Verze z 2. 10. 2018, 15:08 editovat MykhalBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 12 806 editací m Robot: upr. tit. zdroje ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 14. 11. 2018, 02:25 editovat zrušit editaci DvorapaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 424 265 editací m Robot: parametry infoboxu přejmenovány; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 23: \| výška nejvyšší hory = 4090 \| čas = +4 \| počet obyvatel = 3 015 500 \| obyvmisto = 133 \| ~~obyvrok~~obyvatelé aktuální k = [[2014]] \| hustota = 101 \| hustmisto = 104 Řádek 90: === Spor o Náhorní Karabach === {{Viz též\|Náhorní Karabach}} [[Soubor:Armenia-vector-map.svg\|~~thumb~~náhled\|Arménie (červeně) s [[Náhorně-karabašská republika\|Náhorno-karabašskou republikou]] (modře)]] V roce [[1920]] nesouhlasil sovětský [[Ázerbájdžán]] s připojením Náhorního Karabachu, který byl z velké většiny osídlen Armény, k sovětské Arménii, a tak byl spolu s [[Nachičevanská autonomní republika\|Nachičevanem]] roku [[1923]] připojen k Ázerbájdžánu. Během sovětské éry Arménie bezúspěšně usilovala o připojení Karabachu ke svému území. Řádek 105: == Geografie == {{Podrobně\|Geografie Arménie}} [[Soubor:Am-map_-_2.png\|~~right\|thumb~~náhled\|Mapa Arménie]] [[Soubor:Sevanavank-both.jpg\|~~thumb~~náhled\|~~left~~vlevo\|Jezero [[Sevan]]]] Území Arménie má plochu 29 743 kilometrů čtverečních. Krajina je hornatá, nadmořská výška na celém území neklesne pod 390 metrů nad mořem. Do Arménie zasahuje horské pásmo [[Malý Kavkaz\|Malého Kavkazu]] a vysokohorské pohoří [[Ararat]], kde se také nachází oficiální nejvyšší hora Arménie ([[Aragac]], 4090 m n. m.). Arméni však za svoji považují o biblickou horu [[Ararat]] (5134 m n. m.), kterou mají dokonce ve státním znaku, která však leží asi kilometr od hranic v muslimském [[Turecko\|Turecku]]. Po tisíciletí obývali území kolem Araratu právě Arméni. Avšak po [[genocida\|genocidě]] osmanskými Turky v letech 1913–1920 zůstalo kdysi velké Arménii pouze malé území. V době největší územní expanze v 1. století př. n. l. se arménské království rozkládalo od [[Středozemní moře\|Středozemního]] až ke [[Kaspické moře\|Kaspickému moři.]] Klima je převážně [[Kontinentální podnebí\|kontinentální]], vyznačující se velmi horkými léty a velmi chladnými zimami. Kvůli suchému létu zde převládají [[Semiaridní podnebí\|polopouštní]] a [[~~Step\|stepní~~step]]ní vegetace; řídké lesy pokrývají pouze sedminu území. Kvůli hornaté krajině je rozšiřování zemědělských oblastí obtížné. V roce [[1988]] zemi postihlo zemětřesení o síle 7,2 stupně magnitudy, které připravilo o život více než 50 000 lidí především ve městech [[Spitak]], Leninakan (dnes [[Gjumri]]) a Kirovakan (dnes [[Vanadzor]]). == Politický systém == [[Soubor:Serzh Sargsyan.jpg\|~~thumb\|right~~náhled\|150px\|[[Serž Sarkisjan\|Serž Sargisjan]] – prezident Arménie v letech 2008 až 2018]] {{Podrobně\|Politický systém Arménie}} Arménie je [[poloprezidentská republika]]. Jednokomorový parlament (Národní shromáždění) má 131 křesel a je volen na 5 let. Vzhledem k špatným historickým zkušenostem má Arménie komplikované vztahy se dvěma sousedy, Tureckem a Ázerbájdžánem. To vede arménskou zahraniční politiku k udržování úzkých vztahů s [[Rusko\|Ruskem]], jež do značné míry garantuje arménskou bezpečnost. Arménie se připojila k celní unii [[Bělorusko\|Běloruska]], [[Kazachstán~~\|Kazachstánu~~]]u a Ruska a k [[Eurasijský ekonomický svaz\|Eurasijské hospodářské unii]]. Na druhou stranu sympatizuje Arménie také se západním světem a snaží se budovat dobré vztahy s [[Evropská unie\|EU]] a [[Severoatlantická aliance\|NATO]]. Roku 2011 začala jednání o partnerství s EU. Arménie se podílela na operaci NATO v Kosovu ([[KFOR]]). Tradičním spojencem Arménie v Evropě jsou [[Francie]] a [[Řecko]]; v obou zemích žije velká arménská komunita. Spolupráce Arménie s Ruskem je ale v západním světě přijímána s nevůlí. Organizace Freedom House, financovaná přímo americkou vládou, označila roku 1999 a znovu v roce 2007 Arménii jen za "částečně svobodnou zemi" a roku 2008 provokačně dokonce za poloautoritářský režim. Všechny volby od roku 1995 vyhrála [[Republikánská strana Arménie]] (''Hayastani Hanrapetakan Kusaktsutyun''). Tato nejvlivnější síla v zemi také vždy sestavovala vládu. Je označována za nacionálně-konzervativní. Hlásí se k ideologii zvané [[tseghakronismus]], která zdůrazňuje spjatost arménské identity s náboženstvím a církví. Hlavním tvůrcem této ideologie byl politik [[Garegin Nzhdeh]], klíčová postava [[První arménská republika\|první arménské republiky]] (1918–1921), jehož [[antikomunismus]] jej ovšem za [[Druhá světová válka\|druhé světové války]] přivedl ke spolupráci s německými [[Nacismus\|nacisty]]. Tseghakronismus je i kvůli tomu někdy označován za [[Rasismus\|rasistickou]] ideologii. Výhrady k němu kvůli tomu mají i někteří představitelé Republikánské strany Arménie, formuloval je například arménský premiér [[Andranik Markarjan]]. Jiní republikáni vnímají tseghakronismus spíše jako historický relikt a posouvají stranu k neideologickému středu. Představitel Republikánské strany Arménie [[Serž Sarkisjan]] byl prezidentem od roku 2008 do roku 2018. === Administrativní dělení === [[Soubor:Armenia map numbered.svg\|~~thumb\|right~~náhled\|200px\|Arménské provincie]] {{Podrobně\|Administrativní dělení Arménie}} Arménie se dělí na 10 provincií (''marzer'', sg. ''marz'') a hlavní město: # [[Aragacotn]] (''Արագածոտնի մարզ, Aragac'otni marz'') # [[Ararat (provincie)\|Ararat]] (''Արարատի մարզ, Ararati marz'') # [[Armavir (provincie)\|Armavir]] (''Արմավիրի մարզ, Armaviri marz'') # [[Gegharkunik]] (''Գեղարքունիքի մարզ, Gegharkhunikhi marz'') Řádek 147: Připojení Arménie k [[Sovětský svaz\|SSSR]] mělo výrazný vliv na rozvoj průmyslu. Ze země se pomalu stal rozvinutý průmyslovo-zemědělský stát. Arménie vyvážela stroje, textil a spotřební výrobky. Po rozpadu [[Sovětský svaz\|SSSR]] v roce 1991 země zrušila zemědělská družstva a o zemědělskou výrobu se starají drobní rolníci. Průmysl prošel začátkem 90. let obdobím stagnace, ale nová vláda začala s liberalizací ekonomiky. Ta od roku [[1995]] zaznamenává růst. Významnou je v zemi těžba [[Neželezné kovy\|barevných kovů]], zejména [[Měď\|mědi]], [[Olovo\|olova]], [[Zinek\|zinku]], [[Železná ruda\|železné rudy]], [[Zlato\|zlata]] a [[Stříbro\|stříbra]]. V zemi se také zpracovávají [[~~Diamant\|diamanty~~diamant]]y a vyrábějí [[~~Šperk\|šperky~~šperk]]y. Pilířem ekonomiky je také potravinářský průmysl, výroba automobilů, pneumatik a elektromotorů a přesné strojírenství. Tradiční je textilní výroba (zejm. [[Koberec\|koberce]], pletené zboží a obuv) a výroba hudebních nástrojů. Vzhledem k hornaté krajině lze k zemědělství využít jen 46 % plochy země. Většina obdělávané půdy leží nad hranicí 1000 m. n. m. Z toho vyplývá specializace na pěstování rostlin, ovoce (zejm. [[Broskev\|broskve]], [[Meruňka obecná\|meruňky]] a [[Slivoň švestka\|švestky]]) a vína. Arménská vína jsou známá svou aromatičností. Proslulým je zvláště arménský koňak.<ref>{{Citace periodika Řádek 157: \| datum přístupu = 2017-11-11 }}</ref> K nejslavnějším značkám patří [[brandy]] Ararat, vyráběná již od roku 1887.<ref>{{Citace periodika \| příjmení = \| jméno = \| titul = Ararat \| periodikum = Alkohol.cz \| datum = \| ročník = \| číslo = \| strany = \| jazyk = cs \| url = https://www.alkohol.cz/ararat/ Řádek 174: == Obyvatelstvo == {{Podrobně\|Obyvatelstvo Arménie}} [[Soubor:Mount Ararat and the Yerevan skyline.jpg\|~~thumb~~náhled\|Hlavní město Jerevan, v pozadí hora [[Ararat]]]] k 1. lednu 2016 měla Arménie 2 977 092 obyvatel. Oproti roku 2006 to značilo pokles o zhruba 250 000, přesto je Arménie stále druhou nejhustěji osídlenou zemí z bývalých sovětských republik. Národnostně je Arménie mimořádně homogenní: 97,9 % obyvatel tvoří [[Arméni]]; následují [[Jezídové\|jezidští]] [[Kurdové]] (1,3 %) a [[Rusové]] (0,5 %). V minulosti tvořili významnou menšinu v Arménii [[Azerové]], na konci 80. let asi 2,5% obyvatel, ovšem odešli ze země po začátku konfliktu o Náhorní Karabach. V protisměru z Ázerbájdžánu zamířilo do Arménie mnoho etnických Arménů. 139 000 jich žije v Náhorním Karabachu, kde tvoří většinu obyvatel. Přes 6 milionů Arménů žije v zahraničí. největší komunity jsou v Rusku, Francii, [[Írán~~\|Íránu~~]]u, [[Spojené státy americké\|Spojených státech]], [[Gruzie\|Gruzii]], [[Sýrie\|Sýrii]], [[Libanon~~\|Libanonu~~]]u, [[Argentina\|Argentině]], [[Austrálie\|Austrálii]], [[Kanada\|Kanadě]], Řecku či [[Izrael~~\|Izraeli~~]]i (prastará tisícová komunita ve starém [[Jeruzalém~~\|Jeruzalémě~~]]ě) . Jediným oficiálním jazykem v zemi je [[arménština]]. Arménštinou mluví drtivá většina obyvatel, okolo 96%. Mnoho lidí v zemi (95%) velmi dobře ovládá i [[Ruština\|ruštinu]], což je dáno historickou i současnou spolupráci s Ruskem. Arménština je pro cizince obtížná především proto, že užívá specifické, prastaré originální písmo. Tvůrcem této unikátní [[Arménské písmo\|arménské abecedy]] byl [[Mesrop Maštoc]], a to již roku 405. Řádek 189: \| datum přístupu = 2017-11-11 }}</ref> K [[Arménská apoštolská církev\|arménské apoštolské církvi]], nejstarší národní církvi na světě, se hlásí takřka 95 % obyvatelstva.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie \| příjmení = \| jméno = \| titul = Arménie - Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled \| url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/armenie/index.html \| vydavatel = Ministerstvo zahraničních věcí České republiky \| místo = \| datum vydání = \| datum přístupu = }}</ref> Za zakladatele arménské církve je považován [[Řehoř Osvětitel]]. Významným duchovním centrem země je malé město [[Vagharšapat\|Ečmiadzin]] ležící asi 25 kilometrů západně od Jerevanu, kde se nachází katedrála Mayr Tačar; zde sídlí i tzv. ''katholikos'', tedy hlava arménské apoštolské církve. Řádek 229: <gallery> Soubor:Kohrvirab.jpg\|Klášter [[Chor Virap]], v pozadí je pohoří [[Ararat]] <!-- nechte to tu, věta je zbytečně dlouhá a detailní pro galerii, ale hodí se někomu, kdo by psal o tomhle klášteru článek! "Mnich Krikor Lusavorič tu byl vězněn, dokud se král Trdat III. neobrátil na křesťanství." --> Soubor:Haghpat-Nshan.jpg\|Chrám sv. Kříže z konce 10. století v [[Haghpat~~\|Haghpatu~~]]u Soubor:Echmiadzin-hripsime.jpg\|Katedrála sv. Matky Boží z počátku 4. století v [[Vagharšapat\|Ečmiadzinu]] Soubor:Armenia Garni side.jpg\|[[Chrám Garni]] z 1. století n. l. Řádek 235: === Kuchyně === Národním jídlem je chléb zvaný [[lavaš]]. Peče se v pecích kónického tvaru umístěných v zemi. Jde o tenkou placku, do níž se často balí jiné jídlo - třeba směs sýru, masa a zeleniny. Tradičním je zejména tzv. [[chorovac]], tedy grilované maso zabalené do lavaše, kořeněné zejména [[Bazalka\|bazalkou]], [[Koriandr setý\|koriandrem]], [[~~Rozmarýn\|rozmarýnem~~rozmarýn]]em a [[Kopr vonný\|koprem]]. Jednou z mála polévek arménské kuchyně je tzv. [[bozbaš]], též zvaný haš, připomínající českou [[Dršťková polévka\|dršťkovou polévku]].<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Arménie, zapomenutá kráska za hranicí Evropy \| periodikum = iDNES.cz Řádek 249: == Sport == Jako i jiné kavkazské národy, mají Arméni slavnou šachovou a zápasnickou školu. Ze šachistů k nejvýznamnějším patří [[Tigran Petrosjan]] či [[Levon Aronjan]]. Zápasník [[Armen Nazarjan]] vyhrál pro samostatnou Arménii první a dosud jedinou zlatou olympijskou medaili (druhou vyhrál již v dresu Bulharska). Jeho kolegové [[Arsen Julfalakjan]] a [[Armen Mkrtčjan]] mají olympijské stříbro. [[Levon Julfalakyan]] vyhrál olympiádu ještě v dresu SSSR. Zápas má v Arménii velké zázemí, přetrvává i tradice specifického arménského druhu zápasu zvaného ''kokh''. Ve fotbale vyniká především klub [[FC Pjunik Jerevan\|Pyunik Jerevan]], z hráčů můžeme zmínit hlavně záložníka [[Henrich Mchitarjan\|Henrika Mkhytarijana]]. Arménský původ měla i řada úspěšných francouzských fotbalistů, například [[Youri Djorkaeff]] či [[Alain Boghossian]]. == Reference ==

Arménie: Porovnání verzí