Rousseauovo pojetí demokracie: Porovnání verzí

Ti jedinci, kteří podepsali společenskou smlouvu, a nikdo jiný, konstituují '''lid'''. Ten vytváří jednotu na bázi svého společného zájmu. Z toho lze vyvodit, že obecná pravidla -– zákony, jsou předmětem obecné vůle, tedy jsou vůlí lidu jako celku, který je '''suverénem'''.<ref>Dtto, s. 228.</ref>Právě tento bod hovořící o suverenitě lidu je hlavním stavebním kamenem rousseauovské filosofie státu. Vůle jednotlivce nemůže být neustále totožná s vůlí obecnou. Stejně jako jednotlivec nemůže svou vůli delegovat na jiného příslušníka lidu (druhý totiž nebude vždy prosazovat jeho vůli), tak i lid jako suverén nemůže předat svou vůli.

#'''Demokracie jako suverenita lidu.''' V tomto smyslu nehovoří přímo o termínu demokracie, ale používá jako nejbližšího ekvivalentu -– pojem republika. Platí podmínka, že jakékoli legitimní politické zřízení je založeno na souhlasu lidu.<ref>Cabada. L. - Kubát, M. et al.: ''Úvod do studia politických věd.'' Praha : Eurolex Bohemia s. r. o., 2004, s. 355.</ref>