Wikipedie

Leopold Sviták: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
es, {{u}}
wikifikace, smazána příslušná šablona. Ponechávám {{Bez zdrojů}}
Řádek 1:
{{Bez zdrojů}}
{{Upravit|-archaismy, [[WP:NPOV]] a zbytečná hodnocení, minulý čas u dějů minulých}}
{{Infobox - osoba
| jméno = Leopold Sviták
Řádek 20 ⟶ 19:
== Životopis Leopolda Svitáka ==
 
NejmladšíNarodil zse dětíjako nejmladší syn do rodiny Josefa Svitáka Leopolddne se narodil[[11. říjen|11. října]] [[1856]] ve [[Frenštát pod Radhoštěm|Frenštátě pod Radhoštěm]], ačkoliv všichni jeho sourozenci se narodili na [[Hukvaldy|Hukvaldech]]. DoV obecnéHukvaldech školynavštěvoval chodilobecní na Hukvaldechškolu, kde byl jeho spolužákem hukvaldskéhobudoucí rodákahudební a budoucího geniálního hudebního skladateleskladatel [[Leoš Janáček|Leoše Janáčka]]. V roce [[1865]] vstoupilnastoupil na „hlavní školu“ u [[Piaristé|piaristů]] v [[Příbor|Příboře]], v letech [[1866]] až [[1869]] studoval na německéněmeckém reálcereálném gymnáziu v [[Nový Jičín|Novém Jičíně]]. Po úmrtí matky Josefy (Leopoldovi bylo pouhých 5 let) se otec znovu (v roce 1864<ref>Zemský archiv v Opavě, Fond Sbírka matrik Severomoravského kraje, matrika inv. č. 1509, str. 72</ref>) oženil s Marianou Kubošovou – a ta příliš nepřála studiu svého nevlastního syna.
 
APo takúmrtí matky Josefy, když bylo Leopoldovi pět let, se stalojeho otec Josef v roce [[1864]] znovu oženil s Marianou Kubošovou.<ref>Zemský archiv v Opavě, žeFond Sbírka matrik Severomoravského kraje, matrika inv. č. 1509, str. 72</ref>, která příliš nepřála studiu svého nevlastního syna. A Proto Leopold nastoupil ve svých 13třinácti letech dne [[14. září]] [[1869]] do učení u zámečnického mistra Karla Nesvadby v [[Kroměříž]]i. TovaryšemO zámečnickým byl prohlášen přesně na den o 2dva roky později. Brzybyl natoprohlášen –tovaryšem dnezámečnickým a [[30. listopadulistopad]]u [[1872 –]] si nechávánechal hukvaldskouna obecníhukvaldské radouradnici vystavit pracovní knížku č. 109. Na [[Tři králekrálové|svátek rokuTři králů]] [[1873]] se pouštívydal ses jedinou zlatkou v kapse a s bochníkem chleba v ranci nado tehdysvěta obvyklýna „vandr“.„vandr,“ Pokde prožil různýchrůzné veselýchveselé i smutnýchsmutné příhodáchpříhody, na něž ve stáří často vzpomínal,. dorazil vV roce [[1875]] do Lubna ([[Leoben]]) ve [[Štýrsko|Štýrsku]], kde přijal [[20. března 1875]] místo zámečnického pomocníka u mistra zámečníka Josefa Kleina., U tohokde pobyl –pracoval s jedním menším přerušením – až do [[4. listopadulistopad]]u [[1877]]. Poté odešel do Vídeňskéhofirmy NovéhoPrunner, Městazaměřené (Wienerna Neustadt)strojní azámečnictví, vstoupilve do[[Vídeňské strojníhoNové zámečnictvíMěsto|Vídeňském firmyNovém PrunnerMěstě]], kde zastával ve svých jedenadvaceti letech funkci mistra. Blízkost [[Vídeň|Vídně]] lákala, a tak tam Leopold záhy odcházíodešel doa Vídně, kde pracujepracoval v oboru až do roku [[1884]].
 
Na naléhání svého tehdy již čtyřiasedmdesátiletého otce se vracívrátil do rodného kraje a přijímá dne [[1. září]] 1884 místonastoupil jako předníhodělnický dělníkapředák u [[Ignác Schustala|Ignáce Schustaly]] v jehove vagonce v [[Kopřivnice|Kopřivnici]]. V té době tato firmavagonka vyrobila právě stý vagon. Zajímavostí je, že zakladateldle kopřivnickézáznamu kočárovkyz aroku vagonky[[1842]] v Schustalově vandrovní knížce se Ignác Schustala se učil právěcoby tovaryš u Leopoldova otce Josefa, tak jak můžeme vyčíst ze zápisu z roku 1842 ze Schustalovy vandrovní knížky. Podle vyprávěníDle Adofla Pítra Bartoně mladšího<ref>Národní archiv v Praze, Fond Sviták Ivan, Prof. JUDr. RSDr., CSc. (1102), karton č. 43, materiál k I. části nevydané knihy President</ref> stavěl Josef Sviták, panský sedlář na Hukvaldech, také vozy a bryčky. Právě proto k němu šel Ignác Schustala po vyučení na zkušenou za tovaryše. Poté, co Schustala založil továrnu, existovalaměla prý jakási dohodaexistovat mezi Josefemnimi Svitákem a Ignácem Schustaloudohoda, podle níž dělal Sviták na Hukvaldech sedlářkou práci pro Schustalu v Kopřivnici.
 
JižO o 2dva roky později se Leopold Sviták stal mistrem a dne[[16. prosinec|16. prosince]] [[1886]] se v Jaktaři[[Jaktař]]i u Opavy oženil s Jenovefou Ondráčkovou, narozenoudcerou 1.tamního ledna 1861, dceroukováře Františka Ondráčka, kováře z Jaktaře, a jeho manželky Kateřiny, rozené Neslarové. Leopold se ses svou ženouJenovefou seznámil na Hukvaldech, kdekdyž žilapobývala na faře. uSamotná paterasvatba Janabyla Šlapetyvelice smutná, rodákaprotože zprávě Místku.v Šlapetaden bylsvatby farářemzemřela nanevěstina Hukvaldechmatka. 3V rokytémže –roce odse rokufirma 1880Schustala doa rokuspol. 1883v –Kopřivnici a nastala [[Hukvaldyakciová společnost]] přišelpod právěnovou značkou „Nesselsdorfer zWagonbaufabriks JaktařeGesellschaft, kdevormals horlivěSchustala pracovala vco.“ národněDle katolickémnotářského duchuzápisu ze dne 1. Samalistopadu svatba1888 bylapřenechal veliceJosef smutná,Sviták protožesvému právěsynu vLeopoldu dena svatbysnaše zemřelaJenovefě nevěstinasvůj matkadomek č. Jedním86 zes svatebníchpolnostmi svědkůza bylčástku Jan1200 Uhlař,[[Zlatý Rakouska-Uherska|zlatých]] s podmínkou používání tohoto majetku na dobu dožití otcem. [[6. září]] [[1891]] zemřela macecha Mariana ve hostinskývěku z76 Hukvaldůlet.
 
Rok 1886 je též rokem zakcionování firmy Schustala a spol. v Kopřivnici v novou firmu“Nesselsdorfer Wagonbaufabriks Gesellschaft, vormals Schustala a co.“ Podle notářského zápisu ze dne 1. listopadu 1888 odstupuje Josef Sviták svému synu Leopoldu a snaše Jenovefě svůj domek č. 86 s polnostmi za částku 1200 zlatých rakouské měny s výhradou používání tohoto majetku na dobu dožití odstupujícího. V roce 1891 (6. září) umírá Leopoldova macecha Marie (Mariana) ve věku 76 let a je pohřbena v Rychalticích.
 
=== První automobil v Rakousku-Uhersku ===
PoČtyři čtyřletémroky trvánípo akciovésvé společnostitransformaci svěřujev akciovou společnost svěřila firma Nesselsdorfer Wagonbaufabriks v lednu [[1891]] Leopoldu Svitákovi zkušebnína zkoušku vedení soustružny, zámečnické dílny a kovárny,. aleUž už[[1. leden|1. ledna]] [[1893]] jebyl jmenovánpovýšen dílovedoucímna dílovedoucího I. třídy (vrchním mistrem) s ročním platem 1200 zlatých rakouské měny a 80 zlatých ročníhopřebytečného přibytečnéhoročně. OdO 1. listopadurok 1894později mu bylybyl tytoplat požitkyza szásluhy ohledemzvýšeny na 1500 zlatých ročně. V roce [[1895]] zemřel na Hukvaldech jeho záslužnouotec činnostJosef zvýšenySviták na 1záduchu. 500Pohřben zlatýchbyl av 80Rychalticích zlatýchpodobně jako jeho druhá manželka Mariana. Manželé Svitákovi se tedy ujali přibytečnéhodědictví.
 
V roce 1895 nakupujenakoupila firma některé patenty firmy [[Benz]] a rozhodujerozhodla se stavět automobily. To bylpro Leopolda znamenalo počátek nové, usilovné práce a přemýšlení, proneboť Leopoldamusel Svitáka. Musel totiž vytvářetvyrábět všechny potřebné součástky sám od základů, neboť v té době neexistovaly žádné továrnypodniky, jež by automobilové součástky vyráběly a dodávaly. Toto úsilí bylo korunováno úspěchem –, v roce [[1897]] bylbyla dohotovendokončena prvnívýroba prvního osobníosobního automobilautomobilu v tehdejším [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]]. Dostal název „Praesident“. Ještě téhož roku s ním byla podniknuta první dálková jízda spolehlivosti na trase [[Kopřivnice]] – [[Vídeň]] o délce 285 km společně se dvěma dalšími vozy. Všechny vzbuzovaly po cestě nebývalou pozornost a údiv nad „vozem, který jezdí bez koní“. Jeden exemplář „Praesidenta“ je uložen ve sbírkách [[Národní technické muzeum v Praze|Národního technického muzea]] v Praze na [[Letná|Letné]].▼
Čtyři roky po smrti své druhé ženy umírá na Hukvaldech také Josef Sviták. Stalo se tak 23. června. Jako příčina smrti je uvedena záducha. Pohřben byl rovněž v Rychalticích. Po úmrtí Josefa Svitáka se manželé Svitákovi ujímají dědictví ve smyslu usnesení okresního soudu v Místku ze dne 18. října 1895.
 
▲V roce 1895 nakupuje firma některé patenty firmy Benz a rozhoduje se stavět automobily. To byl počátek nové, usilovné práce a přemýšlení pro Leopolda Svitáka. Musel totiž vytvářet všechny potřebné součástky sám od základů, neboť v té době neexistovaly žádné továrny, jež by automobilové součástky vyráběly a dodávaly. Toto úsilí bylo korunováno úspěchem – v roce 1897 byl dohotoven první osobní automobil v tehdejším [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]]. Dostal název „Praesident“.
 
Ještě téhož roku byla s ním podniknuta první dálková jízda spolehlivosti na trase [[Kopřivnice]] – [[Vídeň]] (285 km). Jednalo se o sázku vídeňského sportovního klubu. Kromě „Praesidenta“ se jízdy zúčastnily ještě další dva vozy; všechny vzbuzovaly po celé cestě nebývalou pozornost a údiv nad „vozem, který jezdí bez koní“. Jeden exemplář „Praesidenta“ je uložen ve sbírkách Národního technického muzea v Praze na Letné.
 
=== Cesty po Evropě ===
 
V roce [[1898]] byl Leopold Sviták jmenován závodním (Betriebsleiter). Zároveňa všakzároveň v témže roce je vdle jeho pracovní knížceknížky vyznačendočasně výstupvystoupil ze služeb firmy, dnempočínaje [[24. listopadu. Důvodem byla skutečnostlistopad]]em, ženeboť se firma rozhodla vyslatLeopolda svéhoSvitáka závodníhovyslat na delší studijní cestu do ciziny. CílemJeho cílem bylo prostudováníprostudovat stavustav výroby automobilů v Evropě., Aa tak Leopoldnavštívil Sviták cestuje do Paříže[[Paříž]], Drážďan[[Drážďany]], [[Chemnitz]], Berlína[[Berlín]], Deutzu[[Deutz]], Kolína[[Kolín nad Rýnem]] a Mannheimu[[Mannheim]]. VýsledkemZ této cesty bylasi řadapřinesl zlepšenípoznatky na řadu konstrukčních i výrobních. Panzlepšení. [[Emil Hanzelka]] v roce [[1947]] (byl tehdy památkovým referentem Klubu českých turistů a Okresní osvětové rady v Novém Jičíně) vzpomínávzpomínal na Leopolda Svitáka, u něhož se vyučil, že všechny součástky navrhoval, skicoval, sám obráběl a montoval sám, sám vyráběl karburátoryi [[karburátor]]y, chladiče[[chladič]]e, [[Kuličkové ložisko|kuličková ložiska]] a [[Ozubené kolo|ozubená kola]]. Každá [[součástka]] musela být vyzkoušena a často i mnohokrát vyměňovánavyměněna. JediněTehdy firma nakupovala od dodavatelů jedině řetězy, zapalovací magnety a pneumatiky se kupovaly. S dohotovenýmhotovým vozem sámpak vyjížděl jako zkušební jezdec. Pravou rukou mu byl Janv Kuchařté z Kopřivnice, jehodobě konstruktér a dílovedoucí Jan Kuchař z Kopřivnice.
 
V březnu roku [[1899 dává]] si dal Leopold Sviták vypracovat od stavitele Jana Smitala vz NovémNového JičíněJičína plánekplán na přestavbu odstoupeného domku č. 86 nav Hukvaldech. Abya mohlak býtjejímu přestavba uskutečněna, půjčujíuskutečnění si manželé Svitákovipůjčil v prosince 1899 u příborské pobočky Novojičínské záložny 2000 zlatých. Půjčku splatilisplatil v průběhu 4následujících čtyř let. Dnem [[1. leden|1. ledna]] [[1900]] mu firma zvýšila plat na 2000 [[Rakousko-uherský zlatý|zlatých]] ročně.
 
Dnem 1. ledna 1900 dostává se Leopoldu Svitákovi dalšího zvýšení platu na 2000 [[Rakousko-uherský zlatý|zlatých]] ročně.
 
=== Osudný rok 1900 ===
 
RokDne 1900 byl však pro něho rokem osudným[[1. Dne květen|1. května]] [[1900]] řídil auto při zkušební jízdě po tzv. “císařské“ silnici. Jehosměrem cílem byldo [[Místek|Místku]], kde si chtěl při této příležitosti vyřídit nějaké osobní záležitosti na úřadě. V [[Rychaltice|Rychalticích]] u mostu přes [[Ondřejnice|Ondřejnici]] v prudkém klesání a v zatáčce se auto z neznámých důvodů převrhlo a řidičvymrštilo ařidiče i dva spolujezdci byli z vozidla vymrštěnispolujezdce. Svitákův spolupracovník Jan Kuchař se na místěnehodu zabilnepřežil (zřejměkvůli nárazemnárazu hlavou na patník), druhý spolujezdec byl těžce zraněn. SámSvitákovi Svitákpřevrhnuté seauto dostalzavalilo pravou nohounohu poda převrhnuté auto. Jelikožjelikož motor i po havárii dál běžel, rozdrtila mu ji [[ojnice]] motoru pravou nohu až po koleno. Byl sicepřevezen hneddo následujícího dne ve svémjeho domědomu na Hukvaldech –a na jídelním stole abyl téměř bez [[Narkóza|narkózy]] (!)následujícího –dne operován. (kVedení operacifirmy vedeníproto firmydalo přivezlo vynikajícíhopřivézt odborníka až z vídeňské kliniky),. nicméněNicméně jeho život byl v ohrožení a visel jen na vlásku. JenDíky jeho pevnépevnému zdraví a silnásilné tělesnátělesné konstituce způsobily, žekonstituci dokázal snášet velké bolesti a útrapy léčení. Po více jaknež jednoročním léčení se natolik uzdravil, že se začal učit chodit s [[Protéza|protézou]].
 
Celé neštěstí mělo ještě soudní dohru. Svitákovia Sviták hroziločelil obvinění ze zabití spolujezdce. TěžkoDle soudit, jaký by byl průběh událostí,svědecké kdybyvýpovědi nebylou svědectvísoudu libereckého průmyslníka a předsedy rakouského autoklubu barona Liebiga. Ten před soudem potvrdil, žekterý znáznal Svitáka jako krajně opatrného a spolehlivého jezdce a řidiče, a že tedy neštěstínehodu rozhodně nezpůsobil on. Mimochodem, –automobil auto bylobyl ihned po havárii zna příkazupříkaz generálního ředitele Fischera rozebránorozebrán a Leopold Sviták se proto nikdy nedozvěděl, co bylo pravou technickou příčinoupříčinu neštěstínehody. Ačkoliv všechny výlohy operace i léčení bylyhradila hrazeny firmoufirma, bylo mu v té době slabou útěchou zvýšení jeho platu na 4200 korun ročně.
 
Po návratu do kopřivnické továrny nemohl Leopold Sviták v důsledku svého těžkého úrazu vykonávat svou funkci v plném rozsahu, jakoproto dříve.se Stal sestal technickým poradcem generálního ředitele a bylplnil jímúkoly pověřován různými úkoly,související zejména když se jednalo o zaváděnízaváděním výrobních novinek. PrávěMísto pozesnulého zahynuvšímJana Janu KuchařoviKuchaře se dostal ke Svitákovistal jakoSvitákovým podmistrasistentem [[Hans Ledwinka, vídeňský Němec]], pozdější ředitel firmy, uplatňujícíjenž rovněžse svátéž právapodílel na konstrukci prvního automobilu. (Dnes – tj. ve 21. století – se podíl Ledwinkův nikterak nepopírá.)
 
=== ZOdchod z Kopřivnice do Hukvald ===
Dne 9. května 1912 vypukla v kopřivnické továrně velká stávka za zvýšení mezd. Trvala neuvěřitelných 22 týdnů až do října 1912. Stávka se protáhla na tak dlouhou dobu pro neústupnost generálního ředitele Fischera a generálního ředitele Vítkovických závodů Sonnenscheina. Stávka skončila kompromisem, ale otřásla Fischerovou pozicí a ten odešel ze služeb firmy. S ním současně odešla i řada starších mistrů a úředníků – mezi nimi ve svých 56 letech i Leopold Sviták. Po více jak 27 letech práce v Kopřivnici se dne 28. 12. 1912 odstěhoval se svou ženou a synem Zdeňkem (ostatní děti už byly mimo domov) definitivně na Hukvaldy.▼
 
▲Od roku [[1908]] do [[1912]] byl Sviták pokladníkem Lidové záložny v [[Kopřivnice|Kopřivnici]], kterou sám zakládal. Dne [[9. květen|9. května]] [[1912]] vypukla v kopřivnické továrně velká stávka za zvýšení mezd. Trvala neuvěřitelných 22 týdnů až do října, 1912. Stávka se protáhla na tak dlouhou dobuhlavně pro neústupnost generálního ředitele Fischera a generálního ředitele Vítkovických závodů Sonnenscheina. Stávka skončila kompromisem, ale otřáslaFischer Fischerovoubyl pozicínucen az tenfirmy odešelodejít. zeSpolu služeb firmy. Ss ním současně odešla i řada starších mistrů a úředníků –, mezi nimi vei svých56letý 56Leopold letechSviták, ikterý Leopoldv Sviták.kopřivnickém Popodniku skončil po více jaknež 27 letech práce. v Kopřivnici se dne [[28. 12prosinec|28. 1912prosince]] toho roku se odstěhoval se svou ženou a synem Zdeňkem (ostatní děti už byly mimo domov) definitivně na Hukvaldy.
Za dobu své činnosti v Kopřivnici odchoval řadu vynikajících odborníků, kteří – přes jeho velkou přísnost – na něho v dobrém vzpomínali. Děkovali mu za jeho ostrou životní školu, která jim umožnila později zastávat vysoké a odpovědné funkce. Z řady jeho vyučenců jsem již zmínil Hanse Ledwinku, byl jím i vrchní dílovedoucí automobilky v [[Plzeň|Plzni]] Krompholc, rodák z Příbora, nebo Emil Hanzelka, obchodník a osvětový pracovník, a mnozí jiní. Poté, co se stal generálním ředitelem Fischer, zavládl ve firmě silný germanizační kurs, který se bohužel neštítil žádného nátlaku. Vzdor tomu – patrně i proto, že jeho odborné kvality byly nezpochybnitelné – zůstal Leopold Sviták uvědomělým Čechem a také všechny své děti v tomto duchu vychoval.
 
V Kopřivnici během svého dlouhého působení vedl řadu vynikajících odborníků, kteří na něj přes jeho velkou přísnost vzpomínali v dobrém, neboť jim jeho ostrá životní škola umožnila zastávat vysoké a odpovědné funkce. Patřili mezi ně [[Hans Ledwinka]], [[Emil Hanzelka]] či pozdější vrchní dílovedoucí automobilky v [[Plzeň|Plzni]] Krompholc, rodák z Příbora. Navzdory germanizačnímu kurzu bývalého ředitele Fischera a také pro jeho nezpochybnitelné odborné kvality zůstal Leopold Sviták uvědomělým Čechem a také v tomto duchu vychoval své děti.
Od roku 1908 byl Sviták pokladníkem Lidové záložny v [[Kopřivnice|Kopřivnici]], kterou sám zakládal. Ve funkci setrval až do svého odchodu na Hukvaldy. Ale ani tam nezahálel. Byl předsedou dozorčí rady Občanské záložny na Hukvaldech, vedl za první světové války obecní zásobovací agendu, byl obecním kronikářem a jako člen finanční komise se staral o obecní hospodářství. V době války byl také členem správní rady akciové společnosti A. Kunz v Hranicích a výrobním poradcem této firmy – do Hranic také často z titulu své funkce zajížděl. Této funkce se vzdal v roce 1919.▼
 
▲OdNa roku 1908Hukvaldech byl Sviták pokladníkem Lidové záložny v [[Kopřivnice|Kopřivnici]], kterou sám zakládal. Ve funkci setrval až do svého odchodu na Hukvaldy. Ale ani tam nezahálel. Byl předsedou dozorčí rady Občanské záložny na Hukvaldech, vedl za [[První světová válka|první světové války]] obecní zásobovací agendu, byl obecním kronikářem a jako člen finanční komise se staral o obecní hospodářství. V době války byl také členem správní rady akciové společnosti A. Kunz v Hranicích a výrobním poradcem této firmy – do Hranic také často z titulu své funkce zajížděl. Této funkce se vzdal v roce [[1919]].
 
=== Poslední chvíle ===
Za svou záslužnou činnost na Hukvaldech byl v roce 1931 poctěn – jako druhý v pořadí po Leoši Janáčkovi – čestným občanstvím obce Hukvaldy – Sklenov. Na tuto poctu byl velmi hrdý.▼
Po 19 letech prožitých na Hukvaldech ulehl Leopold Sviták v říjnu 1931 a víc už lože neopustil. Rozloučiv se osobně se svými dětmi na konci listopadu, usnul navěky v půl sedmé ráno 10. prosince 1931 v přítomnosti své jedenasedmdesátilé manželky Jenovefy a její sestry Františky Weyrichové z Jaktaře.▼
 
▲Za svou záslužnou činnost na Hukvaldech byl v roce [[1931]] poctěn – jako druhý v pořadí po Leoši Janáčkovi – čestným občanstvím obce [[Hukvaldy]] – [[Sklenov]]. Na tuto poctu byl velmi hrdý.
V neděli 13. prosince 1931 opustil navždy svůj domek, doprovázen svými nejbližšími a za obrovské účasti hukvaldských občanů, delegátů kopřivnické obce i zástupců firmy [[Tatra]] [[Kopřivnice]]. Ti vezli na autech rakev s tělesnými pozůstatky Leopolda Svitáka i četné věnce a květiny. Za zvuků automobilových klaksonů byl Leopold Sviták uložen na hukvaldském hřbitově k poslednímu odpočinku.▼
▲PoV 19říjnu letech prožitých na Hukvaldech1931 ulehlpak Leopold Sviták vpřestal říjnubýt 1931schopen avstát vícz užpostele. ložeNa neopustil.konci Rozloučivlistopadu se osobněrozloučil se svými dětmi na konci listopadu, usnul navěkya v půl sedmé ráno [[10. prosinec|10. prosince]] 1931 zemřel v přítomnosti své jedenasedmdesátilé manželky Jenovefy a její sestry Františky Weyrichové z Jaktaře.
 
▲V neděli [[13. prosinec|13. prosince]] 1931 opustilse navždykonal svůj domek, doprovázen svými nejbližšími apohřeb za obrovské účasti svých nejbližších, hukvaldských občanů, delegátů kopřivnickéměsta obce[[Kopřivnice]] i zástupců firmy [[Tatra]] [[Kopřivnice]]. Ti vezli na autech rakev s tělesnýmijeho pozůstatky Leopolda Svitáka i četné věnce a květiny., Zaza zvuků automobilových klaksonů byl Leopold Sviták uložen na hukvaldském hřbitově k poslednímu odpočinku.
 
Manželka Leopolda Svitáka Jenovefa se dožila 92 let a zemřela 17. června 1953 ve věku 92 let a pohřbena jebyla rovněž na Hukvaldech. V rodinném hrobě spočívají ostatky i většiny jejích dětí, vnoučat, pravnoučat i jejich životních partnerů.
 
=== Děti Leopolda SvitákaPotomci ===
 
Z manželství Leopolda a Jenovefy Svitákových se narodilo 5pět dětí:
* Jaroslav, narozený (4. března 1887 v[[Kopřivnice]] Kopřivnici, zemřel- 16. listopadu 1955 v Praze;[[Praha]])
* Božena, narozená (23. listopadu 1888 v[[Kopřivnice]] Kopřivnici, zemřela v létě roku- 1965 v Brně;[[Brno]])
* [[Otakar Sviták|Otakar]] {{Podrobně|Otakar(3. Sviták}}března 1894 [[Kopřivnice]] – 26. srpna 1942 [[Berlín]], [[věznice Plötzensee]])
* Marie, narodila se v Kopřivnici v červenci(červenec 1900 a- zemřela1901 v roce 1901;[[Kopřivnice]])
* Zdeněk, narozený (11. června 1904 v[[Kopřivnice]] Kopřivnici,- zemřel v říjnuříjen 1965 v Praze.Praha)
 
== Odkazy ==
Řádek 100 ⟶ 93:
[[Kategorie:Úmrtí 1931]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození 11. října]]
[[Kategorie:Úmrtí 10. prosince]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Leopold_Sviták“