Wikipedie

Boleslav I. Vysoký: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m typo
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
{{Infobox - panovník}}
[[Soubor:Bolezlaus dux Slezie.png|náhled|vlevo|upright|Náhrobek Boleslava I. Vysokého z počátku 14. století v Lubušském klášteře]]
{{Příbuzenstvo
|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|otec|[[Vladislav II. Vyhnanec]]}}
{{Příbuzný|matka|[[Anežka Babenberská (1157)|Anežka Babenberská]]}}
{{Příbuzný|bratr|[[Měšek I. Křivonohý]]}}
{{Příbuzný|bratr|[[Konrád Hlohovský]]}}
{{Příbuzný|I. manželka|[[Zvinislava Kyjevská]]}}
{{Příbuzný|syn|[[Jaroslav Opolský]]}}
{{Příbuzný|dcera|Olga}}
{{Příbuzný|II. manželka|Kristina}}
{{Příbuzný|syn|[[Jindřich I. Bradatý]]}}
{{Příbuzný|syn|Boleslav}}
{{Příbuzný|syn|Konrád}}
{{Příbuzný|syn|Jan}}
{{Příbuzný|syn|Vladislav}}
{{Příbuzný|dcera|[[Adéla Zbyslava Slezská]]}}
}}
'''Boleslav I. Vysoký''' též '''Dlouhý''' ([[polsky]] ''Bolesław I Wysoki'') ([[1127]] – [[8. prosinec|8. prosince]] [[1201]]) byl prvním [[Piastovci|Piastovcem]], který nosil titul slezský kníže (lat. ''dux Slesie''), zakladatel dolnoslezského rozrodu [[slezští Piastovci|slezských Piastovců]].
 
== Život ==
Se svým otcem, [[Vladislav II. Vyhnanec|Vladislavem II. Vyhnancem]], se účastnil [[Druhá křížová výprava|křížové výpravy z roku 1147]], při které navštívil [[Konstantinopol]] a [[Jeruzalém]]. Zúčastnil se také tažení [[seznam panovníků Svaté říše římské|římského císaře]] [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha I. Barbarossy]] proti italským městům. Do roku [[1163]] pobýval spolu se svými bratry v exilu v říši. Teprve na zásah císaře se ujal spolu s bratrem [[Měšek I. Křivonohý|Měškem I. Křivonohým]] [[1163]] vlády nad [[Slezsko|Slezskem]].
 
=== Mládí ===
Tehdejší vrchní kníže [[Boleslav IV. Kadeřavý]] si však ponechal důležité slezské hrady ve své moci. Když byl kníže Boleslav IV. zaneprázdněn tažením proti Prusům, Boleslav Vysoký využil této situace a spolu se svým bratrem Měškem obsadil vojenskou družinou zbylé slezské hrady, které Kadeřavý odmítal vydat dobrovolně. Svornost bratrů brzy vzala za své, když Měšek vystoupil s požadavkem na vlastní úděl. Příkladem mu byl [[Kazimír II. Spravedlivý]], nejmladší syn [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava III. Křivoústého]], který po bezdětné smrti Jindřicha Sandoměřského si na Boleslavu IV. Kadeřavém – senioru rodu – vymohl část území. Měšek však musel více zápasit se svým bratrem a úspěchu dosáhl, až na svou stranu získal podporu ze strany vrchního knížete a mladého knížete [[Jaroslav Opolský|Jaroslava]], syna Boleslava Vysokého. Nespokojený bratr a syn přinutili Boleslava, aby opustil Slezsko. S pomocí Fridricha Barbarossy, který roku [[1172]] zorganizoval velkolepé tažení proti Polsku, se však brzy vrátil. Ihned po svém příjezdu opevnil hrady Wleń a Lehnice. Boleslav se však na víc nezmohl. Nedokázal prosadit svou vládu nad celým Slezskem a dokonce nevznesl ani protest, když roku [[1173]] [[Měšek III. Starý]] nastoupil na knížecí stolec po zemřelém bratrovi. Roku [[1177]] byl nucen opět opustit Slezsko po tom, co jako straník Kazimíra Spravedlivého podlehl vojenské převaze polského seniora Měška Starého. Po Kazimírově vítězství téhož roku se vrátil zpět, nicméně byl nucen uznat rozdělení Slezska na údělná knížectví.<ref group="P">Měšek Křivonohý získal Ratibořsko s Těšínskem a od Kazimíra Spravedlivého pak ještě Seveřsko, Osvětimsko a Bytomsko odtržené od [[Malopolsko|Malopolska]]. Jeho bratr [[Konrád Hlohovský|Konrád]] obdržel [[Hlohovsko]] a [[Lehnicko]], Boleslavův syn Jaroslav pak [[Opolské knížectví|Opolsko]]. Boleslavovi tak zůstalo jen vlastní [[Vratislavsko]].</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Žáček | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Žáček | titul = Dějiny Slezska v datech | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 546 | isbn = 978-80-7277-172-1 | strany = 36 | poznámky = Dále jen '''Dějiny Slezska v datech'''}}</ref>
Boleslav se narodil roku [[1127]]. Mládí trávil na dvoře svého dědečka [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava III. Křivoústého]] v [[Krakov|Krakově]]. Krátce před jeho smrtí rozdělil Polsko na několik knížectví, v takzvaném testamentu Boleslava Křivoústého. Jeho otec [[Vladislav II. Vyhnanec]] získal [[Slezsko]],<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Łatka
| jméno = Rafał
| titul = Rada Główna Episkopatu Polski a pierwsza pielgrzymka Jana Pawła II do Ojczyzny w 1979 r.
| periodikum = Dzieje Najnowsze
| datum = 2018-04-10
| ročník = 50
| číslo = 1
| strany = 229
| issn = 0419-8824
| doi = 10.12775/dn.2018.1.10
| url = http://dx.doi.org/10.12775/dn.2018.1.10
| datum přístupu = 2018-11-02
}}</ref> které se mělo dědit mezi jeho potomky. Po smrti Boleslava Křivoústého se Vladislav stal polským seniorem.
 
=== Syn seniora ===
Boleslavův syn Jaroslav, který zemřel nedlouho před svým otcem, se stal vratislavským biskupem a spravoval Opolsko, které pak opět nakrátko připadlo Boleslavovi. Bratr Boleslava Vysokého, Měšek Křivonohý, vládl nejprve jen v Ratiboři, ale po smrti svého bratra si na [[Jindřich I. Bradatý|Jindřichu I. Bradatém]] vymohl Opolsko.
Po smrti [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava III. Křivoústého]] v roce [[1138]] se podle seniorátu stal seniorem jeho otec [[Vladislav II. Vyhnanec]]. Boleslav zůstal v [[Krakov|Krakově]], jen se již nenacházel na dvoře svého dědečka, ale otce [[Vladislav II. Vyhnanec|Vladislava II. Vyhnance]]. Vláda Vladislava Vyhnance byla krátká a krutá. Doufal, že napodobí svého otce [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava III. Křivoústého]] a sjednotí zem. Boleslavova nevlastní babička [[Salomena z Bergu]] se proto snažila najít svým synům spojence.
 
=== První svatba ===
Během své vlády podporoval usazování německých kolonistů na svém území, o čemž svědčí listina z r. 1175 o založení lubušského kláštera (pol. ''Lubiąż''). Ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] na Tumském ostrově (pol. ''Ostrow Tumski'') nechal vybudovat románský hrad. Do [[klášter Lubuš|lubušského kláštera]], kde byl pak pochován, nechal přivést řeholníky [[cisterciácký řád|cisterciáckého řádu]] z [[klášter Pforta|kláštera Pforta]] nad řekou Salou (něm. ''Pforte an der Saale''). Také jako první slezský kníže nechal razit vlastní stříbrné mince – [[brakteát]]y.<ref>Dějiny Slezska v datech, s. 38</ref>
Z toho důvodu se snažila provdal svojí nejmladší dceru Anežku za Vsevolda II. Kyjevského. Na to zareagoval Vladislav po svém. Svého syna Boleslava provdal za [[Zvinislava Kyjevská|Zvinislavu Kyjevskou]], dceru Vsevolda II. Kyjevského. Svatba se konala v [[1142]].
 
=== Vyhnanec ===
[[Soubor:TestamentKrzywoustego.png|vlevo|náhled|164x164pixelů|Testament Křivoústého, knížectví Vladislava Vyhnance tmavě modře.]]
Na počátku roku [[1146]] se [[Vladislav II. Vyhnanec|Vladislav]] rozhodl podruhé zaútočit na své bratry. Nejprve se zdálo, že bude jen otázkou času, kdy se mu podaří sjednotit stát. Bez větších problémů dobyl [[Mazovsko]] a obléhal [[Poznaň]], kde se snažil donutit své bratry, aby se vzdali. V Polsku však vypuklo povstání proti Vladislavovi, především kvůli zavraždění šlechtice Petra Wlasta. Vladislav i s manželkou [[Anežka Babenberská (1157)|Anežkou Babenberskou]] a syny Boleslavem a [[Měšek I. Křivonohý|Měškem I. Křivonohým]] musel utéct ze země. Utekl nejprve za švagrem [[Vladislav II.|Vladislavem II.]] do Čech. Ten mu však pomoc nenabídl, a tak se Vladislav s rodinou odebral do [[Svatá říše římská|Říše]] za králem [[Konrád III.|Konrádem III.]], nevlastním bratrem Boleslavovi matky [[Anežka Babenberská (1157)|Anežky Babenberské]]. Král zde poskytl Vladislavovi i jeho rodině dočasný azyl na hradě [[Altenburg]], který se však ukázal jako poslední.
 
=== Rytíř na dvoře římských králů Konráda a Fridricha Barbarossy ===
Kvůli nudě na hradě Altenburg, se Boleslav rozhodl dostat do služeb římských králů. První z nich byl [[Konrád III.]], se kterým se Boleslav zúčastnil [[Druhá křížová výprava|druhé křížové výpravy]] po boku [[Konrád III.|Konráda III.]] nebo také po boku českého knížete později krále [[Vladislav II.|Vladislava II.]]. Během ní navštívil mimo jiné i místa jako [[Konstantinopol]] a [[Svatá země|Svatou zemi]].
 
Po smrti [[Konrád III.|Konráda III.]] v roce [[1152]], se novým římským králem stal jeho synovec [[Fridrich I. Barbarossa]]. Boleslav ihned vstoupil do jeho služeb jako rytíř. Fridrich, místo toho aby pomohl [[Vladislav II. Vyhnanec|Vladislavovi]] získat polský trůn, odjel do [[Řím|Říma]] na císařskou korunovaci. Na cestu do [[Řím|Říma]] ho Boleslav doprovázel.
 
=== Výprava Fridricha Barbarossy do Polska ===
V roce [[1157]] se císař [[Fridrich I. Barbarossa]] konečně rozhodl vydat do Polska. Výprava byla ohromná a polský kníže [[Boleslav IV. Kadeřavý]] se musel prohlásit vazalem [[Svatá říše římská|k Říši]]. Vladislav byl smutný, protože se znovu nestal polským seniorem, a navíc se nevrátil ani do [[Slezsko|Slezska]]. Další šanci již nedostal, jelikož o dva roky později, v roce [[1159]] na hradě [[Altenberg]] zemřel.
 
=== Slezským knížetem ===
I přes nepříjemné zacházení s Boleslavovou osobou, zůstal Boleslav Vysoký na straně císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha I. Barbarossy]]. Boleslavova věrnost byla odměněna v roce [[1163]], kdy se [[Fridrich I. Barbarossa|Fridrichu I. Barbarossovi]] přes diplomacii podařilo prosadit, návrat synů [[Vladislav II. Vyhnanec|Vladislava II. Vyhnance]]<nowiki/>do [[Slezsko|Slezska]]. Barbarossa získal v Polsku spojence, takže problémy by směřovaly na Boleslava Vysokého a ne na něj, kdežto on by mohl zůstat v Říši.<ref>{{Citace monografie
| titul = Kalendarium dziejów Polski : od prahistorii do 2000 roku
| url = https://www.worldcat.org/oclc/55232462
| vydání = Wyd. 3., popr. i poszerzone
| vydavatel = Wydawn. Literackie
| místo = Kraków
| počet stran = 353 pages
| isbn = 8308031366
| isbn2 = 9788308031360
| oclc = 55232462
}}</ref>
 
Boleslav se po 15 letech mohl vrátit do [[Slezsko|Slezska]]. Nejdůležitější hrady ([[Vratislav (město)|Vratislav]], [[Hlohov]], [[Ratiboř (Slezské vojvodství)|Ratiboř]], [[Opolí]] a [[Lehnice]]) však zůstali pod mocí Boleslava.
 
Boleslavovtkyi ma
 
== Poznámky ==
Řádek 32 ⟶ 60:
 
== Reference ==
<references />t
 
== Literatura ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Boleslav_I._Vysoký“