Nikaroj: Porovnání verzí

| rokobyvatelé aktuální k = 2010

Nikaroj byl vybudován jako sídlo rodu ''Nika'', který přináležel k [[Tukchum|tukchumutukchum]]u ''Terloj''. Některé zdroje uvádějí, že původ [[Toponymum|toponyma]] by mohl souviset s [[Gruzínština|gruzínským]] výrazem ''nik1ora'' - ''běločelý'', případně s [[Tádžičtina|tádžickým]] slovem ''nigora'' - ''krasavice''.<ref name=":0" />

Na území obce je místo, zvané ''Merkan nenie,'' kde stával chrám, zasvěcený bohyni Matce Zemi (v čečenštině jsou známa jména ''Ки-бела'', ''Гера'', ''Тушоли''). Slavnost ''Merkan Nana'' (bohyně ''Matka Země''), spojená s kultovními obřady, se zde každoročně konala na jaře, kdy se probouzela příroda (březen - duben). Pro slavnost byla vždy vybrána nejhezčí dívka z [[Aul|auluaul]]u, jejíž slavnostní oblečení bylo doplněno věncem z lučního kvítí, který musely v noci za svitu luny uplést ostatní dívky z vesnice. Tato vybraná dívka, která se ujala role bohyně ''Merkan Nana'' , šla v čele procesí a na provaze vedla mladou jalovici, ozdobenou pentlemi a ověšenou řetězem, jehož konec se vlekl po zemi a zvonil na kamenité cestě. Za zpěvu oslavných písní na počest místních božstev ji s dalšími obětinami - vínem, chlebem a sýrem - následovali všichni obyvatelé obce do chrámu. Zástup v čele s knězem třikrát obešel chrám, kněz poté obětoval mladou jalovici a krví zvířete udělal každému z přítomných na čele značku, čímž byla stvrzena vzájemná pospolitost místních obyvatel.

Podobné slavnosti probíhaly i na jiných místech Kavkazu - v Čečensku v oblasti Čanti, Majsta, [[Malchista]], Childecha a Terla, v gruzínské [[Chevsuretie|Chevsuretii]], [[Tušetie|Tušetii]] a [[Pšavi|Pšavii]]i a v [[Ingušsko|Ingušsku]] na březích řeky [[Assa (řeka v Ingušsku)|Assy]].<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Sulejmanov|jméno=Achmad|titul=Топонимия Чечни (Toponymie Čečenska)|url=https://vk.com/doc1410483_125341330?hash=09e1c2820a5ace7288&dl=568b1ca2f162ef53b0|vydavatel=ЭЛЬ-ФА|místo=Nalčik|datum vydání=1997|datum přístupu=2016-05-18|strany=81|jazyk=rusky}}</ref>

=== Sovětské období ===

[[Soubor:Аулы Нашхоя.png|thumbnáhled|Nikaroj na historické mapě Kavkazské oblasti z roku 1877]]

Nikaroj představuje rozsáhlý pevnostní a obytný komplex převážně ze 14. - 16. století. Některé budovy jsou mladší, například [[mešita]] byla přistavěna ke skalní stěně až v 19. století. Součástí aulu byly obytné věže: ''Chušpara'' (''Хушпаран гӀала''), ''věž Islamunova syna Itajna'' (''Итайн Исламун гӀала''), ''Isbjainova věž'' (''Исбяин гӀала'') a věž ''Borza'' (''Борзин гӀала''). Nejvýraznější stavbou pevnosti je 25 metrů vysoká pětipatrová knížecí obranná věž ''Elan bav'' (''Элан бӀав'').

Středem aulu protékal potok ''Nikarchojn erk'' (''Никархойн эрк'', t. zn. ''říčka Nikarchojců''). Na jižním okraji sídla bylo místní pohřebiště, zvané ''Никархойн кешнаш'', t. j. ''hřbitov Nikarchojců''. K centrálnímu aulu s pevností přiléhaly ještě okrajové části sídelního komplexu: na západě to byla ''Gjujta'' (''ГуьйтӀа''), což znamená ''Na kopci'', na jihu tzv. ''Dolní část'' - ''Pchaduchie'' (Пхьадухие). na severu pak místní části ''Куьштайхьа'', ''Уокхар-босса'' a ''ГӀонг гӀайтӀа''.<ref name=":1" />

Koncem října 2014 provedla průzkum nikarojského pevnostního komplexu skupina vědců z organizace "Неизвестная Чечня" v čele s historikem a etnologem Lečou Iljasovem, který Nikaroj navštěvoval již od roku 2005. Kromě stavu architektonických památek vědci věnovali pozornost i flóře a fauně v okolí Nikaroje a dalšího pevnostního komplexu [[Mocaroj|Mocaroje]]e (Моцарой). Hlavním cílem bylo zjistit, jaká opatření je třeba provést z hlediska záchrany či případné rekonstrukce pevnostního komplexu Nikaroj.<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika|příjmení = |jméno = |titul = «Неизвестная Чечня» исследует башенный комплекс Никарой|periodikum = www.grozny-inform.ru|vydavatel = Informační agentura "Грозный-информ"|url = http://www.grozny-inform.ru/main.mhtml?Part=26&PubID=55409|datum vydání = 2014-10-31|datum přístupu = 2016-02-23|jazyk = rusky}}</ref> Bylo rozhodnuto, že v tomto směru budou vědci spolupracovat s Argunským státním historickým a přírodovědným muzeem,<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Аргунский историко-архитектурный и природный музей-заповедник|url = http://old.mkchr.com/main.mhtml?Part=19&PubID=460|vydavatel = Ministerstvo kultury Čečenské republiky|místo = |datum vydání = |datum přístupu = 2016-02-23|jazyk = rusky}}</ref> aby mohl být do budoucna náležitě vypracován právní rámec ochrany mimořádných hodnot kulturního a historického dědictví [[Vajnachové|vajnašského]] lidu.<ref name=":2" />