Alexandrie: Porovnání verzí

| rozloha = 2679

| počet obyvatel = 4110015

| etnické složení = [[Arabové]], [[Koptové]]

| náboženské složení = [[islám]], [[Koptská pravoslavná církev]]

Během prvních stoletích letopočtu byla Alexandrie zmítána náboženskými nepokoji. Za [[Traianus|Trajánovy]] vlády došlo k povstání místní velké [[Židé|židovské]] komunity, jehož potlačení výrazně oslabilo obchodní význam města. Trajánův nástupce [[Hadrián]] obnovu města omezil na pouhé tři pětiny původní rozlohy. Za [[Decius|Decia]] a [[Valerianus|Valeriána]] došlo k novým náboženským konfliktům, tentokrát k násilným střetům s [[Křesťanství|křesťany]]. Křesťanství přinesl do města evangelista [[Marek Evangelista|Marek]] a počet přívrženců neustále rostl. V Alexandrii se narodil i [[Areios|Arius]], tvůrce jednoho z vlivných křesťanských směrů pozdní antiky - [[Ariánství|arianismu]], město bylo také centrem významné teologické a exegetické [[Alexandrijská škola|školy]]. Po přijetí křesťanství jako státního náboženství [[Starověký Řím|Římské říše]] byly zničeny jak staré řecké svatostánky, tak chrám boha [[Serapis]]e, který propojoval řecký a staroegyptský pantheon. Vypleněna byla i pověstná knihovna. Nejznámější obětí nepokojů byla filosofka [[Hypatia z Alexandrie|Hypatie Alexandrijská]]; svatá [[Kateřina Alexandrijská]], křesťanská mučednice, jejíž kult se rozšířil i po Evropě, byla původně asi jejím křesťanským pandánem. Již od pátého století platila Alexandrie za jedno z nejvýznamnějších center křesťanství, vznikl zde jeden ze starokřesťanských [[Seznam alexandrijských patriarchů|patriarchátů]]. Po [[Chalkedonský koncil|chalcedonském koncilu]] roku [[451]] se město stalo na 200 let také hlavním centrem [[monofyzitismus|monofyzitismu]] a dodnes je sídlem [[Koptská pravoslavná církev|koptského]] [[Seznam koptských papežů|papeže]]. Zároveň zde působila řada [[Novoplatonismus|novoplatónských]] filosofů. Averze z pohledu [[Byzantská říše|Byzance]] [[Hereze|heretických]] Alexandrijců k řecké vládě byla jednou z příčin hladkého přijetí nejprve perské a potom arabské okupace v první polovině 7. století.

 

[[Soubor:Alexandria 2123028.jpg|vlevo|náhled|Qait-bejova pevnost na místě [[Maják na ostrově Faru|starověkého majáku]]]]

Arabští vládci však přeložili centrum Egypta na území dnešní [[Káhira|Káhiry]] a význam Alexandrie začal upadat. Došlo k zanesení kanálu, jež město spojoval s [[Nil]]em a velká část zástavby byla zničena při zemětřesení roku [[856]]. Při obdobných katastrofách v letech [[1303]] a [[1323]] se zřítily i zbytky tehdy už poškozeného majáku na ostrově Faru. Později byla na rozvalinách vystavěna [[Qait-bejova pevnost]]. V letech [[1167]]-[[1169]] byla Alexandrie [[Křižácká tažení do Egypta#Obsazení Alexandrie|obsazena]] vojsky [[Seznam jeruzalémských králů|jeruzalémského krále]]. K úpadku města přispělo i jeho obsazení a vydrancování [[Kyperské království|kyperským králem]] Petrem I. během tzv. [[Alexandrijská křížová výprava|Alexandrijské křížové výpravy]] roku [[1365]], opanování středomořského obchodu [[Benátská republika|Benátskou republikou]] a vzestup Káhiry. Při [[Napoleon Bonaparte|Napoleonově]] [[Napoleonovo egyptské tažení|egyptském tažení]] čítalo město pouhé čtyři tisíce obyvatel.

 

=== Mešity ===

 

=== Muzea ===