Naomi Kleinová: Porovnání verzí

[[Soubor:Naomi Klein Warsaw Nov. 19 2008 Fot Mariusz Kubik 09.jpg|náhled|337x337pixelů|Naomi Klein]]

'''Naomi KleinKleinová''' (nepřech. ''Klein'', * [[5. květen|5. května]] [[1970]] [[Montréal]], [[Québec (provincie)|Québec]]) je [[Kanada|kanadská]] novinářka[[novinář]]ka, spisovatelka[[spisovatel]]ka, [[Feminismus|feministka]] a [[Aktivismus|aktivistka]]. Podle internetového hlasování ''Top global intellectuals of 2005'' (internetového hlasování z roku 2005) a časopisů ''Prospect magazine'' a ''[[Foreign policy]]'' byla zvolena jedním ze 100 světových intelektuálů, kde obsadila 11. &nbsp;příčku a byla tak nejvlivnější ženou mezi globálními intelektuály.<ref>[http://www.prospect-magazine.co.uk/intellectuals/results.htm Prospect Magazine List of Top 100 Public Intellectuals Prospect Magazine] Prospect Publishing Limited.</ref>

Narodila se do [[Levice|levicově]] orientované rodiny v kanadském [[Montréal|Montrealu]]u. Její prarodiče byli americkými [[Marxismus|marxisty]]. Dědeček pracoval u [[Walt Disney|Walta Disneye]] a byl to on, kdo stál za historicky první stávkou v této společnosti. Rodiče Klein se později na protest [[Válka ve Vietnamu|válce ve [[VietnamVietnamu]]u, a aby se její otec vyhnul povolání do armády, odstěhovali zze [[Spojené státy americké|AmerikySpojených států]] do [[Kanada|Kanady]]. Její otec je doktor a matka dokumentaristka. V osmdesátých letech natočila film vystupující proti pornografii (''Not a Love Story'' – ''Žádný milostný příběh'') a veřejnost ji za to překvapivě odsoudila. Místní deník ''[[Toronto Star]], místní deník,'' ji dokonce označil jako „buržoazní feministickou fašistku.“

Z trucu vůči rodičům si sehnala práci v oděvní společnosti [[Esprit Holdings]] (protože ta údajně měla nejhezčí logo) a vydala se vzhůru konzumnímu světu. Náhle ale její matka dostávádostala těžký infarkt a Naomi se o ní musímusela starat. OdkládáOdložila tedy o rok studium [[Angličtina|angličtiny]] a [[filosofie]] na torontské[[Torontská univerzita|Torontské univerzitě]]. Dnes to vidí pozitivně, protože jí to prý „zachránilo do toho, aby se stala rozmazleným frackem.“

Poté, co na školu nastoupila, došlo ke [[Masakr na École Polytechnique|katastrofěmasakru na univerzitě v Montrealu]], která ji v mnohém ovlivnila. Mladý muž, který nesplnil kritéria pro přijetí, vnikl do budovy technické fakulty, oddělil studenty od studentek a do žen začal střílet. Čtrnáct jich zemřelo na místě. ZdeTo je tedyzapříčinilo počátek spisovatelčiných politických aktivit. Zaměřila se na otázku pohlaví a věcí s tím spojených.

Na nějakou dobu přerušila studium a začala pracovat v [[Toronto|torontském]] deníku ''[[The Globe and Mail]]'', později se stala také redaktorkou alternativně zaměřeného politického časopisu ''[[This Magazine]]''. Svoji redaktorskou kariéru ale započala už na univerzitě, kde přispívala do studentského časopisu. Na univerzitu se vrátila v roce [[1995]] a dodělala si titul. Sama Klein se dnes cítí spíše jako novinářka a spisovatelka nežli aktivistka. Prohlásila o sobě, že nenávidí davy[[dav]]y a necítí se natolik fyzicky silná, aby byla schopna hromadně skandovat při protestech. „Vyhovuje mi věřit, že mohu být součástí tohoto hnutí, aniž bych byla propagandistkou,“ nechala se slyšet.

V roce 2005 se Klein podle časopisu ''[[Prospect Magazine]]'' stala nejlépe hodnocenou ženou-intelektuálkou na světě. Ve svých článcích se Naomi KleinKleinová dotýká i dalších otázek, např. [[Válka v Iráku|války]] v [[IrákIráku]]u. V článku vydaném v časopise ''[[Harper's Magazine]]'' ''„Baghdad Year Zero: Pillaging Iraq in pursuit of a neocon utopia“'' (Rok jedna v Bagdádu: Drancování Iráku v honbě za neokonzervatistickou utopií) autorka kritizuje Bushovu vládu [[George W. Bush|George W. Bushe]], která údajně měla jasný plán, jakými způsoby získat bohatství z této země bohatství.

=== Publikační činnost ===

==== ''Fences and Windows'' ====

Druhá její kniha dnes již světoznámé aktivistky se jmenuje ''Fences and Windows'' (Ploty a okna) a vydala ji v roce [[2002]]. Obsahuje souhrn jejích článků o globalizaci a rozhovory s očitými svědky, se kterými autorka spěje k možným důsledkům na náš svět.

==== ''Šoková doktrína'' ====

V září 2007 Naomi Klein vydala svoji zatím poslední knihu ''[[TheŠoková Shock Doctrine|The Shock Doctrine: The Rise of Disaster Capitalismdoktrína]]'' (česky ''ŠokováThe doktrína:Shock vzestup kalamitního kapitalismuDoctrine''). V ní mimo jiné opět kritizujekritizovala vládu prezidenta Bushe, která podle KleinKleinové využila [[Teroristické útoky 11. září 2001|útoky z [[11. &nbsp;září]] [[2001]] k [[Privatizace|privatizaci]] státních služeb a k poskytnutí většího vlivu soukromým společnostem. Podle autorky se na veřejných rozpočtech přiživuje plejáda firem, které se zabývají bezpečností, biometrickou identifikací, informačními technologiemi, získáváním dat, video-dohledem atd. Za posledních pět let mělo Ministerstvo vnitřní bezpečnosti zaplatit věřitelům celkem 130 &nbsp;miliard dolarů, což přesahuje výši [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] [[Chile]] a [[Česko|České republiky]]. Klein

Kleinová v ''Šokové doktríně'' redefinuje schéma [[problém-reakce-řešení]], kdy fáze ''problém'' je doprovázena šokem a fáze ''reakce'' je veřejná reakce na tento šok. Dodává, že většina kontroverzních zákonů a opatření, které směřují k potlačení práv a svobod obyvatelstva, byla „protlačena“ ke schválení v době reakce na nějakou obecně šokující událost (např. teroristický útok) a za normálních okolností by tato opatření nenalezla podporu. Pro výzkum při psaní ''Šokové doktríny'' dokonce studovala pojem šoku z psychologického hlediska a snažila se najít paralely mezi šokem z ryze akademického hlediska a šoku společnosti po nějaké traumatické události.

KleinKleinová dnes žije se svým manželem [[Avi Lewis]]em. V roce [[2004]] spolu natočili dokument ''[[The Take]]'' o [[samospráva pracujících|dělnické samosprávě]] v [[Argentina|Argentině]].

=== Související články ===

=== ReferenceExterní odkazy ===

* [http://350.org/about/board/ ''Board of Directors''] na serveru [[350.org]]

{{Portály|Kanada|Lidé|Literatura|Lidé}}