Emil Kolben: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Vzdělání a počáteční praxe: odkaz na rozcestník, napřímení
Řádek 18:
 
=== Vzdělání a počáteční praxe ===
Emil Kolben absolvoval vyšší reálné [[Gymnázium Jana Nerudy|gymnázium na Malé Straně]] v Praze, poté vystudoval elektrotechniku a strojnictví na německé [[České vysoké učení technické v Praze|vysoké škole technické]] v Praze.<ref name="e15">Šimek R.: Emil Kolben: král strojního impéria, Profit, leden 2011, online na [https://www.euro.cz/byznys/emil-kolben-kral-strojniho-imperia-901044 euro.cz]</ref> Studium dokončil roku [[1887]] s vyznamenáním a po jednoroční elektrotechnické praxi obdržel od [[Zemský výbor|Zemského výboru]] na dva roky [[František Josef Gerstner|Gerstnerovo]] cestovní stipendium ve výši 1&nbsp;200 [[Rakousko-uherský zlatý|zlatých]]ch, které mu umožnilo studijní pobyt v zahraničí. Nejdříve se seznámil s některými průmyslovými podniky v Evropě (Curych, Paříž, Londýn) a ještě v roce 1888 odplul i se svojí ženou Malvínou (1863–1940) na pět let do Spojených států.<ref name="pohl">Pohl J.:Rychlá železniční osobní doprava, díl 31., Železniční magazín 8/2011, M-Presse plus, Praha</ref>
 
Nejdříve podnikal studijní cesty po USA, ale brzy získal zaměstnání ve firmě [[Thomas Alva Edison|Thomase Alva Edisona]] Edison Machine Company v Schenectady, [[New York (stát)|NY]], předchůdce dnešní [[General Electric]]. Později se stal Edisonovým přímým spolupracovníkem ve vývojových laboratořích firmy ve městě [[Orange (New Jersey)|Orange]] v [[New Jersey]]. Jelikož se zde osvědčil, byl jmenován do funkce vedoucího inženýra.<ref name="automatizace">Kukal J.: Střídavý proud po česku, Automatizace 6/2007, online na [http://www.automatizace.cz/article.php?a=1789 www.automatizace.cz]</ref> Roku [[1889]] jej [[Nikola Tesla]] přizval ke zkouškám vícefázových [[elektromotor]]ů do laboratoří své firmy Tesla Electric Company v New Yorku. Tato zkušenost velmi přispěla ke Kolbenově orientaci na využití střídavého proudu a tím i k jeho celoživotnímu úspěchu. Kolbena s Teslou sbližoval i podobný styl práce - oba pracovali systematicky na základě tehdejších vědeckých poznatků a teorií, zatímco [[Autodidakt|samouk]] Edison vynalézal spíše intuitivně. Na rozdíl od Tesly se ovšem Kolben nakonec rozešel s Edisonem v dobrém a jejich přátelství později Kolbenovi pomohlo budovat obchodní kontakty.<ref name="automatizace" /> Jeho návrat do Evropy způsobila jeho žena, která v Americe nikdy nezdomácněla.<ref name="parik" />
 
Po návratu do Evropy pracoval v letech 1892–1896 jako hlavní inženýr švýcarské firmy Maschinenfabrik [[Oerlikon]] (Strojírna Oerlikon), která vyvíjela generátory a motory na střídavý elektrický proud. Jeho oborem byl přenos energie soustavou s vysokým napětím. Na 125&nbsp;km dlouhém vedení z Laufenu do Frankfurtu se prokázala správnost Teslových myšlenek.<ref name="e15" /> V Oerlikonu se také setkal s [[Hans Behn-Eschenburg|Behn-Eschenburgem]], pozdějším vynálezcem jednofázového komutátorového motoru, a dalšími vynikajícími elektrotechniky (Dobrowolski, Arnold, Fischer-Hinnen) a společně zde vytvořili základy teorie i konstrukce asynchronních i synchronních strojů, transformátorů a přenosové soustavy, tedy dílo světového významu.<ref name="pohl" /> Ve Švýcarsku se Kolbenovým také narodil roku 1895 jejich první syn - Hanuš.<ref name="parik">Pařík A.:Šéfem u Edisona na [http://www.holocaust.cz/cz/resources/ros_chodes/2006/10/kolben110 www.holocaust.cz]</ref>