Jiří Harcuba: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Realizace (výběr): Doplnění seznamu realizovaného díla. Zdroj: https://www.zlate-mince.cz/mince/Harcuba.htm
doplnění textu a odkazů
Řádek 6:
V letech 1948-1949 pracoval jako rytec skla v ateliéru Karla Hrodka v závodě "Umělecké sklo" v [[Nový Bor|Novém Boru]]. Od roku 1949 studoval na [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze]] v ateliéru užité plastiky a glyptiky prof. [[Karel Štipl|Karla Štipla]]. V letech 1954-1955 absolvoval na [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|VŠUP]] čestný rok a poté nastoupil na dvouletou vojenskou prezenční službu. Během této doby se oženil se Zdeňkou Ptáčkovou (1956, děti Pavel *1957, Hana * 1964). V letech 1958-1961 byl aspirantem na [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze]] u prof. [[Karel Štipl|Karla Štipla]] a poté do roku 1971 působil na této škole nejprve jako lektor v rytecké dílně a od roku 1966 jako odborný asistent a vedoucí oboru sochařství a rytectví v ateliéru prof. [[Stanislav Libenský|Stanislava Libenského]]. V letech 1965-1966 absolvoval studijní a pedagogický pobyt na [[Royal College of Art]] v Londýně. Roku 1970 se na [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|VŠUP]] habilitoval.
 
Počátkem [[normalizace]] byl odsouzen za své pojetí stříbrné medaile k 50. výročí založení Československa, odkazující na [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|sovětskou okupaci]], kterou vytvořil pro krajany v Chicagu roku 1968.<ref group="pozn.">medaile se symbolem útočícího hada a dalšímidívkou atributychránící lípu před pěti meči otevřeně kritizovala [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968]]. Medaile, o kterých v Československu nikdo nevěděl, daroval [[Rafael Kubelík]] členům [[Česká filharmonie|České filharmonie]], kteří byli roku 1970 na zájezdu v USA. V té době však již zahraniční zájezdy doprovázeli agenti [[StB]], kteří medaile hráčům odebrali a v Praze předali policii.</ref> Poté, co se o medaili roku 1970 dozvěděla [[StB]], byl okamžitě propuštěn z [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|VŠUP]]. Při zatýkání vhodil do světlíku rozpracovanou plaketu ke smrti Jana Palacha, kterou potom zachránil jeho asistent.<ref>Helena Musilová, Anatomie skoku do prázdna, Západočeská galerie v Plzni 2018, s. 131</ref> Byl vyslýchán, odsouzen a od srpna 1972 do ledna 1973 uvězněn pět měsíců ve vězení pro těžké zločince v [[Věznice Plzeň|Plzni na Borech]]. Harcuba vytvořil roku 1969 také medaili na paměť upálení [[Jan Palach|Jana Palacha]].<ref>Petrová S, 2001, s. 17</ref>
 
Od roku 1971 pracoval jako samostatný výtvarník v oboru rytého a broušeného skla a jako medailér. Jiří Harcuba byl od druhé poloviny 70. let často zván do zahraničí. Absolvoval studijní pobyty v Coburgu (1977), Vídni (1979), Kasselu (1981) konferenci ve Vídni (1980). Roku 1981 byl přijat do SČVU.