Wikipedie

Ostrov (okres Karlovy Vary): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Editace uživatele Qwertz952 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Matěj Orlický
značka: rychlé vrácení zpět
m Robot: standardizace parametru „aktuální k“; kosmetické úpravy
Řádek 22:
| adresa = Jáchymovská&nbsp;1<br />363&nbsp;01 Ostrov
| starosta = Josef Železný
| infoaktualstarosta aktuální k = 2014
| web = http://www.ostrov.cz
| úřední web =
| email = mesto@ostrov.cz
| mapa = Ostrov KV CZ.png
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=50 |lat_min=18 |lat_sec=27 |lon_deg=12 |lon_min=56 |lon_sec=52 |float=center}}
}}
'''Ostrov''' ({{Vjazyce2|de|''Schlackenwerth''}}) je město v [[Okres Karlovy Vary|okrese Karlovy Vary]] v [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]], 10&nbsp;km severovýchodně od [[Karlovy Vary|Karlových Varů]], na řece [[Bystřice (přítok Ohře)|Bystřici]] a na úpatí [[Krušné hory|Krušných hor]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Město je známé také jako ''Ostrov nad Ohří'' – tak se jmenuje železniční stanice. Do roku 2004 se ve zdejším závodě vyráběly [[trolejbus]]y. Historické jádro je [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]].
 
Řádek 35:
Počátky osídlení jsou spojovány s kolonizací německých kolonistů z Frank a Bavor a s [[Osecký klášter|klášterem]] [[Cisterciácký řád|řádu cisterciáků]] z [[Osek (okres Teplice)|Oseka]].
 
Založení osady je připisováno Slávkovi z&nbsp;rodu [[Hrabišici|Hrabišiců]], o čemž svědčí i původní slovanský název ''Zlawcowerde'' (Slávkův Ostrov, později poněmčený na Schlackenwerth<ref>Josef Kühnl, ''Geschichte der Stadt Schlackenwerth, der ehemal. Residenz der Herzoge von Lauenburg und der Markgrafen von Baden, mit Berücksichtigung der Umgebung''. Eger 1923, s. 15-16</ref>. Název Ostrov vyplývá z&nbsp;polohy mezi vodotečemi [[Bystřice (přítok Ohře)|Bystřicí]] a Veseřicí. Nejstaršími dochovanými stavebními památkami jsou hřbitovní [[Kostel svatého Jakuba Většího (Ostrov)|kostel svatého Jakuba Většího]], pozdně [[románská architektura|románská]] stavba z&nbsp;let [[1224]]–[[1226]], jež dokládá osídlení počátkem 13. století; a základové zdivo hradu v suterénu a přízemí dnešního zámku.
 
Současné historické jádro města však ukazuje, že Ostrov byl nově založen (tj. lokátorem vysazen) na vyvýšené poloze nad říčkou Bystřicí, západně od původní osady a kostela svatého Jakuba Většího, takže se kostel ocitl mimo půdorys náměstí<ref>Lubomír Zeman, ''Zámek Ostrov'', Ostrov 2016, s. 14-17</ref>. Velikost stavby nového [[Kostel svatého Michaela a Panny Marie Věrné|kostela zasvěceného svatému Michalovi]] dokládá, že nemohl být příslušenstvím pouhé vesnice. Založení kostela, podle jeho raně gotického podvěží a severního portálu, lze zařadit již do druhé půle 13. století (dnešní členění a interiér kostela však byly dovršeny až po roce [[1600]]).
 
Podle archeologického průzkumu Jana Tajera a stavebně historického průzkumu Lubomíra Zemana z let 2003–2013 bylo dedukováno, že nově založený Ostrov byl městem (měl městský charakter) již od 60. či 70. let 13. století<ref>Lubomír Zeman, ''Zámek Ostrov'', Ostrov 2016, s. 14-17</ref>.. V&nbsp;té době zabavil [[Přemysl Otakar II.]] [[Hrabišici|Hrabišicům]] (psaným již jako páni z&nbsp;Rýzmburka), konkrétně Borešovi, majetek za jeho účast při povstání [[Václav I.|Václava I.]] při konfliktu mezi Václavem I. a jeho synem Přemyslem Otakarem II. [[Přemysl Otakar II.]] ostrovské državy Borešovi nevrátil a o druhé vzpouře jej dal roku 1277 popravit. Přibližně od 60. let 13. století budoval Přemysl Otakar II. [[Kadaň (hrad)|královský hrad v&nbsp;Kadani]], následně v roce 1276 nebo 1277 odebral postoloprtským benediktínům proboštství v&nbsp;pozdějším Klášterci a území přičlenil ke královské koruně. To svědčí o promyšleném zajišťování území, odkud Přemysl oprávněně očekával, zvláště ve druhé polovině 70. let 13. století, vpád římského císaře [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfa Habsburského]]. Nejpozději však se dostaly ostrovské državy do rukou Přemysla Otakara II. v&nbsp;roce 1277, kdy byl [[Boreš z&nbsp;Rýzmburka]] odsouzen ke ztrátě hrdla i majetku za druhou vzpouru proti králi. Při nedávném archeologickém nálezu zbytků základů hradu ze 13. století v&nbsp;místech dnešního ostrovského zámku se stal hypotetický předpoklad založení nového Ostrova – již jako města – Přemyslem Otakarem II. jistotou.<ref>Lubomír Zeman, ''Zámek Ostrov, průvodce zámkem v Ostrově''. Ostrov bez data (cca 2007–2013)</ref> [[Jan Lucemburský]] v&nbsp;roce 1331 tedy městská privilegia Ostrovu neudělil, jak se doposud uvádělo, ale jen potvrdil.
Řádek 47:
 
=== Baroko ===
Po [[bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] byl majetek rodu konfiskován a ostrovské panství připadlo vojevůdci císařských vojsk [[Julius Jindřich Sasko-Lauenburský|Juliovi Heinrichovi, vévodovi Sasko-Lauenburskému]]. Chtěje učinit z&nbsp;Ostrova své rezidenční sídlo, nechal přestavět Šlikovský zámek, založil zámecký park, svého času považovaný za osmý div světa, a svou pohřební kapli svaté Anny. Vdova Marie Magdaléna, rozená z Lobkowicz, založila roku 1666 kostel Zvěstování Páně s klášterem [[Řád zbožných škol|řádu piaristů]]. [[Piaristická kolej (Ostrov)|Piaristická kolej]] s&nbsp;latinským gymnáziem byla činná až do konce 19. století. V&nbsp;rozvoji města tzv. ''[[Klášterní areál Ostrov|Posvátného okresku]]'' pokračovali také vévodův syn [[Julius František Sasko-Lauenburský|Julius František]] a jeho manželka, a to stavbou kaple sv. Floriána<ref>Lubomír Zeman, ''Posvátný okrsek'', Ostrov 2007, s. 19</ref>. V zámeckém areálu vybudovali letohrádek ve středu parku a dokončením celkové koncepce obou areálů. Letohrádek je raně barokní stavba z&nbsp;let [[1674]]–[[1683]] vystavěná pod vedením stavitele [[Abrahám Leuthner|Abraháma Leuthnera]], dnes zde sídlí pobočka karlovarské galerie umění. Sňatkem s&nbsp;poslední princeznou [[Sasko-lauenburské vévodství|Sasko-Lauenburskou]], [[Františka Sibyla Augusta Sasko-Lauenburská|Franziskou Sibylou Augustou]] (1675–1733), v roce [[1690]] připojil Ostrov ke svým panstvím [[Ludvík Vilém I. Bádenský|Ludvík Vilém]], markrabě Badenský. Tento rod si vybudoval své sídlo v&nbsp;[[Rastatt]]u, v&nbsp;německém [[Bádensko|Bádensku]]. Tyto vazby, včetně mnoha architektonických podobností Ostrova s&nbsp;Rastattem, jsou také důvodem, proč se [[Rastatt]] stal v&nbsp;roce [[1991]] partnerským městem Ostrova. Toto období uzavírá v&nbsp;Ostrově stavba [[Palác princů (Ostrov)|Paláce princů]] a kamenický skvost [[Bílá brána (Ostrov)|Bílá brána]].
 
=== 19. století ===
V&nbsp;19. století patřil Ostrov toskánské větví rodu [[Habsburkové|Habsburků]]. V&nbsp;této době dostalo staré město dnešní podobu, vznikly četné měšťanské domy. Stará radnice, původně renesanční stavba, byla novogoticky upravena. K&nbsp;dalšímu rozvoji města přispěla po roce 1855 stavba železnice, a to prodloužením [[Buštěhradská dráha|Buštěhradské dráhy]] na trati Praha–Cheb. Kolem vlakového nádraží, vzdáleného asi 1&nbsp;km od středu města, vznikaly nové průmyslové závody – především porcelánka PULS firmy Josef Pfeiffer a Ludwig Löwenstein (1873–1945), a huť Eleonora, později továrna na lepenkový papír Theerag.
 
=== 20.století ===
V roce 1938 se město na základě [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] stalo součástí [[Nacistické Německo|Německa]]. Česká menšina byla nucena odejít, ze zámku se stal v&nbsp;březnu 1939 první koncentrační tábor na území dnešního Česka<ref>[http://www.vedakolemnas.cz/prostory-spolecne-pameti/151026-typografie-teroru.html Jiří Padevět (2015): Topografie teroru]</ref>, což připomíná pamětní deska na objektu. [[Druhá světová válka|Poválečná]] léta byla ve znamení [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu Němců]], nového osídlování a především výstavbou sídlišť pro pracovníky [[Uranové doly Jáchymov|uranových dolů]] v [[Jáchymov]]ě a později závodu na výrobu [[trolejbus]]ů [[Škoda Ostrov]]. V místní části Ostrova [[Vykmanov (Ostrov)|Vykmanov]] byl v letech 1950–1960 tábor nucených prací pro politické vězně, zaměstnané v jáchymovských dolech, s nechvalně proslulou ''Rudou [[Věž smrti|Věží smrti]].''
 
Řádek 62:
=== Zámek ===
[[Soubor:Ostrovský zámek po rekonstrukci.jpg|náhled|upright=1.5|[[Ostrov (zámek, okres Karlovy Vary)|Ostrovský zámek]]]]
[[Ostrov (zámek, okres Karlovy Vary)|Ostrovský zámek]] je poměrně rozsáhlý komplex budov, jehož základem byl gotický hrad obdélného půdorysu s nárožními věžemi ze 60. let 13.století<ref> Lubomír Zeman, ''Zámek Ostrov, průvodce zámkem v Ostrově''. Ostrov b.d., s. 15–17</ref>. Druhá etapa dostavby se datuje do období vlády Lucemburků. Na přelomu 15. a 16. století je nechal přestavět na renesanční zámek – rodovou rezidenci ostrovské větve hrabat Šliků – pravděpodobně Kašpar Šlik. Ve třicátých a čtyřicátých letech 17. století byl zámek upraven a rozšířen Juliem Jindřichem, vévodou Sasko-Lauenburským. V letech 1685–1690 nechal Julius František, vévoda Sasko-Lauenburský před původním šlikovským zámkem přistavět zámek nový – tzv. Lauenburský. Na výstavbě zámku se podíleli významní stavitelé [[Abrahám Leuthner]], [[Kryštof Dientzenhofer]] a [[Giulio Broggio]]. Po požáru roku 1691 byl šlikovský zámek upraven jako vedlejší zámecké křídlo. Současná podoba zámeckého areálu je výsledkem úprav a přestaveb, prováděných [[Seznam toskánských panovníků|velkovévody toskánskými]] v průběhu 19. a 20. století. Znak císařského orla v [[kartuš]]i, umístěný ve [[fronton]]u hlavního vstupu, pochází z doby, kdy majiteli byli velkovévodové Toskánští. Vstupní [[Portál (architektura)|portál]] dokončený roku 1690 je dílem ostrovského sochaře Martina Möckela.
 
=== Zámecký park ===
[[Soubor:Bohemiae Moraviae et Silesiae (Merian) 127.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|upright=1.1|Rytina Ostrova z ''Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae'' (1650) od [[Matthäus Merian|Matthäuse Meriana]]]]
Po roce 1625 založil zámeckou zahradu tehdejší majitel ostrovského panství, Julius Jindřich, vévoda Sasko-Lauenburský. V její úpravě se prolínaly prvky renesančních, nanýristických a raně barokních italských zahrad s hojným využitím vodního živlu v podobě vodotrysků a vodních ploch s bohatou sochařskou výzdobou. V letech 1665–1689, za panství Julia Františka, vévody Sasko-Lauenburského, pokračovaly práce na úpravách zámecké zahrady již v souladu s barokní koncepcí reprezentativní zámecké zahrady. Třetí etapou v letech 1690–1715, kdy byl majitelem ostrovského panství Ludvík Vilém, markrabě Bádenský, manžel Franzisky Sibylly Augusty, rozené vévodkyně Sasko-Lauenburské, barokní výstavba zámecké zahrady vyvrcholila. Jednalo se o jednu z prvních realizací francouzských principů zahradní tvorby Le Nôtrovy školy v Čechách. Čtvrtá etapa, od konce 18. století, je fází pozvolné přeměny formální zahrady v přírodně krajinářský park. Většina staveb v parku byla odstraněna, vodní partie byly zcela opuštěny a umělecká výzdoba byla odprodávána a ničena. Přibližně v podobě z druhé poloviny 19. století se park zachoval dodnes a v letech 2001-2007 byl s velkým nákladem opraven a obnoven.
 
Řádek 72:
 
=== Letohrádek ===
[[Soubor:Ostrov nad ohri park lustschloesschen.jpg|thumbnáhled|upright|Letohrádek]]
Na místě staršího dřevěného letohrádku Julia Jindřicha, vévody Sasko-Lauenburského nechal postavit podle návrhu stavitele [[Abrahám Leuthner|Abraháma Leuthnera]] v letech 1673–1679 Julius František, vévoda Sasko-Lauenburský letohrádek nový. Vnitřní úpravy byly dokončeny v roce 1683. Centrální, samostatně stojící stavba čtvercového půdorysu s altánovým nástavcem, tvořícím druhé patro, je ze všech čtyř stran prolomena vstupy s kamennými portály. Mezi jednotlivými okenními osami probíhá [[pilastr]]ový řád, v přízemí s pilastry bosovanými, v patře hladkými s toskánskými [[Hlavice (architektura)|hlavicemi]]. Pod korunní [[Římsa|římsou]] probíhá jednoduchý [[vlys]] s [[triglyf]]y. V plochách nad okny jsou obdélné výplně s diamantovým motivem. Ve středu dispozice je vytvořena ústřední hala, otevřená průhledem do patra, s malbou pokračující [[iluzivní malba|iluzivní architektury]] s alegorickými postavami. V přízemí je hala řešena na půdorysu osmiúhelníku s nikami v podobě grót s [[kašna]]mi. Nad nimi jsou v patře řešeny balkónky s [[balustráda|balustrádou]], procházející do jednotlivých místností. Interiér upravoval v roce 1692 [[Domenico Egidio Rossi]]. Místnosti klenuty neckovými [[klenba]]mi se [[štuk]]ovou výzdobou. Letohrádek je majetkem státu a je v něm umístěna Galerie umění.
 
=== Kostel svatého archanděla Michaela a Panny Marie Věrné ===
[[Soubor:Ostrov nad ohri kirche stmichael innen.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Interiér kostela svatého Michaela]]
Farní kostel svatého Mikuláše, později zasvěcený svatému Archandělu Michaelovi, pochází původem z poslední čtvrtiny 13. století. Z této stavební etapy jsou zachoványː tympanon vstupního portálu se slepými [[kružba]]mi a křížová klenba podvěží, dnes [[sakristie]]. Po požáru byl chrám v letech 1567–1572 přestavován ve stylu vrcholné renesance. K obdélné lodi je volně připojena věž, ve spodní části čtyřboká, s osmibokou nástavbou. Síňové trojlodí s vestavěnými emporami bylo sklenuto síťovou žebrovou klenbou s přetínanými žebry, presbytář je sklenut klenbou hvězdicovou. V křestní kapli u věže je klenba sklípková – diamantová. Další přestavby se uskutečnily v letech 1607–1609 a 1636.
Interiérː
Ve zdech jsou zasazeny renesanční náhrobky, z nichž nejcennější je šlikovský epitaf z roku 1521.
Hlavní oltář je barokní, portálový,má obraz Ukládání Krista do hrobu, který flankují sochy dvou andělů; pochází z let 1751–1756.
Jde o příklad sakrální architektury saského typu z širší oblasti [[Krušné hory|Krušnohoří]].
 
V letech 1989–1991 proběhla celková rekonstrukce kostela.
Řádek 91:
Rozhodnutí postavit v Ostrově kolej řádu Piaristů učinila vévodkyně Anna Magdaléna, vdova po Juliu Jindřichovi, vévodovi Sasko-Lauenburském dne 6. května 1666. Stavbu provedl v letech 1666–1671 pražský stavitel bavorského původu Martin Reiner. V letech 1672–1674 byly prováděny již dokončovací práce. Střed klášterního areálu tvoří [[kostel Zvěstování Panny Marie (Ostrov)|kostel Zvěstování Panny Marie]], jednolodní stavba s pravoúhlým presbytářem. Prostor lodi je zaklenut valenou klenbou s třemi páry trojúhelných nestyčných výsečí, vybíhajících z mohutných vnitřních pilířů. Jednolodní presbytář je zaklenut stejnou klenbou jako loď kostela s jedním párem trojúhelných výsečí. Mezi vtaženými pilíři lodi jsou umístěny úzké boční [[Empora|empory]]. Přímo z chrámové lodi byla krytou chodbou přístupná i pohřební kaple. Za závěrem, u sakristie, byla vystavěna velká hranolová věž, zvonice, zastřešená cibulovitou střechou s lucernou.
 
Ke kostelu přiléhají na severu tři jednopatrová křídla kláštera, vymezující vnitřní dvůr s křížovou chodbou. Architektonické řešení fasád je velmi střídmé. Fasády jsou členěny lisénovými rámci a jednotlivými římsami. S přestávkami bylo v klášteře do roku 1876 Piaristické gymnázium. Od roku 1897 zde byl dívčí penzionát Sester křesťanské lásky. Od začátku padesátých let klášter využívala Československá armáda a budovy silně zpustly.
 
Současný stav je výsledkem nákladné rekonstrukce z let 2000–2007. Konvent, kostel, kaple a zahrady jsou chráněny jako [[kulturní památka České republiky|kulturní památka]].<ref>{{MonumNet|ID=123907|název=klášter piaristů s kostelem Zvěstování Panny Marie a kaplemi sv. Floriána a Panny Marie|datum=2017-5-26}}</ref>
Řádek 101:
 
=== Mírové náměstí ===
[[Soubor:Ostrov nad Ohří, Mírové náměstí, dům kultury.JPG|thumbnáhled|Mírové náměstí s Domem kultury a východní kašnou.]]
Mírové náměstí je největší náměstí v Ostrově. V jeho východní části se nachází Dům kultury, postavený v roce [[1955]] ve stylu [[Tradicionalismus|tradicionalismu]] (nazývaného také [[socialistický realismus]]) podle projektu akademického architekta Jaroslava Krauze a Ing. arch. Josefa Sedláčka.<ref>podle ''[http://www.dk-ostrov.cz/o-nas/historie/ http://www.dk-ostrov.cz/o-nas/historie/]''</ref> Nachází se v něm dvě kina, divadelní sál a městské informační centrum.
 
Řádek 177:
 
== Průmysl ==
Ostrov se stal po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] společně s [[Jáchymov]]em centrem zpracování [[uranová ruda|uranové rudy]]. Těžba uranu byla zastavena v roce [[1960]]. Město proslavila také továrna na [[trolejbus]]y firmy [[Škoda Ostrov]]; pochází odsud velká část trolejbusů, jezdících dosud v mnohých [[Česko|českých]], [[Slovensko|slovenských]] i zahraničních městech. Ostrovskou továrnu a [[Jáchymov]] dokonce spojovala [[Zkušební trolejbusová trať Ostrov–Jáchymov|zkušební trolejbusová trať]], která byla zrušena v roce [[2004]]). Celý areál o ploše 125 tisíc metrů čtverečních zakoupila roku 2016 developerská společnost Pannatoni, která zde po demolici stávajících ruin vybuduje obří průmyslovou zónu<ref>[https://www.e15.cz/byznys/reality-a-stavebnictvi/byvalou-tovarnu-na-trolejbusy-skoda-ostrov-nahradi-obri-hala-vyrovna-se-amazonu-1326595]</ref>
 
Dále vznikly nové firmy jako Amphenol, N.G. Elektro, K & V ELEKTRO a.s., Witte Automotive, Koruna Pralines, tiskárna a grafické studio Median, sklady E-shopu firmy Tchibo, a jiné.
Řádek 189:
 
=== MHD ===
[[Městská autobusová doprava v Ostrově]] je tvořena pěti linkami a od července 2017 ji zajišťuje Dopravní podnik Karlovy Vary, a. s. Zajímavostí je [[Zkušební trolejbusová trať Ostrov–Jáchymov|zkušební trolejbusová trať do Jáchymova]], která však nikdy nesloužila veřejnému provozu. V roce 2004 byla trať zrušena a demontována.
 
== Kultura ==
Řádek 237:
 
=== Literatura ===
* Josef Kühnl, ''Geschichte der Stadt Schlackenwerth, der ehemal. Residenz der Herzoge von Lauenburg und der Markgrafen von Baden, mit Berücksichtigung der Umgebung''. Eger 1923
* Lubomír Zeman (ed.), ''Dějiny města Ostrova''. Ostrov 2001
* Lubomír Zeman, ''Zámek Ostrov, průvodce zámkem v Ostrově''. Ostrov 2016
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Ostrov_(okres_Karlovy_Vary)“