Rusko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava faktické chyby |
m typo + ref typo + {{chybí zdroj}} --> čl. Ruské Impérium uvádí jiný letopočet |
||
Řádek 82:
| url = http://zpravy.e15.cz/zahranicni/udalosti/skupina-g8-pozastavila-clenstvi-rusku-kvuli-invazi-na-krym-1070490
}}</ref>
Rusko se podílí asi na čtvrtině světového obchodu se zbraněmi, čímž se řadí na druhé místo na světě za USA
| příjmení = Jacobs
| jméno = Frank
Řádek 95:
| jazyk = en
| datum přístupu = 2017-07-05
}}</ref>
Velký vliv má v Rusku [[pravoslaví|pravoslavné]] [[křesťanství]] (50 % obyvatelstva), přestože zemi ovlivnilo období [[ateismus|ateistického]] Sovětského svazu. Další [[Náboženství|náboženská vyznání]] jsou [[islám]] (10 % obyvatelstva), [[judaismus]] a [[buddhismus]].
V oblastech [[Kultura|kultury]], jako jsou [[Ruská literatura|literatura]], [[vážná hudba]], [[balet]] a [[výtvarné umění]], dosáhli ruští umělci v [[19. století|19.]] a [[20. století]] světových úspěchů.
Řádek 120:
První státní útvar [[Východní Slované|Východních Slovanů]] (později rozdělených na [[Rusové|Rusy]], [[Bělorusové|Bělorusy]] a [[Ukrajinci|Ukrajince]]) vznikal mezi Baltským a Černým mořem, kudy vedly obchodní stezky mezi [[Skandinávie|Skandinávií]] a [[Byzantská říše|Byzantskou říší]]. Za počátek dějin Ruska je považováno založení [[Novgorod]]u roku [[862]].<ref>Ottův slovník naučný, heslo [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/378857-rusko-dejiny-politicke-vznik-ruskeho-statu-ix-stol Rusko – dějiny politické – vznik ruského státu (IX. stol.)]</ref> Roku [[882]] ovládl novgorodský kníže [[Oleg]] z rodu [[Rurikovci|Rurikovců]] [[Kyjev]], který předtím platil tribut [[Chazarská říše|Chazarské říši]]. Následně Oleg založil [[Kyjevská Rus|Kyjevskou Rus]].
Spojení Slované poté dobyli hlavní město Chazarů a Kyjevská Rus se stala jedním z největších a nejvíce prosperujících států v Evropě. Roku [[988]] přijal kníže [[Vladimír I.]] křest z Byzantské říše, což zařadilo Rus mezi východokřesťanské (od rozkolu v roce 1054 [[pravoslaví|pravoslavné]]) země. Okolo roku [[1020]] vydal kníže [[Jaroslav I. Moudrý|Jaroslav Moudrý]] první zákoník, tzv. ''Ruskou pravdu''.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Русская Правда|periodikum=www.hist.msu.ru|url=http://www.hist.msu.ru/ER/Etext/RP/|datum přístupu=2016-12-25}}</ref>
V 11. a 12. století byla Rus oslabena neustálými nájezdy kočovných turkických kmenů, slovanská populace začala migrovat na bezpečnější, hustě zalesněné oblasti na severu. Vnitřními rozpory se začala rozpadat a ve 13. století utrpěla invazí mongolských hord pod vedením Batu-chana porážku (1237–40) a byla ovládnuta [[Zlatá Horda|Zlatou Hordou]]. Ta se postupně dostala do rukou [[muslim]]ských [[Tataři|Tatarů]].
Řádek 158:
Koncem 17. století se stal ruským carem [[Petr I. Veliký|Petr Veliký]], známý svými odvážnými reformami a modernizací státu. Po vítězství v [[Severní válka|Severní válce]] nad Švédskem (1700–1721) byl zaveden název [[Ruské impérium]]. Na jednom ze získaných území (v ústí řeky [[Něva|Něvy]]) založil [[Petrohrad]], který se stal hlavním městem země. Roku [[1721]] také přijal Petr titul [[Gosudar-imperátor|imperátora]].
Vláda [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny II. Veliké]] ([[1762]]–[[1796]]) pak přinesla [[osvícenství|osvícenské reformy]], počátek rozvoje [[věda|věd]], stavbu obrovských paláců v okolí Petrohradu, územní zisky na [[Ukrajina|Ukrajině]] a [[Krym]]u v opakovaných [[Rusko-turecká válka|válkách s Osmanskou říší]] a zisk velké části [[Trojí dělení Polska|postupně rozdělovaného Polska]]. Ruské impérium se rozrostlo o další území [[Dálný východ|Dálného východu]] až po [[Aljaška|Aljašku]] (1799), [[Gruzie|Gruzii]] (1802{{chybí zdroj}}) a [[Ázerbájdžán]] (1813). V důsledku rusko-švédské války bylo roku [[1809]] k Rusku připojeno [[Finsko]]. V roce 1803–1806 bylo provedeno první ruské obeplutí země a v roce 1820 ruská expedice objevila kontinent [[Antarktida|Antarktidy]].
Roku [[1812]] vpadl do země [[Napoleon Bonaparte]], avšak jeho tažení zakončené okupací Moskvy skončilo debaklem, Napoleon byl poražen a Ruská armáda se přehnala přes Evropu až do Paříže. [[Alexandr I. Pavlovič]] se účastnil v čele ruské delegace [[Vídeňský kongres|Vídeňského kongresu]], který definoval mapy v po-napoleonské Evropě.
| |||