Rozhlas: Porovnání verzí

Přidáno 42 bajtů ,  před 1 rokem
m
typografické úpravy
(rv)
m (typografické úpravy)
== Princip ==
[[Soubor:Port ackerman 036 v172.jpg|náhled|[[George W. Ackerman]]: Farmářská rodina poslouchá rádio, Ingham County, Michigan, 1930]]
Přenášený akustický (zvukový) signál je tvořen z poměrně nízkých kmitočtů (zhruba 30 Hz - 15 kHz), které by se jako [[elektromagnetické vlny]] nedaly vysílat a šířit. Proto se zvukový signál [[modulace|moduluje]] na podstatně vyšší kmitočty tzv. [[Nosná vlna|nosné vlny]]. Pro rozhlasové vysílání se nejčastěji užívaly kmitočty v pásmu [[Dlouhé vlny|dlouhých vln]] (30 - 300 kHz, [[vlnová délka]]), [[Střední vlny|středních vln]] (300 kHz - 3 MHz) a [[Krátké vlny|krátkých vln]] (3 MHz - 30 MHz), které se z vysílací [[Anténa|antény]] šíří prostorem. Na těchto pásmech se užívá [[amplitudová modulace]], při níž se podle zvukového signálu mění amplituda (rozkmit) nosné vlny. [[Dlouhé vlny]] se šíří na velké vzdálenosti, vyžadují však velmi rozměrné a vysoké vysílací antény a velké vysílací výkony. Do pásma dlouhých vln se také vejde malý počet [[vysílač]]ů, které se i na velkou vzdálenost mohou rušit. [[Střední vlny]] se šíří do vzdálenosti tisíců kilometrů a do pásma se vejde mnohem větší počet vysílačů, vysílací anténa i výkon však musí být poměrně vysoké. Střední vlny byly nejběžnějším pásmem pro příjem rozhlasu až do [[1960–1969|60. let]] [[20. století]]. Šíření [[Krátké vlny|krátkých vln]] je složitější, protože se šíří jak tzv. přímou, tak také odraženou vlnou od vrstev [[Stratosféra|stratosféry]]. Antény i výkony mohou být poměrně malé, šíření však více závisí také na počasí. Pro rozhlasové vysílání jsou na krátkých vlnách vyhrazena oddělená [[Frekvenční pásmo|pásma]], která se zpravidla označují délkou vlny: 10 m (30 MHz), 15 m (20 MHz), 20 m (15 MHz), 30 m (10 MHz) nebo 40 m (7 MHz), případně i 80 a 160 m.
 
Od poloviny 20. století se těžiště rozhlasového vysílání přesunulo na [[velmi krátké vlny]] (VKV, 30 - 300 MHz), případně [[ultra krátké vlny]] (UKV, 300 MHz - 3 GHz), které vystačí s malými anténami a vysílacími výkony, šíří se však také jen do malých vzdáleností (až stovky [[Kilometr|km]]). Do pásma se však vejde daleko více stanic, které mohou používat širší vysílací pásmo a tzv. [[frekvenční modulace|frekvenční modulaci]], při níž se podle zvukového signálu mění frekvence vysílače. Další výhodou frekvenční modulace je možnost účinného potlačení poruch a podstatně lepší kvalita přijímaného signálu. V [[21. století]] se také rozšířilo [[Satelitní televize|družicové vysílání]] na velmi vysokých frekvencích, s vysílací anténou na [[umělá družice|umělé družici]] [[Země]]. Vysílání může používat klasickou frekvenční modulaci, ale také modulaci digitální (ADR, [[DVB-S]]). Digitální modulaci mohou používat i pozemní digitální vysílače, ať už podle standardu [[Digital Audio Broadcasting|DAB]] nebo [[DVB-T]].
 
Území, na kterém má být možnost vysílání přijímat, je pokryto signálem, vysílaným rozhlasovými vysílači. Na shodném území obvykle současně vysílá více rozhlasových stanic, je tedy nutné jednotlivým vysíláním přidělit různé kmitočty ([[frekvence]]) nosných vln. Přidělená frekvence se nazývá '''kmitočet''', nebo také '''kanál''' a vzhledem k nutnosti koordinace a zamezení vzájemného rušení jsou kanály přidělovány centrální autoritou. Tou je v České republice [http://www.ctu.cz Český telekomunikační úřad]. Ten také stanovuje výkon, anténní systém a další parametry vysílače.
V počátcích rozhlasového vysílání a v dobách [[Totalitarismus|totality]] měl stát [[monopol]] na rozhlasové vysílání. Později byl tento monopol uvolněn a při splnění stanovených podmínek může kdokoli dostat [[licence|licenci]] na rozhlasové vysílání. Současně s licencí je nově vzniklé stanici přidělen [[vysílací kmitočet]] a povolený výkon pro šíření vysílání.
 
V [[Česko|Česku]] vysílá velká řada (většinou soukromých) rozhlasových stanic resp. malých rádií. Naprostá většina z nich však působí pouze regionálně (např. [[Hitrádio Vysočina]], [[Rádio Orlicko]] nebo [[Radio Relax]]). Několik soukromých stanic má přidělenu licenci na celoplošné vysílání. Kromě řady soukromých stanic (např. [[Rádio Impuls]], [[Frekvence 1]] či [[Evropa 2]]) vysílají na území ČR i veřejnoprávní subjekty - domácí [[Český rozhlas]] a francouzské [[RFI]] (Radio France Internationale), kterému Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělila licenci do roku 2025.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kalistová
| jméno = Kateřina
== Historie ==
=== Historie rozhlasové technologie ===
* [[1873]] - [[James Clerk Maxwell]] [[matematika|matematicky]] popsal princip šíření elektromagnetických vln
* [[1876]] - [[Heinrich Rudolf Hertz]] poprvé dokázal existenci těchto vln a zkonstruoval předchůdce dnešní [[Dipólová anténa|dipólové antény]]
* [[1893]] - [[Nikola Tesla]] předvádí první veřejnou demonstraci rádia a radiového spojení
* [[1895]] - [[Alexandr Stěpanovič Popov]] zkonstruoval první bezdrátovou [[Telegrafie|telegrafickou]] stanici za využití [[hromosvod]]u jako [[anténa|antény]]
* [[1896]] - [[Guglielmo Marchese Marconi]] telegrafuje na vzdálenost přes tři kilometry za použití dodnes používaného čtvrtvlnného unipólu (využil [[uzemnění]])
* [[1906]] - [[Valdemar Poulsen]] vyvinul [[Telegrafie|telegraf]] pomocí netlumených kmitů, který vysílal [[Morseova abeceda|morseovku]] na určité frekvenci a byl již teoreticky schopen přenášet řeč
* [[1907]] - [[Quirino Majorana]] uskutečnil první „hovor“ (na vzdálenost 75km)
* [[1910]] - [[Lee de Forest]] snímá zvuk opery [[Carmen]] a přenáší jej rozhlasově
* 20. a 30. léta - snadné zhotovení [[Rozhlasový přijímač|rozhlasového přijímače]], tzv. [[krystalka|krystalky]], učinilo tuto technologii široce dostupnou a [[elektronka|elektronky]] umožnily prakticky libovolné zesílení přijímaného signálu.
 
=== Historie rozhlasového vysílání ve světě ===
* [[1910]] - první rozhlasový přenos z Metropolitní opery v [[New York]]u
* [[1920]] - rozhlas vysílá výsledky amerických prezidentských voleb
* [[1922]] - v [[Anglie|Anglii]] zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání [[BBC]]
* [[1923]] - ve [[Kbely|Kbelích]] dne [[18. květen|18. května]] začíná vysílat český rozhlas „[[Český rozhlas Radiožurnál|Radiojournal]]“
* [[1936]] - První přenos při [[Olympijské hry|olympijských hrách]] pořádaných [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]]
 
=== Rozhlas v českých zemích ===
27 091

editací