Stupnice obtížnosti: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→ŘEKY A VODÁCTVÍ: int.odk. |
formátování |
||
Řádek 1:
Stanovení technické '''obtížnosti''' pro pohyb na [[skála|skále]] bylo
▲Stanovení technické '''obtížnosti''' pro pohyb na [[skála|skále]] bylo vlastně základem [[klasifikace|klasifikování]] v [[horolezectví]] vůbec. Tady vzniklo hodnocení pro [[sportovní lezení]], [[skialpinismus]], [[led]]y a posléze i pro [[bouldering]]. Použití stupně obtížnosti dle těchto klasifikací předpokládá [[volné lezení]], tedy lezení bez umělých pomůcek nebo jiné dopomoci. "Skalní" [[klasifikace]] se používá většinou pro více délkové [[výstup]]y v horách či velkých skalních [[oblast]]ech. Oproti klasifikaci sportovní je mírně posunuta co se týče technické obtížnosti i když používá stejná označení. Příklad: Vylézt v horách 6+ je sice pravděpodobně stejně náročné jako v 15 [[metr]]ové cestě též za 6+, ale technická obtížnost vlastního klíčového kroku je v krátké cestě vyšší než v dlouhé mnoha délkové cestě. Hranice mezi skalním a [[sportovní lezení|sportovním lezením]] je velmi labilní a nejednoznačná.
[[Image:2006-04-08 Klettern Eulenwand R5.jpg|thumb|Eulenwand]]
=== Klasifikační stupnice UIAA - volné lezení ===
*'''I - ''Lehké''''': Nejjednodušší forma [[skalní lezení|skalního lezení]], ne však chodecký terén. K zabezpečení [[rovnováha|rovnováhy]] je třeba rukou.
*'''II - ''Mírně těžké''''' : Začátek lezení, při kterém je vyžadována technika tří pevných bodů.
Řádek 27 ⟶ 26:
*'''ABO''' - [[Extrém]]ně obtížné, dlouhé a nebezpečné túry na horní hranici lidských schopností.
==
[[Image:Malfon tiefschneespuren 2.jpg|thumb|Mitterkar v údolí Malfon(Arlberg, Austria)]]
Existuje celá řada různých [[stupnice|stupnic]]. Každá z nich přistupuje k [[hodnocení]] z jiné strany.
Řádek 41 ⟶ 40:
* '''S7''' - [[skok]]y přes skalní pásy a [[ledovec|ledovcové]] [[zlom]]y na velmi strmých svazích
==
[[Soubor:klettersteig 1.jpg|thumb|Ferrata Sentiero Leva]]
*'''A -
Zajištěné, jednoznačně vedené turistické cesty a velmi lehké [[zajištěná cesta|zajištěné cesty]] - ferraty. Místy vedeny strmým skalním terénem, a to po přirozených sklaních pásech nebo po umělých pomůckách ( umělé stupy, lávky). Umělé jištění v podobě ocelových [[lano|lan]], [[řetěz]]ů nebo zábradlí slouží převážně jen ke zvýšení pocitu jistoty v exponovaném terénu, z technického hlediska však není nutné. Bez umělého zajištění by se jednalo o horolezecký terén stupně obtížnosti I. [[UIAA]].
*'''B -
Mírně strmý skalní terén. Umělé zajištění v podobě ocelových lan, kramlí, kolíků a žebříků slouží přímo k postupu vpřed. Některé pasáže jsou již namáhavé a vyžadují [[sílasílu]]. Bez umělého zajištění by se jednalo o horolezecký terén stupně obtížnosti max. II. [[UIAA]].
*'''C -
Strmý skalní terén. Umělým jištěním ( ocelová lana, kramle, kolíky, žebříky) je opatřena převážná část celkové délky cesty a mohou být hůře dostupná pro nižší postavy. Časté svislé stěny s nataženým ocelovým lanem k [[jištění]]. Zajištěné úseky už vyžadují určitou sílu v pažích a při delším podniku jsou unavující a velmi namáhavé. Bez [[zajištěná cesta|umělého zajištění]] by se jednalo o horolezecký [[terén]] stupně obtížnosti max. III. [[UIAA]].
*'''D -
Velmi strmý skalní terén, místy kolmé [[partie]], místy dokonce převislé. Umělé jištění je realizováno většinou jen pomocí ocelových [[lano|lan]] a příležitostně umělými stupy ([[kramle]], [[kolík]]y). Místy značně exponované. Bez umělého zajištění by se jednalo o horolezecký terén stupně obtížnosti IV. [[UIAA]]. Předpokládá se, že lezec je trénovaný a ve výborné [[kondice|kondici]]. Je dobré použít [[obuv]] s podrážkou podobající se lezečkám. Cestou se lze setkat s úseky I - II. UIAA, které nejsou odjištěny vůbec a je nutné je s jistotou překonat. Lze doporučit pouze dostatečně zkušeným vysokohorským turistům a [[horolezec|horolezcům]]. Nezkušení by měli být jištěni zkušeným vůdcem nebo [[instruktor]]em.
*'''E -
Místy extrémně exponované cesty via ferrata, vedené v kolmém skalním terénu s minimem přirozených stupů. Umělé zajištění je realizováno většinou jen pomocí [[ocelové lano|ocelových lan]] a jen velmi málo umělými stupy ([[kramle]], [[kolík]]y). Nejtěžší místa vyžadují použití [[horolezectví|horolezecké techniky]] nebo velkou sílu v pažích. Bez umělého zajištění by se jednalo o těžký horolezecký [[terén]] – místy stupně obtížnosti V - VI. UIAA. Tyto [[zajištěná cesta|zajištěné cesty]] už mají vysloveně sportovní charakter. Pouštět se do nich mohou jen velmi zkušení vysokohorští [[turista|turisté]] a [[horolezec|horolezci]]. Určeno jen pro specialisty a fajnšmekry. Klíčová místa jsou [[nebezpečínebezpečná]] a vyžadují [[koncentrace|koncentraci]]. Běžně se vyskytuje lezení II. UIAA bez jištění. Nezkušení musí být zásadně jištěni zkušeným vůdcem nebo [[instruktor]]em. Tyto ferraty nemají za úkol [[horolezec|lezci]] cestu usnadnit, ale naopak obtíže vyhledávají.
==
[[Image:Rafting em Brotas.jpg|thumb|Rafting]]
Pro základní [[orientace|orientaci]] [[vodák]]ů jsou obtížnosti [[tok]]ů [[klasifikace vodácké obtížnosti|klasifikovány]] uzavřenou stupnicí WW (wild water) 1 až 6. Rekreační řeky mají obtížnost v krátkých úsecích nejvíce WW 1, tak zvané trekkingové WW 2 a divoká [[voda]] pro [[expert]]y začíná na stupni WW 3. V [[kilometráž]]ích jsou obtížnosti vyznačovány za ideálního stavu vody. Za vyššího může být proud těžší o jeden až dva stupně, někdy dokonce i zcela nesjízdný. V tuzemských poměrech bývá obtížnost zvyšována zablokovaným [[říční koryto|korytem]], napadanými [[strom]]y a zarostlou [[proudnice|proudnicí]]. [[Alpy|Alpské]] řeky ji zvyšují spíše peřejemi, válci a návaly vody na skály. Vodnaté [[asie|asijské]] či americké [[řeka|řeky]] zaskočí [[vodák]]y nejspíše ohromnou sílou, [[proud]]y, obrovskými [[vlna]]mi a [[vír]]y.
Řádek 73 ⟶ 72:
[[Kategorie:Extrémní sporty]]
[[Kategorie:
[[Kategorie:
| |||