Hrdlovka: Porovnání verzí

| NUTS3 = CZ042

| NUTS4 = CZ0426

| pov.ob = [[Krupka]]

| katastrální území = Hrdlovka-Nový Dvůr, Hrdlovka

| výměra = 5,34, 4,52

'''Hrdlovka''' ({{Vjazyce2|de|''Herrlich''}}) je bývalázaniklá obecvesnice v [[okres Teplice|okrese Teplice]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]], která zanikla v [[1970–1979|70.sedmdesátých letech]] [[20. století]] z důvodů [[Těžba uhlí|těžby uhlí]].

Hrdlovka se nacházela asi 2 kilometry na jih od [[Osek (okres Teplice)|Oseka]]. Na místě pozdější obce je doloženo osídlení již v [[Neolit|mladší době kamenné]]. První písemná zmínka o Hrdlovce pochází z listiny krále [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]], datované rokem [[1203]]. Obyvatelé vsi se živili výlučně zemědělstvím. Roku [[1833]] zde žilo 202 obyvatel ve 37 domech. Ves byla cele německá, první Čech se do Hrdlovky přistěhoval v roce [[1850]]. Až do roku [[1899]] byla obec v majetku cisterciáckého kláštera v blízkém [[Klášter Osek|Oseku]]. Přes obec vedla 6 kilometrů dlouhá [[Poutní cesta z Libkovic do Mariánských Radčic|poutní cesta]], která vycházela z oseckého kláštera a vedla přes zaniklé [[Libkovice]] k poutnímu místu v [[Mariánské Radčice|Mariánských Radčicích]].

Ve druhé polovině 19. století došlo, v souvislosti s rozvojem průmyslu, ke změně celkového charakteru života nejen v Hrdlovce, ale i v širokém okolí. Začaly se razit doly na hnědé uhlí. V blízkosti Hrdlovky byl v roce [[1870]] zaražen [[důl Nelson]], o rok později byl zaražen důl Pokrok a v roce [[1891]] důl Alexander. Do obce přicházeli za prací noví obyvatelé, takže nakonec došlo k faktickému (a posléze i administrativnímu) spojení s blízkou [[Nová Ves (Hrdlovka)|Novou Vsí]]. Začal být používán název ''Nová Ves – Hrdlovka''. Roku [[1919]] zde žilo již 3803 obyvatel, většinou Čechů. Roku 1920 byl otevřen ''Dělnický dům'' a o šest let později byla dokončena výstavba hornické kolonie. Od roku [[1927]] se pro obec používal již pouze název ''Hrdlovka.''

Dne [[3. leden|3. &nbsp;ledna]] [[1934]] došlo na dole Nelson k [[Výbuch na dole Nelson III|dole Nelson k&nbsp;výbuchu]], při kterém zahynulo 142 havířů, z nichž řada byla z Hrdlovky. Od roku [[1963]] začala obec postupně ustupovat těžbě uhlí. Zcela zlikvidována byla v letech [[1970]]–[[1975]]1970–1975 a obyvatelé byli vystěhováni do nově vybudovaného panelového sídliště v [[Osek (okres Teplice)|Oseku]]. Toto sídliště je dodnes po zaniklé obci pojmenováno.<ref>''Historie Oseka -– Výstavba sídliště Hrdlovka'' ([http://historie.osek.cz/kategorie/epochy-oseka/1948-1988/vystavba-sidliste-hrdlovka dostupné online])</ref> Do nového sídliště se první obyvatelé přestěhovali v roce [[1972]].

ObcíVesnicí procházelavedla jednokolejná [[Železniční trať Teplice v Čechách – Litvínov|železniční trať 134]] (budovaná původně jako součást [[Duchcovsko-podmokelská dráha|Duchcovsko-podmokelské dráhy]]), z [[Teplice v Čechách (nádraží)|Teplic]] do [[Litvínov|Litvínova]] a v obci bývala zastávka. Z nádraží v Oseku pak vedla železniční vlečka na důl Alexander v katastru Hrdlovky.<ref>''Zrušené a zaniklé železnice v ČR'' ([http://zrus-zan-zel.blog.cz/0811/zeleznice-osek-nadrazi-dul-alexandr-hrdlovka dostupné online])</ref>

V obci existoval místní [[Sokol (spolek)|Sokol]], založený v roce [[1901]]. Dne [[4. duben|4. &nbsp;dubna]] [[1948]] zde došlo k tzv. ''sjednocení tělovýchovy'' – historicky prvnímu v celém [[Československo|Československu]].<ref>100 let Sokola v Hrdlovce ([http://litvinov.sator.eu/kategorie/zanikle-obce/hrdlovka/100-let-sokola-v-hrdlovce dostupné online])</ref> Sokol byl nuceně sloučen s ''Hornickým sportovním klubem.'' Na původní organizaci se formálně odvolávala nově založená tzv. ''Závodní sokolská jednota dolu president Gottwald,'' která sídlila v původní sokolovně. Samostatný Sokol nebyl již v obci za její existence nikdy obnoven.

[[Kategorie:Sídla v KrušnýchMostecké horáchpánvi]]