Švýcarská garda: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Papežská švýcarská garda: nezlom mez |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 17:
'''Papežská švýcarská garda''' ([[němčina|něm.]] ''Schweizergarde'', [[italština|it.]] ''Guardia Svizzera Pontificia'', [[latina|lat.]] ''Pontificia Cohors Helvetica'' nebo ''Cohors Pedestris Helvetiorum a Sacra Custodia Pontifici'') oficiálně vznikla roku 1506 a jako jediná funguje dodnes. Již [[Sixtus IV.]] (1471–1484) se spojil s několika [[kantony ve Švýcarsku|kantony]] [[švýcarsko|švýcarské konfederace]], požádal o švýcarské vojáky a nechal postavit [[kasárna]] na [[Via Pellegrino]]. Úmluvu obnovil i jeho nástupce [[Inocenc VIII.]] (1484–1492), který chtěl gardisty využít v boji proti milánskému vévodovi. Významný pro dějiny gardy je zejména [[papež]] [[Julius II.]] (1503–1513), který požádal o poskytnutí stálé dvousetčlenné posádky švýcarských gardistů. Prvních 150 mužů dorazilo do [[Řím]]a 22. ledna 1506 po tříměsíčním pochodu a toto datum je pokládáno za oficiální datum vzniku papežské gardy.
Prvním a nejznámějším činem švýcarské gardy byla obrana Říma 6. května 1527 proti vojsku [[Karel V.|Karla V.]] Při tzv. „[[Sacco di Roma|Plenění Říma]]“ pouhých 189 mužů bránilo papeže před španělskou armádou s mnoha tisíci vojáky. Umožnili [[Klement VII.|Klementu VII.]] (1523–1534) uprchnout do bezpečí, přestože většina (147 mužů) byla pobita; přežili jen ti, kteří papeže eskortovali do nedaleké pevnosti [[Andělský hrad]].
V současnosti má garda 110 mužů, kteří se stále těší velké úctě pro svou disciplínu a věrnost jako ve [[středověk]]u. Jde o nejmenší, nejstarší, nejbarevnější a nejfotografovanější oficiální [[armáda|armádu]] na světě. Funguje zejména jako reprezentativní hradní stráž a ochranka papeže a je jedním ze symbolů [[Vatikán]]u.
Řádek 24:
== Uniforma ==
Členové Švýcarské gardy chodí v nápadných barevných uniformách renesančního původu. Garda, která přišla v roce 1506 do Říma, pravděpodobně žádné zvláštní uniformy neměla a byla oblečena jako většina vojáků té doby – v dubletech s širokými rukávy, v nohavicích po kolena a v punčochách, s rameny a hrudí chráněnými [[zbroj|pancířem]]. Unifikované odění vojáků se vytvořilo až později. Snad mohli mít na hrudi švýcarský kříž nebo papežské zkřížené klíče. Ve zprávách o jejich příchodu do Říma zmínka o odění není.
[[Soubor:Perugini10.jpg|vlevo|náhled|150px|Historická uniforma]]
| |||