Verze z 18. 7. 2017, 08:56 editovat Mattan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 737 editací překlep značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 11. 2018, 18:30 editovat zrušit editaci Mattan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 737 editací m korektura značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 16: == Životopis == Narodil se do travnické rodiny s bohatou tradicí islámské vzdělanosti. Jeho otec [[Ahmed Munib Korkut\|Ahmed Munib-efendija]] (1848?–1925?), ředitel v muslimské základní škole, ruždii, pak mudarris (učitel) v travnické medrese a nakonec člen Ulema-medžlisu [[Islámské společenství v Bosně a Hercegovině\|Islámského společenství v Bosně a Hercegovině]], a oženil s Šehidou/Šahidou Biščević, s níž přivedl na svět čtyři syny ([[Sakib Korkut\|Sakib]], 1884–1929, Hamdija, Hazim, a [[Derviš Korkut\|Derviš]], 1888–1969, syn Besim, 1904–1975, se narodil v dalším Munibově manželství) a pět dcer. Ahmedův bratr [[Muhamed Hazim Korkut\|Muhamed Hazim-efendija]] byl v letech 1877–1914 travnickým [[muftí]]m, stejně jako jejich otec Derviš Muhamed-efendija (1830–1877). Besim se narodil v [[Travnik]]u (některé zdroje mylně uvádějí [[Sarajevo]]). Ruždii, islámskou základní školu, navštěvoval v [[Travnik]]u, Okružní [[Madrasa\|medresu]] v [[Sarajevo\|Sarajevu]] (otevřena 1916, od 1922 jako Vyšší medresa, 1924 zrušena), kde byl ředitelem jeho bratr [[Sakib Korkut\|Sakib]] a učitelem bratr [[Derviš Korkut\|Derviš]]. Mezi lety [[1920]] a [[1925]] navštěvoval [[Šarí‘atská soudní škola\|Šarí'atskou soudní školu]] v [[Sarajevo\|Sarajevu]]. V letech [[1925]]–[[1931]] studoval na káhirské [[Univerzita al-Azhar\|Univerzitě al-Azhar]]. Po návratu do vlasti se stal suplentem v [[Šarí‘atská soudní škola\|Šarí'atské soudní škole]] (11. září 1931–28. června 1937<ref>{{Citace monografie Řádek 33: }}</ref>), kde přednášel arabský jazyk, stylistiku, [[Šaría\|šarí'atské právo]], [[Aqidah\|aqaid]] a dějiny islámu, a do toho byl jistý čas i učitelem náboženství v Prvním chlapeckém gymnáziu v Sarajevu. Po uzavření soudní školy (1937) byl umístěn do Šarí'atského gymnázia v Sarajevu a hned nato do mostarského gymnázia jako učitel náboženství (do 1940), pak znovu do Šarí'atského gymnázia, kde setrval až do roku [[1944]]. Vedle toho přednášel ve Vyšší šarí‘atsko-teologické škole (''Viša islamska šerijatska-teološka škola''). Následně odešel na území pod kontrolou [[Jugoslávští partyzáni\|komunistických partyzánů]]. Po osvobození pracoval v Ministerstvu školství Lidové vlády Bosny a Hercegoviny (1945–1947) a nato ve Výboru pro vysoké školy a věděcká pracoviště (1947–1950). Krátce po založení [[Orientální ústav v Sarajevu\|Orientálního ústavu v Sarajevu]] byl přijat do jeho řad (1951) a ~~působil~~zůstal v něm až do odchodu do penze (1. března 1969). Za působení v ústavu honorárně přednášel na Katedře orientalistiky Filozofické fakulty [[Univerzita v Sarajevu\|Univerzity v Sarajevu]]. Roku [[1934]] se zúčastnil výběrového řízení na novou učebnici islámského náboženství pro sedmý ročník středních škol, které pořádal Ulema-medžlis, nejvyšší rada [[Islámské společenství v Bosně a Hercegovině\|Islámského společenství]]. Publikace byla vydána o rok později. V této době začal hojněji přispívat i do islámských periodik. Roku [[1952]] vydal Mluvnici arabského jazyka pro klasická gymnázia. Poslední dvě desetiletí svého života věnoval překladu [[Korán\|Kurʼán]]. Kvůli neshodám s tehdejším [[Reisu-l-ulema\|reisu-l-ulemou]] [[Selejman Kemura\|Selejman-efendijou Kemurou]] kniha vyšla až roku [[1977]], dva roky po autorově smrti. Ve své době se jednalo o první přímý a úplný překlad z [[Arabština\|arabského jazyka]].<ref>{{Citace monografie

Besim Korkut: Porovnání verzí