Rozhlas: Porovnání verzí

Přenášený akustický (zvukový) signál je tvořen z poměrně nízkých kmitočtů (zhruba 30 Hz -– 15 kHz), které by se jako [[elektromagnetické vlny]] nedaly vysílat a šířit. Proto se zvukový signál [[modulace|moduluje]] na podstatně vyšší kmitočty tzv. [[Nosná vlna|nosné vlny]]. Pro rozhlasové vysílání se nejčastěji užívaly kmitočty v pásmu [[Dlouhé vlny|dlouhých vln]] (30 -– 300 kHz, [[vlnová délka]]), [[Střední vlny|středních vln]] (300 kHz -– 3 MHz) a [[Krátké vlny|krátkých vln]] (3 MHz -– 30 MHz), které se z vysílací [[Anténa|antény]] šíří prostorem. Na těchto pásmech se užívá [[amplitudová modulace]], při níž se podle zvukového signálu mění amplituda (rozkmit) nosné vlny. [[Dlouhé vlny]] se šíří na velké vzdálenosti, vyžadují však velmi rozměrné a vysoké vysílací antény a velké vysílací výkony. Do pásma dlouhých vln se také vejde malý počet [[vysílač]]ů, které se i na velkou vzdálenost mohou rušit. [[Střední vlny]] se šíří do vzdálenosti tisíců kilometrů a do pásma se vejde mnohem větší počet vysílačů, vysílací anténa i výkon však musí být poměrně vysoké. Střední vlny byly nejběžnějším pásmem pro příjem rozhlasu až do [[1960–1969|60. let]] [[20. století]]. Šíření [[Krátké vlny|krátkých vln]] je složitější, protože se šíří jak tzv. přímou, tak také odraženou vlnou od vrstev [[Stratosféra|stratosféry]]. Antény i výkony mohou být poměrně malé, šíření však více závisí také na počasí. Pro rozhlasové vysílání jsou na krátkých vlnách vyhrazena oddělená [[Frekvenční pásmo|pásma]], která se zpravidla označují délkou vlny: 10 m (30 MHz), 15 m (20 MHz), 20 m (15 MHz), 30 m (10 MHz) nebo 40 m (7 MHz), případně i 80 a 160 m.

Od poloviny 20. století se těžiště rozhlasového vysílání přesunulo na [[velmi krátké vlny]] (VKV, 30 -– 300 MHz), případně [[ultra krátké vlny]] (UKV, 300 MHz -– 3 GHz), které vystačí s malými anténami a vysílacími výkony, šíří se však také jen do malých vzdáleností (až stovky [[Kilometr|km]]). Do pásma se však vejde daleko více stanic, které mohou používat širší vysílací pásmo a tzv. [[frekvenční modulace|frekvenční modulaci]], při níž se podle zvukového signálu mění frekvence vysílače. Další výhodou frekvenční modulace je možnost účinného potlačení poruch a podstatně lepší kvalita přijímaného signálu. V [[21. století]] se také rozšířilo [[Satelitní televize|družicové vysílání]] na velmi vysokých frekvencích, s vysílací anténou na [[umělá družice|umělé družici]] [[Země]]. Vysílání může používat klasickou frekvenční modulaci, ale také modulaci digitální (ADR, [[DVB-S]]). Digitální modulaci mohou používat i pozemní digitální vysílače, ať už podle standardu [[Digital Audio Broadcasting|DAB]] nebo [[DVB-T]].

V [[Česko|Česku]] vysílá velká řada (většinou soukromých) rozhlasových stanic resp. malých rádií. Naprostá většina z nich však působí pouze regionálně (např. [[Hitrádio Vysočina]], [[Rádio Orlicko]] nebo [[Radio Relax]]). Několik soukromých stanic má přidělenu licenci na celoplošné vysílání. Kromě řady soukromých stanic (např. [[Rádio Impuls]], [[Frekvence 1]] či [[Evropa 2]]) vysílají na území ČR i veřejnoprávní subjekty -– domácí [[Český rozhlas]] a francouzské [[RFI]] (Radio France Internationale), kterému Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělila licenci do roku 2025.<ref>{{Citace elektronické monografie

* [[1873]] -– [[James Clerk Maxwell]] [[matematika|matematicky]] popsal princip šíření elektromagnetických vln

* [[1876]] -– [[Heinrich Rudolf Hertz]] poprvé dokázal existenci těchto vln a zkonstruoval předchůdce dnešní [[Dipólová anténa|dipólové antény]]

* [[1893]] -– [[Nikola Tesla]] předvádí první veřejnou demonstraci rádia a radiového spojení

* [[1895]] -– [[Alexandr Stěpanovič Popov]] zkonstruoval první bezdrátovou [[Telegrafie|telegrafickou]] stanici za využití [[hromosvod]]u jako [[anténa|antény]]

* [[1896]] -– [[Guglielmo Marchese Marconi]] telegrafuje na vzdálenost přes tři kilometry za použití dodnes používaného čtvrtvlnného unipólu (využil [[uzemnění]])

* [[1906]] -– [[Valdemar Poulsen]] vyvinul [[Telegrafie|telegraf]] pomocí netlumených kmitů, který vysílal [[Morseova abeceda|morseovku]] na určité frekvenci a byl již teoreticky schopen přenášet řeč

* [[1907]] -– [[Quirino Majorana]] uskutečnil první „hovor“ (na vzdálenost 75km)

* [[1910]] -– [[Lee de Forest]] snímá zvuk opery [[Carmen]] a přenáší jej rozhlasově

* 20. a 30. léta -– snadné zhotovení [[Rozhlasový přijímač|rozhlasového přijímače]], tzv. [[krystalka|krystalky]], učinilo tuto technologii široce dostupnou a [[elektronka|elektronky]] umožnily prakticky libovolné zesílení přijímaného signálu.

* [[1910]] -– první rozhlasový přenos z Metropolitní opery v [[New York]]u

* [[1920]] -– rozhlas vysílá výsledky amerických prezidentských voleb

* [[1922]] -– v [[Anglie|Anglii]] zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání [[BBC]]

* [[1923]] -– ve [[Kbely|Kbelích]] dne [[18. květen|18. května]] začíná vysílat český rozhlas „[[Český rozhlas Radiožurnál|Radiojournal]]“

* [[1936]] -– První přenos při [[Olympijské hry|olympijských hrách]] pořádaných [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]]