Houska (hrad): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidání reference
Paxt (diskuse | příspěvky)
m →‎Mladší dějiny: opravena pravopisná chyba sloužili/sloužily
Řádek 56:
 
=== Mladší dějiny ===
V písemných pramenech je hrad zmíněn teprve roku [[1316]] jako majetek Hynka z Dubé (asi syn stejnojmenného zakladatele), později nazývaného ''Hynek Berka z Housky''. Na konci [[15. století|15.]] či na počátku [[16. století]] vzniklo s rozvojem [[dělostřelba|dělostřelby]] mohutné vnější [[opevnění]], díky kterému byl hrad ještě po třicetileté válce hodnocen jako nedobytný. V letech 1584–1590 bylo [[Hradní jádro|Jádro]] hradu bylo přestavěno Hrzány z Harasova v renesanční [[zámek (stavba)|zámek]], přičemž mj. vzniklo celé současné vstupní křídlo. V době [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl Houska kontrolován švédskou armádou. Švédové, aby se uživili plenili okolí, drancovali majetek a znásilňovali, což vadilo Mělnickým měšťanům. Ti vypsali na zabití švédského velitele odměnu 100 zlatých. Tohoto úkolu se zhostili dva zdejší myslivci, kteří Oronta zastřelili. Po skončení války vydali Habsburkové nařízení, zbořit všechny hrady, které sloužilisloužily Švédům jako silné opěrné body a nebylo pro ně žádné využití. Demolice se týkala i hradu Houska. Likvidace byla provedena roku [[1658]] a přeměnila hrad do současné podoby. Přestože nedošlo k celkové destrukci, ztratila Houska svůj fortifikační systém. Byla zbořena čtverhranná raně gotická věž, hradby s ochozy, hospodářské objekty v hradním předpolí a veškerý materiál byl použit na zasypání hradních příkopů. Demolici prováděl italský inženýr [[Giovanni Battista Pieroni|Pieroni]], díky kterému se dochovaly plány hradu. Renesanční podoba hradu je však zachycena na [[nástěnná malba|nástěnné malbě]] uvnitř hradu.<ref name="durd" /> Při poslední přestavbě roku [[1823]] byly sníženy střechy.
 
Na hradě se vystřídalo mnoho majitelů. Z rodu [[Berkové z Dubé]] na Housce je znám Jindřich Berka, přívrženec krále [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]], jehož bratrem byl husitský hejtman na nedalekém hradu Jestřebí. V roce 1432 hrad koupil [[Jan Smiřický ze Smiřic]] (rod [[Smiřičtí ze Smiřic]]) a když byl roku 1453 popraven za zradu krále, hrad byl jeho pozůstalým zanechán. V roce 1502 ho od nich koupil Václav Hrzán z Harasova (rod [[Hrzánové z Harasova]]. Jeho potomek Tobiáš z Harasova hrad přestavěl na renesanční zámek, poskytující pohodlí usazeným šlechticům. V roce 1615 sídlo získal Václav Berka z Dubé, po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] svůj majetek musel opustit a ze země emigroval. Konfiskát získal levně mocný šlechtic [[Albrecht z Valdštejna]]. Když byl v Chebu zavražděn, správy hradu i panství se ujala cizí šlechta, např. [[hrabata ze Spauru]] a po nich (asi 1699) [[Kounicové]]. Za nich zde nikdo nebydlel a objekt začal chátrat. Jsou záznamy, že kolem roku 1750 zde zůstal bydlet jen jeden panský úředník. Teprve až Vincenc Karel Kounic jej nechal v roce 1823 opravit v renesančním slohu.<ref name="HaZ89">Hrady a zámky 1957, str. 89</ref>