Prase domácí: Porovnání verzí

 

== Domestikace a chov ==

Počátek [[domestikace]] prasat se datuje do období 9.-7. tisíciletí př. n. l.{{doplňte zdroj}} Patrně k ní došlo nezávisle na sobě v několika kulturních centrech - v [[Jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]] nebo jižní [[Čína|Číně]], v [[Mezopotámie|Mezopotámii]] a ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]. Zatímco v jihovýchodní Asii byl domestikován místní menší poddruh - prasata páskovaná(''Sus scrofa vittatus''), v oblasti [[Úrodný půlměsíc|Úrodného půlměsíce]] a v Evropě došlo k domestikaci větších poddruhů prasete divokého. Přesto preferovanou barvou byla černá.<ref>http://phys.org/news/2016-09-history-humans-pigs-black.html - Throughout history humans have preferred their pigs to be black, suggests study</ref> V Číně a přilehlých oblastech se prasata odedávna chovala v malých ohrádkách, přímo ve vesnicích, a vykrmovala do vysoké tučnosti, na předním východě a ve [[Středomoří]] byla chována ve stádech, hlídaných pastevci, nebo ve velkých ohradách s přístřešky, jak to popisuje například [[Homér]]ova [[Odysseia|Odyssea]]. Nejjednodušší způsob chovu byl uplatňován ve střední a severní Evropě, kde se prasata od jara do podzimu pásla volně v lese a na zimu se většina zvířat [[Domácí zabijačka|porazila]]. Několik prasat, ponechaných na chov, přezimovalo společně s lidmi v obydlí. Z důvodů škodlivosti prasat v lese byla tato volná pastva od 15. století [[vrchnost]]í omezována a v 18. století se začala prasata chovat spíše ve [[chlév]]ech, kde se vykrmovala do vysoké tučnosti. Krmila se hlavně kuchyňskými zbytky a [[pomyje]]mi, žaludy nebo šrotem, ale také [[Mláto|mlátem]] a [[Kozí mléko|kozím mlékem]]. Chlévy byly zpravidla malé, tmavé a špatně větrané, často se z nich ani nekydal [[hnůj]] - prase tak žilo vlastně uvězněné ve vlastním hnoji. Právě z těchto důvodů vznikly předsudky o prasečí špinavosti. V soukromých chovech tento způsob ustájení ještě přežívá, ale většina chovatelů přece jen určitým způsobem dbá o hygienu ustájení a hnůj vyváží.