Doupov: Porovnání verzí

[[První písemná zmínka|První zmínky]] pocházejí z roku [[1012]]. Ze [[13.  století]] pocházejí první potvrzené zprávy o rodu [[Doupovcové z Doupova|Doupovců z Doupova]] (''Benessius de Tuppowe''), kteří v blízkosti své [[tvrz]]e v sousedství obchodních cest vybudovali městečko. Roku [[1421]] se Doupov stal obětí [[KřížovéDruhá křížová výpravyvýprava proti husitům|křižáckého]] tažení. Místní obyvatelé se jim vzdali výměnou za slib, že zůstanou naživu;. křižáciKřižáci tento slib porušili poukazem na to, že slovo dané kacíři není pro katolíka závazné, a většinu obyvatel pobili. [[Hrad]], o který se mělo tehdy bojovat, stál pravděpodobně na hoře [[Hradiště (Doupovské hory)|Hradiště]].

V&nbsp;novější době popsal Doupov spisovatel [[Bedřich Bernau]] v&nbsp;[[Jan Otto|Ottově]] vlastivědném průvodci ''Čechy'' (vydánovydaném roku 1896). Město mělo v&nbsp;té době 261 domů se zhruba 1600 obyvateli. Na horním konci náměstí pozorujeuvádí radnici s&nbsp;letopočtem 1576 a městským znakem. Ještě výše stál barokní farní kostel [[Nanebevzetí Panny Marie]] přestavěný v&nbsp;roce [[1745]]. K&nbsp;dalším památkám patřil [[Doupov (zámek)|doupovský zámek]], jehož předchůdcem byl hrad ze 13. století,<ref name="durdik"/> a bývalá kolej [[Řád zbožných škol|piaristů]],<ref group="p" name="piaristé">Po zániku své koleje v&nbsp;Doupově přešli doupovští [[Řád zbožných škol|piaristé]] do [[Kadaň|Kadaně]], kde od roku [[1802]] začali působit ve [[Piaristická kolej (Kadaň)|své řádové koleji]]</ref> velká čtverhranná budova s&nbsp;kostelem svaté Alžběty. Původně byla vystavena pro [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuity]], ale v&nbsp;době spisovatelovy návštěvy sloužila jako obuvnická škola. Po klášteru tu zbyla i&nbsp;knihovna s&nbsp;1500 svazky. Bernau vzpomínázaznamenal i&nbsp;nejstarší stavbu – kostelík svatého Volfganga na severním okraji u&nbsp;kadaňské silnice – a svou reportáž uzavíráuzavřel konstatováním, že městečko má velmi chudý ráz, z&nbsp;někdejší slávy příliš nezbylo (v&nbsp;16. století byli místní soukeníci na 6.šestém místě v&nbsp;zemi) příliš nezbylo a nyní se obyvatelstvo živí jen běžnými řemesly a nepříliš výnosným zemědělstvím. Bernau sinezaznamenal kupodivudalší nevšímá dalších památekpamátky na náměstí -– například sloupusloupy Panny Marie, sochsocy [[Antonín z Padovy|svatého Antonína Paduánského]], [[Jan Nepomucký|svatého Jana Nepomuckého]] a [[Roch z Montpellieru|svatého Rocha]] z&nbsp;18. &nbsp;století, ačkoliv v&nbsp;jeho knize jsou alespoň některé z&nbsp;nich vidět na ilustraci [[Antonín Lewý|Antonína Lewého]].

Podle [[František Bohuslav Batovec|Batovcova]] místopisu z&nbsp;roku [[1907]] byl Doupov městem, položeným 578 metrů nad mořem, na ploše 709 hektarů, s&nbsp;267 domy a 1621 obyvateli, z&nbsp;nichž bylo 1606 Němců; pokud jde o&nbsp;náboženství, byli všichni katolíky s&nbsp;výjimkou 8 evangelíků a 21 židů. Administrativně náležel k&nbsp;okresnímu hejtmanství [[Kadaň]], soudní okres byl v&nbsp;místě. Sídlilo tam okresní zastupitelstvo, [[okresní soud]], berní úřad, římskokatolická fara, [[filiální kostel]], byl zde řád milosrdných sester svatého Kříže. Dále mělo město školu čtyřtřídní, pokračovací školu průmyslovou, arcibiskupské nižší gymnázium se studentským konviktem[[konvikt]]em, poštu a telegrafní stanici, nádraží, notáře, lékárnu, ordinaci lékaře a veterináře, nemocenskou pokladnu, hnaneckou stanici, stravovnu, tři četnické stanice, záložnu, hasičský sbor, továrnu, velkostatek a zámek (Doupov a Zakšov) s&nbsp;[[Allodium|allodiálním (nezávislým, nikoliv poddanským)]] velkostatkem o&nbsp;rozloze 1563 ha,hektarů. majitelemMajitelem byl Kurt [[hrabě]] Kurt [[Zedtwitzové|Zedtwitz]]).

RokuVe [[1930]] měl 1524 obyvatel (1506 Němců, 18 Čechů),městě končila zde místní dráha společnosti [[Kadaňské místní dráhy]] z&nbsp;[[Vilémov (okres Chomutov)|Vilémova u&nbsp;Kadaně]].

Koncem května a počátkem června [[1945]] bylo ve sklepení gymnázia po krutém týrání zastřeleno nebo jinak usmrceno čtyřicet Němců (jménem je známo dvacet obětí, např. členů profesorského sboru, celkem zde dle přímých svědků bylo zabito více než 40 osob). Hrob se má nacházet na školním hřišti.<ref (Staněk, T., Perzekuce 1945, Praha, 1996).name="stanek"/> Po [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německého obyvatelstva]] se město nepodařilo dosídlit, jeho chátrání ukončilo zřízení [[Vojenský újezd Hradiště|vojenského výcvikového prostoru Hradiště]] roku [[1953]], které znamenalo definitivní zánik města i&nbsp;soudního okresu Doupov.