Saaremaa: Porovnání verzí

| nejvyšší vrchol = 54

| počet obyvatel = 32800

| zeměpisná šířka = 58.5

| zeměpisná délka = 22.5

Saaremaa je oddělena [[průliv]]em [[Väike väin]] od ostrova [[Muhu (ostrov)|Muhu]] na východě a průlivem [[Soela väin]] od ostrova [[Hiiumaa (ostrov)|Hiuumaa]] na severu. Její břehy omývá ze severovýchodu mělké [[Průlivové moře]], z jihu a jihovýchodu vody [[Rižský záliv|Rižského zálivu]]), zatímco ze západu a severozápadu hraničí s otevřeným [[Baltské moře|Baltským mořem]]. Zejména ze západu a z jihu je Saaremaa obklopena desítkami dalších ostrovů a ostrůvků, z nichž největší jsou [[Abruka]] a [[Vilsandi]].

 

 

Odhlédneme-li od velmi členitého pobřeží, má ostrov Saaremaa tvar oválu natočeného přibližně východozápadním směrem, z něhož na jihozápad vybíhá mohutný [[Sõrevský poloostrov]] (''Sõrve poolsaar'').

 

=== Fauna ===

 

Poměrně bohatá je i zvířena ostrova, byť kvůli oddělenosti souše zaostává za pevninskou. V pobřežních vodách žije několik druhů [[tuleň]]ů, z nich nejtypičtější je [[tuleň kuželozubý]]. Na pobřeží hnízdí mnoho druhů mořského ptactva, ostrovem rovněž procházejí linie ptačího tahu, takže je tu na jaře a na podzim možno setkat se s jinde vzácnými druhy jako jsou [[berneška tmavá]] nebo [[kajka mořská]]. Na pevnině hojní [[medvěd hnědý]] a [[rys ostrovid]] jsou zde kvůli omezenosti ostrova vzácnější.

Ve [[Velká severní válka|Velké severní válce]] získává roku [[1710]] ostrov Rusko, a udrží si jej až do roku [[1917]], kdy jej na rok dobude [[Německo]]. Koncem roku [[1918]] pak vládu nad ostrovem získává nově vznikající [[Estonská republika]].

 

 

V červnu roku [[1940]] zahájil [[Sovětský svaz]] [[Vojenská okupace|okupaci]] Estonska. Saaremaa byla obsazena [[Rudá armáda|Rudou armádou]], kterou však v rámci [[Druhá světová válka|válečných událostí]] v roce [[1941]] vystřídala [[Wehrmacht|německá armáda]]. V říjnu až listopadu [[1944]] obsadila ostrov opět sovětská vojska, která jej okupovala až do obnovení estonské samostatnosti v roce [[1991]].