Dějiny Francie: Porovnání verzí

Za [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV. Velikého]] ([[1638]]–[[1715]]) se francouzské hospodářství slibně rozvíjelo, navzdory tomu se však situace prostého obyvatelstva příliš nezlepšovala. Ačkoliv Francie představovala jednu z nejbohatších zemí světa, nedokázala plně uspokojit potřeby svého panovníka, který neustále trpěl nedostatkem financí, které potřeboval jak na své honosné stavby, tak zejména na válečné účely. Smrtící se pro stát ukázaly dvě věci: stavba a následný provoz zámku ve [[Versailles (zámek)|Versailles]] a ne příliš úspěšné [[Válka o španělské dědictví|války o dědictví španělské]], v níž se střetl s koalicí [[Spojené království|Velké Británie]], Svaté říše římské národa německého a [[Rakouští Habsburkové|rakouských Habsburků]]. Výsledkem bylo obrovské zadlužení země, které vyústilo za vlády [[Ludvík XV.|Ludvíka XV.]] ve všeobecný úpadek, který se ještě prohloubil za [[Ludvík XVI.|Ludvíka XVI.]] ([[1774]]–[[1792]]). Nastaly hospodářské problémy. Většina obyvatel se živila zemědělstvím, nejvíce lidí žilo na venkově (20 milionů obyvatel, tedy asi 4/5). Půda byla drahá. Rolníci i velkostatky měly jen malé výnosy a cena potravin stoupala. Těsně před revolucí tvořili 1/5 národa žebráci. Řemeslo bylo řízeno [[cech]]y. Ozývaly se hlasy po jejich zrušení, někteří řemeslníci chtěli vyrábět svobodně. Průmyslníci se zasazovali o právo na svobodné podnikání. Obchod se nejvíce vyplácel na pobřeží, protože se platilo vnitřní [[clo]]. Ani obchodníci na pobřeží ale nebyli spokojeni.