 1996, kdy se rovněž dostala s 13 mandáty jako nejmenší strana do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]]. Po uzavření staronové koalice s ODS a KDU-ČSL se stala nejmenší stranou v [[Druhá vláda Václava Klause|druhé Klausově vládě]]. Po skandálech s financováním ODS však ministři za ODA podali na podzim roku 1997 demisi, následovanou vládní krizí. Členové ODA zasedli ještě v úřednické vládě [[Josef Tošovský|Josefa Tošovského]], ale po předčasných volbách v roce 1998 z Poslanecké sněmovny vypadli, jelikož se jich neúčastnili.
 
O něco úspěšnější byla ODA v [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]], již v roce 1996 získala sedm senátorů (mezi nimi bývalý ministr kultury [[Václav Jehlička]], zástupkyně ombudsmana [[Jitka Seitlová]] či prezidentská kandidátka [[Jaroslava Moserová]]). Po roce 1998 uzavřela ODA společně s dalšími středopravicovými stranami ([[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|KDU-ČSL]], [[Unie svobody – Demokratická unie|Unie svobody]] a [[Demokratická unie]]) tzv. '''[[Čtyřkoalice|Čtyřkoalici]]''', oponující stranám tzv. [[Opoziční smlouva|Opoziční smlouvy]]. Pro její dluh však byli členové ODA vyškrtnuti z kandidátek Čtyřkoalice do voleb v roce 2002, což znamenalo faktický zánik Čtyřkoalice a od té doby již ODA fakticky pouze přežívala. Ze senátorů jí zbyl jediný - [[Karel Schwarzenberg]]. V prosinci roku 2007 si strana sama odhlasovala zánik k [[31. prosinec|31. prosinci]] [[2007|téhož roku]].
 
=== Integrace ===