Koncentrační tábor Mauthausen: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m info o výstavě
Řádek 15:
Dne [[8. srpen|8.&nbsp;srpna]] [[1938]] byli do Mauthausenu u&nbsp;Lince posláni vězni z&nbsp;[[koncentrační tábor Dachau|koncentračního tábora Dachau]], aby začali s&nbsp;budováním nového tábora. Místo nebylo vybrané jen kvůli jeho blízkosti k&nbsp;Linci, coby dopravnímu uzlu, ale i&nbsp;proto, že tato oblast byla jen řídce obydlená.<ref name="Dobosiewicz"/> I&nbsp;když byl tábor od začátku ovládaný německým státem, založila jej soukromá společnost jako hospodářský podnik. Vlastníkem kamenolomu Wiener-Graben, který nebyl jen v Mauthausenu, ale i&nbsp;v&nbsp;jeho okolí, byla firma [[DEST]] (zkratka pro ''Deutsche Erd- und Steinwerke GmbH''). Společnost vedená [[Oswald Pohl|Oswaldem Pohlem]], který byl taktéž vysoce postaveným funkcionářem [[Schutzstaffel|SS]], koupila kamenolom od města [[Vídeň|Vídně]] a začala s&nbsp;výstavbou Mauthausenského tábora. O&nbsp;rok později nařídila výstavbu prvního tábora v&nbsp;Gusenu. Dříve se vytěžená [[žula]] z&nbsp;kamenolomu používala na dláždění vídeňských ulic, ale nacističtí představitelé předpokládali využití velkého množství této horniny při kompletní rekonstrukci hlavních německých měst, v&nbsp;souladu s&nbsp;plány [[Albert Speer|Alberta Speera]] a jiných architektů [[nacistická architektura|nacistické architektury]].<ref name="Speer">{{citace monografie | příjmení = Speer |jméno = Albert | odkaz na autora =Albert Speer | titul =Inside The Third Reich | rok=1970 | vydavatel=The Macmillan Company | místo=New York | isbn =0-88365-924-7|jazyk=anglicky}}</ref>
 
Finanční prostředky na vybudování Mauthausenského tábora pocházely z&nbsp;různých zdrojů, včetně komerčních úvěrů od [[Dresdner Bank]], v&nbsp;[[Praha|Praze]] sídlící [[Böhmische Escompte-Bank]], tzv.&nbsp;[[Reinhardtův fond|Reinhardtova fondu]] (tj.&nbsp;z&nbsp;peněz, které byly ukradnutyukradeny vězňům z&nbsp;koncentračních táborů) a od [[Německý červený kříž|Německého červeného kříže]].<ref name="Dobosiewicz"/><ref group="pozn">Oswald Pohl nebyl jen vysoce postaveným členem SS, vlastníkem DEST a několika dalších firem, vedoucím administrativy a pokladníkem různých nacistických organizací, ale i&nbsp;generálním ředitelem Německého červeného kříže. V&nbsp;roce 1938 převedl 8&nbsp;000&nbsp;000 říšských marek z&nbsp;členských příspěvků na jeden z&nbsp;účtů SS (SS-Spargemeinschaft e.V.), který je následně o&nbsp;rok později daroval DESTu.</ref>
 
Mauthausen původně sloužil jako přísně vedené vězení pro běžné zločince, prostitutky<ref name="Żeromski">{{citace monografie | příjmení = Żeromski |jméno =Tadeusz | titul=Międzynarodówka straceńców | rok=1983 | strany= 76+| vydavatel=Książka i Wiedza | místo=Varšava | isbn =830511175X |jazyk=polsky}}</ref> a jiné „nepolepšitelné porušovatele zákona.“{{#tag:ref|Jako se uvádí v&nbsp;krátké písemné zprávě [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]] z&nbsp;[[1. leden|1. ledna]] [[1941]].<ref>Dobosiewicz, Stanisław, op.cit., p.12</ref>|group="pozn"}} Dne [[8. květen|8. května]] [[1939]] se tábor změnil na pracovní a začal se používat nejčastěji k&nbsp;věznění politických vězňů.<ref name="Marsalek">{{citace monografie | příjmení = Maršálek | jméno = Hans | titul =Die Geschichte des Konzentrationslagers Mauthausen | rok=1995 | vydavatel=Österreichischen Lagergemeinschaft Mauthausen u. Mauthausen-Aktiv Oberösterreich | místo=Vídeň-Linec |jazyk=německy}}</ref>