5. základní expedice (Mir): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: infobox přejmenován; kosmetické úpravy |
|||
Řádek 1:
{{Infobox - kosmická expedice
| název = 5. základní expedice<br />(EO-5)
| program =
| stanice = [[Mir]]
| zahájení = 5. září 1989
| trvání = 166 dní, 6 hodin a 58 minut
| trvání na stanici =
| ukončení = 19. únor 1990
| počet eva = 5
| délka eva = 17 hodin a 36 minut
| lodě expedice = [[Sojuz TM-8]]
| cospar =
| hostitelé =
| přijaté návštěvy =
| zásobovací lodě = [[Progress]] M-1, M-2
| volací znak =
| členů posádky = 2
| start a přistání podinfobox =
{{
| členové posádky = [[Alexandr Viktorenko]], [[Alexandr Serebrov]]
|
| kosmodrom = [[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]]
| startovací loď = [[Sojuz TM-8]]
| délka letu = 166 dní, 6 hodin a 58 minut
| datum spojení se stanicí = 7. září 1989, 22:35 UTC
|
|
| datum přistání = 19. únor 1990, 04:36 UTC
| místo přistání = Kazachstán, 55 km severovýchodně od [[Arkalyk]]u
| přistávací loď = [[Sojuz TM-8]]
}}
| předchozí = [[4. základní expedice (Mir)|4. základní expedice]]
| následující = [[6. základní expedice (Mir)|6. základní expedice]]
}}
'''5. základní expedice''', zkráceně EO-5 ({{Vjazyce|ru}} {{Cizojazyčně|ru|5-я основная экспедиция, ЭО-5}}), na [[Mir]] byla trvalá (celkově desátá) expedice vyslaná [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] na jeho vesmírnou stanici Mir. Expedice byla zahájena 5. září 1989 startem kosmické lodi [[Sojuz TM-8]] a trvala do přistání téže lodi 19. února 1990. Výprava byla dvoučlenná a skládala se z velitele [[Alexandr Viktorenko|Alexandra Viktorenka]] a palubního inženýra [[Alexandr Serebrov|Alexandra Serebrova]].
Řádek 118:
=== Průběh letu ===
[[Soubor:Russian space equipment.jpg|
Po spojení se stanicí ji kosmonauti několik dnů oživovali. Dne 10. září přijali zásobovací loď Progress M-1, první z modernizované série, s celkem 2,7 tunami nákladu. Souběžně s vykládkou lodi se kosmonauti věnovali i vědě – observatoř Rentgen v modulu [[Kvant]] využili k pozorování centra [[Galaxie Mléčná dráha|Mléčné dráhy]] a rentgenového zdroje Sco X-1 v souhvězdí Štíra. V dalších týdnech Viktorenko a Serebrov střídavě pracovali s zařízením Gallar, určeným k výrobě vysoce kvalitních polovodičových materiálů; dalekohledem Glazar fotografovali hvězdy; věnovali se lékařsko–biologickým výzkumům, studiu zemské atmosféry a fotografování vybraných oblastí zemského povrchu.<ref name="mek tm-8"/>
|