Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Současný stav projektu: Ministerstvo zveřejnilo detaily studie proveditelnosti značka: editace z Vizuálního editoru |
úprava bývalých politiků, aktualizace informací o dění okolo projektu a aktualizace citací značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 31:
| Podjezdová výška mostů = 7 m
}}
'''Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe''' (oficiální název) nebo také průplav, kanál či vodní cesta Dunaj-Odra-Labe, '''D-O-L''', '''DOL''', je připravovaný projekt mezinárodní vodní cesty, který by měl spojit [[řeka|řeky]] [[Dunaj]], [[Odra|Odru]] a [[Labe]] pro [[Vodní doprava|vodní dopravu]] s dalšími přidruženými efekty (vodohospodářství, protipovodňová ochrana, energetika
| příjmení =
| jméno =
| titul =
| titul = Vodní koridor Dunaj – Odra – Labe má šanci, studie potvrdila ekonomickou efektivitu projektu▼
| periodikum =
| vydavatel =
| url = https://www.mdcr.cz/Media/Media-a-tiskove-zpravy/Vodni-koridor-Dunaj-%E2%80%93-Odra-%E2%80%93-Labe-ma-sanci,-st-(1)?returl=/Media/Media-a-tiskove-zpravy▼
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2646956-pruplav-dunaj-odra-labe-silnicim-ulevil-o-pet-tisic-kamionu-denne-tvrdi-tok?fbclid=IwAR1AxuxDt5qZuYETTXDnNHiy1Hl6dyFnCIWLEEV4WmkqXXgE8XTLyerYtMY
| datum přístupu = 2018-11-07▼
| datum vydání =
}}</ref>{{Není ve zdroji}} Kromě těchto řek má významnou roli v projektu řeka [[Morava (řeka)|Morava]] - především již dříve splavněný úsek podél Baťova kanálu. ▼
| datum přístupu =
▲}}</ref>
Příznivci vodního koridoru jsou český prezident [[Miloš Zeman]], polský prezident [[Andrzej Duda]]<ref>{{Citace elektronického periodika
Příznivci vodního koridoru jsou český prezident [[Miloš Zeman]], polský prezident [[Andrzej Duda]], vláda Polské republiky<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Komorowski|jméno=Dariusz|titul=www.mgm.gov.pl|url=https://www.mgm.gov.pl/184-polsko-czeskie-konsultacje-miedzyrzadowe|vydavatel=www.mgm.gov.pl|datum přístupu=2016-04-09}}</ref>, bývalý polský prezident [[Bronisław Komorowski]]<ref>[http://www.d-o-l.cz/index.php/cs/novinky/1-latest-news/154-komorowski Polský prezident Komorowski podpořil projekt vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe]</ref>, bývalí předsedové polské vlády [[Donald Tusk]] a [[Jerzy Buzek]], slovenská vláda - ministr dopravy a výstavby [[Árpád Érsek|Arpád Érsek]] (a bývalý předseda vlády [[Robert Fico]]<ref>[http://zpravy.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/fico-veri-v-kanal-dunaj-odra-labe-projekt-je-podle-nej-realizovatelny-1188355 Fico věří v kanál Dunaj-Odra-Labe, projekt je podle něj realizovatelný]</ref>), bývalý rakouský prezident Heinz Fischer<ref>{{Citace elektronické monografie▼
| titul = Polsko se mění k lepšímu, říká prezident Andrzej Duda. Podporuje Zemanův kanál Dunaj–Odra–Labe {{!}} Svět {{!}} Lidovky.cz
| periodikum = Lidovky.cz
| url = https://www.lidovky.cz/svet/polsko-se-meni-k-lepsimu-rika-prezident-andrzej-duda-podporuje-vodni-kanal-do-ceska.A181110_112605_ln_zahranici_krku
| jazyk = cs
}}</ref>, vláda Polské republiky<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Komorowski|jméno=Dariusz|titul=www.mgm.gov.pl|url=https://www.mgm.gov.pl/184-polsko-czeskie-konsultacje-miedzyrzadowe|vydavatel=www.mgm.gov.pl|datum přístupu=2016-04-09}}</ref>, slovenská vláda - ministr dopravy a výstavby [[Árpád Érsek|Arpád Érsek]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Slováci se připojili k Zemanovu snu. Chtějí stavěl kanál Dunaj-Odra-Labe {{!}} Doprava {{!}} Lidovky.cz
| periodikum = Lidovky.cz
| url = https://www.lidovky.cz/byznys/doprava/slovaci-se-pripojili-k-zemanovu-snu-chteji-stavel-kanal-dunaj-odra-labe.A170131_162717_ln-doprava_pave
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-11-11
}}</ref>, bývalý rakouský prezident Heinz Fischer<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = televize
| jméno = Česká
Řádek 47 ⟶ 61:
| vydavatel = ČT24
| datum přístupu = 2016-05-06
}}</ref>, čínský prezident [[Si Ťin-pching]], některá ministerstva České republiky i sousedních států, hejtmani krajů ČR<ref>[http://www.d-o-l.cz/index.php/cs/novinky/1-latest-news/152-hejtmani Kraje apelují na urychlení přípravy vodního koridoru Dunaj-Odra–Labe]</ref>, Hospodářská komora ČR, Agrární komora ČR, Svaz dopravy ČR<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Názory a reakce na studii o vodním koridoru Dunaj-Odra-Labe – Naše voda | periodikum = www.nase-voda.cz | url = https://www.nase-voda.cz/nazory-reakce-na-studii-vodnim-koridoru-dunaj-odra-labe/ | jazyk = cs | datum přístupu = 2018-11-11 }}</ref>, představitelé regionů v Polsku (starostové, maršálkové, vojvodové, poslanci sejmu)<ref>[http://www.d-o-l.cz/index.php/cs/nazory Názory, podpora vodního koridoru D-O-L]</ref>, některá města a obce na trase průplavu, stavební, logistické, průmyslové a zemědělské firmy, námořní přístav Štětín, odborníci z oblasti dopravy<ref>[http://www.casopisstavebnictvi.cz/vodni-koridor-dunaj-odra-labe-mimoradny-projekt-je-stale-aktualni_N1977 Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe: mimořádný projekt je stále aktuální]</ref>, vodohospodářství, hydrometeorologie, geologie, energetiky, ekonomie, urbanismu a životního prostředí<ref>[http://www.d-o-l.cz/index.php/cs/kestazeni/category/16-?download=137%3Astanovisko_expertu Experti a vědci brání vodní koridor Dunaj-Odra-Labe: Není megalomanský, bude nezbytný!]</ref> a 1. etapu vodního koridoru D-O-L (splavnění Odry do Ostravy) podpořil také český prezident [[Václav Havel]], který o tomto projektu jednal s polským prezidentem [[Aleksander Kwaśniewski|Aleksandrem Kwaśniewskim]] v roce 1998 ve [[Varšava|Varšavě]].<ref name="prezidenti">[http://www.d-o-l.cz/index.php/cs/kestazeni/category/25-?download=120%3Avcap_1-2012 Vodní cesty a plavba 1/2012 str. 18 – Na počátku byli dva prezidenti aneb tak vzniklo OKO]</ref> ▲
Mezi odpůrce projektu patří [[ekologie|ekologové]] a [[environmentalismus|environmentalisté]] obávající se narušení přírodních biotopů a krajiny, včetně poradního orgánu Akademie věd ČR – Komise pro životní prostředí<ref>http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2014020004 – Komise pro životní prostředí AV ČR nesouhlasí s výstavbou kanálu Dunaj-Odra-Labe</ref>, a některá města a obce na navrhované trase vodního koridoru D-O-L, kterým územní ochrana neumožňuje zastavět dotčené pozemky.<ref>[http://pardubicko.zeleni.cz/9406/clanek/kanal-dunaj---odra---labe-zruseni-ochranne-zony/ MŽP požaduje zrušení ochranné zóny plavebního kanálu Dunaj–Odra–Labe]</ref>
== Historie ==
[[Soubor:DOE Crossroad.jpg|thumb|Křižovatka průplavu
[[Soubor:Danube-Oder Canal.JPG|thumb|Plavba po hotovém úseku průplavu Dunaj-Odra-
[[Soubor:Denkschrift über die Donau-Main-Wasserstrasse 1903 Blatt 002.JPG|thumb|Existující a plánované vodní cesty Německého císařství a Rakousko-Uherska v roce 1903]]
[[Soubor:DOE_Devin.jpg|thumb|Vodní koridor D-O-L, počátek trasy u Děvína na Slovensku (var. A a D)]]
Řádek 91 ⟶ 113:
Evropská hospodářská komise při organizaci spojených národů v Ženevě (ECE/UNO) si již v roce 1959 vytyčila cíl, spočívající ve vytvoření evropské sítě vodních cest. Podle předpokladů ECE/UNO mělo toho být dosaženo realizací tří základních plavebních propojení:
* vodní cesty [[Průplav Rýn-Mohan-Dunaj|Rýn-Mohan-Dunaj]] (v provozu od roku 1993)
* vodní cesty Dunaj-Odra-Labe (studie proveditelnost 2016-2018)
* vodní cesty Odra-Visla-Dněpr (
Dne 23. června 1997 byla v Helsinkách jménem České republiky podepsána Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN).
Řádek 111 ⟶ 133:
Středobodem celého vodního koridoru D-O-L by se mělo stát město [[Přerov]], u kterého je plánováno křížení tras vodního koridoru.
V současnosti je na území uvažované trasy vodní cesty stavební uzávěra. Evropská rada ve své rezoluci 1473 (2005) vyzvala [[Česko]], [[Rakousko]], [[Slovensko]] a [[Polsko]], aby urychlily zpracování studie proveditelnosti projektu Dunaj-Odra-Labe a zintensivnily související politická jednání. Na celý projekt byla v posledních letech vypracována z podnětu vlád a ministerstev řada studií, ekonomických analýz apod. V letech 2016-
| příjmení = s.r.o.
| jméno = Titio
▲| titul = Vodní koridor Dunaj – Odra – Labe má šanci, studie potvrdila ekonomickou efektivitu projektu
| periodikum = www.mdcr.cz
▲| url = https://www.mdcr.cz/Media/Media-a-tiskove-zpravy/Vodni-koridor-Dunaj-%E2%80%93-Odra-%E2%80%93-Labe-ma-sanci,-st-(1)?returl=/Media/Media-a-tiskove-zpravy
| datum přístupu = 2018-11-11
}}</ref> První úseky by se mohly podle ministerstva dopravy začít stavět v roce 2030.<ref>{{Citace periodika
| titul = Neplníme přání politiků, říká o kanálu za 600 miliard Ťok. Začít chce v roce 2035
| periodikum = Zdopravy.cz
Řádek 301 ⟶ 330:
'''9. dubna 2016''' - Splavnost Odry, Dunaje a Labe, silniční propojení obou zemí nebo spolupráce se štětínskou námořní vysokou školou byla hlavní témata jednání mezi českým ministrem dopravy Danem Ťokem a jeho polskými protějšky, ministrem námořního hospodářství a vnitrozemské plavby Markem Gróbarczykem a ministrem infrastruktury a výstavby Andrzejem Adamczykem. Ministři se při jednání ve Varšavě shodli, že projekt D-O-L je pro Českou i Polskou republiku důležitým projektem, na kterém mohou spolupracovat.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=www.mdcr.cz|url=http://www.mdcr.cz/cs/Media/Tiskove_zpravy/Podporujeme_projekt_splavnosti_Dunaje_Odry_Labe_shodli_se_ministri_dopravy_Polska_ceska.htm|vydavatel=www.mdcr.cz|datum přístupu=2016-04-09}}</ref>
'''31. ledna 2017''' - Ministři ČR, Polska a Slovenska podepsali ve Varšavě memorandum o přípravě vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Během jednání ministři hovořili o aktivitách ve vodní dopravě v roce 2016 a další plánech a prioritách pro letošní rok. „Cílem v České republice je regulace hladiny Labe v
'''31. ledna 2018''' - Ministerstvo dopravy uvedlo, že studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe prokázala ekonomickou návratnost projektu. Ministerstvo mj. uvádí: "Projekt vodního koridoru propojující řeky Dunaj, Odra a Labe je ekonomicky efektivní z pohledu dopravního, vodohospodářského, energetického i rekreačního. Lepší hodnocení má samotné propojení Dunaje s Odrou ve výši investice 281 miliard Kč, celý projekt Dunaj-Odra-Labe by dosahoval výše investice až 582 miliard korun.<ref name=":2" />
== Parametry vodní cesty ==
Řádek 383 ⟶ 414:
Nevýhodou je také nižší rychlost vodní dopravy ve srovnání s železniční a silniční dopravou a tedy vyšší náklady pro [[přepravce]] za využití přepravní jednotky (např. [[kontejner]]u) po delší dobu. Ty jsou ale značně kompenzovány nižšími přepravními náklady. V důsledku toho je D-O-L prakticky nepoužitelný pro přepravu zboží krátkodobé spotřeby a [[veřejná doprava|veřejnou dopravu]] osob.
Statistiky dopravy na [[Průplav Rýn-Mohan-Dunaj|Průplavu Rýn-Mohan-Dunaj]] ukazují, že reálná přeprava kontejnerů vodní cestou výrazně poklesla z původních průměrných 7 700 TEU za rok v letech 1995-2000 na průměrných 1 030 TEU za rok v letech 2007-2012.<ref name="STUŽ" />
Cesta Rotterdam–Oděsa po řekách trvá ze západu na východ 23 dní, z východu na západ 30 dní. Po moři přes Gibraltar a Bospor se plaví dieselová loď deset dnů, loď s turbinami pak šest. Náklady cesty po moři jsou desetinové, doba zhruba třetinová. <ref>[http://ceskapozice.lidovky.cz/plavecky-marias-na-kanalu-dunaj-odra-labe-ff4-/forum.aspx?c=A180209_002425_pozice-forum_lube] Plavecký mariáš na kanálu Dunaj-Odra-Labe</ref>
| |||