Mantra: Porovnání verzí

Přidáno 12 bajtů ,  před 3 lety
m
typografické úpravy
m (Editace uživatele 90.177.191.13 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Zbrnajsem)
značka: rychlé vrácení zpět
m (typografické úpravy)
 
== Mantra v hinduismu ==
V hinduismu existuje přesvědčení o totožnosti jména a toho, co je tím jménem označeno, proto opakování jména něčeho zpřítomňuje to označované - „neomezená účinnost manter vyplývá z toho, že jsou (nebo se alespoň správným přednesem mohou stát) 'předměty', které představují“<ref>M. Eliade: Jóga, nesmrtelnost a svoboda. Argo 1999, str. 167.</ref>. Už v nejstarších indických spisech (Jadžurvéda) se objevuje mantra [[óm]] (psána většinou a-u-m), která je ztotožňována se všemi velkými bohy. Dlouhou dobu se mantry netěšily takové popularitě jako dnes a byly používány pouze při rituálech. Ovšem změna byť jediného písmene v mantře by způsobila smrt toho, kdo ji pronáší<ref>H. Preinhaelterová: Hinduista od zrození do zrození. Vyšehrad 1997, str. 100.</ref>. Impulzem k nárůstu popularity manter bylo rozšíření [[tantrismus|tantrismu]] (od zač. letopočtu), který poukazoval na to, že pomocí mantry lze dosáhnout spásy (která se nazývá [[mókša]]).
 
Mantry jsou v zásadě původně hymny Véd, později byly bráhmany sestaveny skupiny výroků z těchto hymnů doprovázející mnoho druhů složitých védských obětí souvisejících vždy s udržováním chodu světa skrze oběť a nebo s obřady plnění přání obětníka silou oběti, je-li v souladu s [[dharma|dharmou]], pravidly védského vidění řádu světa.
Mantry jsou mocné prostředky osvobození a meditace, opakování jmen bohů, nebo jmen Božích (Nárájany, Šivy, Ganapatiho, Súrji, Déví) v ágama a nigama, dílech klasického hinduismu. Mantry také sloužily k neutralizaci kouzel a léčení nemocí (Atharvavéda).
 
Většina hinduistických manter jsou úryvky z různých posvátných textů (většinou [[Védy]] nebo [[Upanišady]]). Některé vyloženě tantrické mantry ale nemusí dávat vůbec žádný smysl: ''hrím, hrám, hrúm, phat'' atd. (tzv. bídža, neboli semenné mantry) - je zde hlavní zvuková hodnota. Dokonce existují i názory, podle kterých je mantra účinná i když ten, kdo ji opakuje, vůbec neví, co znamená<ref>Šrí Svámí Šivánanda: Mantra jóga. Fontána 2004, str. 23, 93 (i jinde).</ref>. Účelem většiny manter je dosáhnout vysvobození (mókšy) - ''„Pronášením mantry, která vyjadřuje absolutního Boha, povznese adepta k ztotožnění se s ním, čímž se jeho vědomí stane samotnou mantrou.“''<ref>Śiva-sútra 23 (př. Rasa Ravi)</ref> Mimoto často slouží i k získání zdraví, odvrácení nepřátel apod. Podmínkou úspěchu je jen zopakovat mantru dostatečněkrát (většinou v řádu desetitisíců).
 
Mantra se osvojuje pěti způsoby, podle nichž se nazývá<ref>{{Citace monografie|příjmení=Mahéšvaránanda|jméno=Paramhansa svámí|příjmení2=|jméno2=|titul=Skryté síly v člověku|url=http://www.joga-cakry.cz/|vydání=První|vydavatel=Mladá fronta|místo=Praha|rok=2004|počet stran=244|kapitola=Mantra - Síla slova|url kapitoly=http://www.joga-cakry.cz/zakladni-vychodiska/20-mantra|strany=52-55|isbn=80-204-1141-0}}</ref>:
 
V esoterních směrech tantrismu a [[jóga|jógy]] se mantra nejdříve musí „probudit“. Mantra zde používaná většinou neměla žádný smysl, ale v meditaci se mohl její význam vyjevit. Tím se probudila a ten, kdo toho dosáhl získal moc mantry (mantra siddhi).
Systém čtyř prazvuků, pará, kořenné a nerozlišitelné, šabdabrahman, pašjantí, daleko vidící, samohlásky jako příčiny světa, madhjamá, souhlásky a tattvy, ideje a elementy seřazené do pětic skupin (varga), jako kalá, tanmátrá a bhúta (elementy), jakož vnější zvuky a projevená logika mysli (vaikharí, v prostoru se šířící, vi-khara), pochází z filosofie génia grammatiky 4. až 5. století [[Bhartrhari]]ho. Zároveň je to výstup hadí síly od nerozlišitelného zvuku anáhatanáda ke zvuku pojmů a manter, naopak vesmírná energie Brahmanu (paramášakti) sestupuje do člověka od temene hlavy po konec páteře a tak vnáší logiku nadvědomí (buddhismus: pradžňápáramitá a bódhi) nebo milost Brahmanu (Šivy, Višnua...Višnua…) do člověka. Znakem je šesticípá hvězda (jantra) sjednocení v lotosu srdce anáhata.
Mantry jsou buď prostředkem magie a kouzel, podporou meditace a poznání, léčitelem v ájurvédě nebo povozem (mantrájána) k osvobození jako bídža (semenná slabika) aum a statisíce dalších.
Mantréšvarové jsou vládci manter a jejich významu.
 
Zvláštní podobou manter je [[dháraní]] - dosl. „nositelka“ (tento termín se ale většinou používá dost volně, takže může také splývat s termínem „mantra“). Jedná se o krátké formule magického vědění, které se skládají ze slabik se symbolickým významem. Mohou představovat jak jádro určité nauky, tak určitý stav vědomí, který se opakováním dháraní znovu navozuje. Všeobecně jsou kratší než mantry.<ref>{{Citace monografie
| titul = Lexikon východní moudrosti
| překladatelé = Jan Filipský, Helena Heroldová, Josef Kolmaš, Vladimír Liščák, Stanislava Vavroušková
=== Jednotlivé buddhistické mantry ===
 
* óm mani päme hung - Nejznámější buddhistická mantra bódhisattvy soucitu [[Avalókitéšvara|Avalókitéšvary]] (Čänräzig). Ne náhodou se nazývá mantrou soucitu. Zaměřuje se totiž právě na něj, ale tím je užitečná proti všem rušivým emocím, tedy stavům mysli přinášejícím utrpení (nevědomost, ulpívání, nenávist, pýcha, chtivost, závist a žárlivost). Většinou působí na mysl až po větším počtu opakování (v řádu desetitisíců), ale vždy je důležitá motivace. Jednotlivé slabiky mantry óm mani päme hung působí takto:
** óm – odstraňuje pýchu a tendenci znovuzrozovat se mezi bohy
** ma – působí na žárlivost a tendenci znovuzrozovat se mezi polobohy
 
== Reference ==
* Eliade, M.: Jóga, nesmrtelnost a svoboda. Argo, Praha 1999, 1. vydání, str. 165 - 168, ISBN 80-7203-153-8.
* Šrí Svámí Šivánanda: Mantra jóga. Fontána, Praha 2004, 2. vydání, ISBN 80-7336-103-5
 
27 289

editací