Rimavská Sobota: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Charakter města: Pravopis značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 43:
Území v blízkosti Rimavské Soboty bylo osídleno již během [[pravěk]]u, a to v době bronzové, archeologické nálezy pocházejí z období pilinské kultury, halštatského období, a také z doby římské. První středověkou osadu, existující již za krále Gézy v letech 1074-1079, zničili Mongolové. První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1268]] z listiny kancléře Štefana, v níž je osada nazvána ''Rymboa Zumbota''. Název odkazuje k právu sobotního trhu. Městská práva obec získala roku [[1334]]. Mezi lety [[1441]] - [[1460]] byla obsazena husitskými oddíly [[Jan Jiskra z Brandýsa|Jana Jiskry]] a bratříky, kteří zde vybudovali [[Pevnost (stavba)|pevnost]] [[Sobôtka]] a vyjednávali s uherským regentem "turkobijcem" [[János Hunyadi|Jánošem Huňádym]]<ref>Detaily vylíčil [[Alois Jirásek]] v románu Bratrstvo</ref>. V roce 1508 město vyhořelo. K jeho obnově byl pozván italský architekt, který vytvořil šachovnicový půdrys města. Od poloviny [[16. století]] do roku 1601 město podléhalo [[Turecko|turecké]] nadvládě Osmanské říše a trpělo nájezdy loupeživých Martalovců. V roce 1668 je císař Leopold I. připojil k habsburské říši a povýšil na královské město. Roku 1735 císař Karel VI. městu k domobraně udělil ''právo meče''.
Roku 1792 zde osvícenci založili jednu z prvních vědeckých společností na Slovensku. V [[19. století]] bylo město sídlem [[Gemer (župa)|Gemersko-malohonstké župy]] , ( do té doby centrem [[Malohont|Malohontu]] ). 26. prosince 1805 zde na útěku z prohrané bitvy u Slavkova přenocoval zraněný generál [[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzov]]. Revoluční rok 1848 zde proběhl dramaticky, proti revolucionářům, které vedli Štefan Marko Daxner a Ján Francisci, zasáhla vojska tří armád. Památku revolucionářů připomíná bronzový pomník básníka [[Sándor Petöfi|Sándora Petöfiho]].
Za první republiky se město hospodářsky příliš nerozvíjelo, ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce patřilo]] k [[Maďarské království|Maďarskému království]]. [[21. prosinec|21. prosince]] [[1944]] bylo osvobozeno vojsky 2. ukrajinského frontu pod velením maršála Penelina. Maďarské obyvatelstvo bylo podle Benešových dekretů v letech 1945-46 vystěhováno. V období [[socialismus|socialismu]] bylo město silně přestavěno a industrializováno.
| |||