Jakub Obrovský: Porovnání verzí

| příbuzní = [[Jana Obrovská]] [[Pravoslava StefanovaStefanová]] [[Bohdan Obrovský]]

Narodil se 24. prosince 1882 v Bytrci u Brna v rodině zemědělce Jana Obrovského v selském statku jako nejmladší ze tří synů. Přes otcův odpor hospodářství opustil pro umění. Jeho matka měla umělecké sklony a podporovala ho v jeho prvních malířských pokusech. Do rodné obce se stále vracel ve vzpomínkách i svém literárním díle a je tam také pohřben. V r.roce 1897 odjel do Prahy. Studoval na [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|uměleckoprůmyslové škole v Praze]] u [[Celda Klouček|Celdy Kloučka]], [[Emanuel Krescenc Liška|E. K. Lišky]], [[Karel Vítězslav Mašek|K. V. Maška]] a [[Stanislav Sucharda|Stanislava Suchardy]] (1897–1901). Ve studiu pokračoval na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarných umění]] u [[Maxmilián Pirner|Maxe Pirnera]] (1901–1904), kde se roku 1919 stal profesorem a ve druhé polovině 30. let jejím [[rektor]]em. 1905V -letech 061905–1906 vojenskánastoupil vojenskou prezenční službaslužbu. V roce 1907 získal Hlávkovo stipendium, v říjnu odjel do Itálie, v Římě se setkal se [[Jan Štursa|Štursou]] a [[Otakar Nejedlý|Nejedlým]] , společnáspolečně cestaodjeli na poloostrov sv. Magdalény. V roce 1908 se vrátil do Prahy, najal si ateliér na Karlově náměstí. V roce 1912 se oženil s Boženou Škorpilovou. V roce 1914 měl soubornou výstavu v Obecním domě. 1921 byl jmenován (spolu s Hynaisem, Kafkou, Mařatkou, Myslbekem, Štursou a Švabinským) řádným členem pařížského Salonu. 1936 odmítl účast na výtvarné soutěži olympijských her v Berlíně. Byl jedním z iniciátorů boje proti zneužití olympijských her nacistickým Německem. Byl zvolen předsedou výboru pro uspořádání Lidových her na Strahově, stal se předsedou Výboru na obranu Španělska. Patřil k dobrým organizátorům výtvarného a společenského života ( Sdružení výtvarných umělců moravských v [[Hodonín]]ě (zakládající člen), Jednota umělců výtvarných, vídeňský Hagenbund, Umělecká beseda, [[Spolek výtvarných umělců Mánes|Mánes]]).

Jako malíř vyšel z [[Akademismus|akademicko]]-[[Symbolismus|symbolistního]] směru, následoval vzor [[Jan Preisler|Jana Preislera]]. Zaměřoval se na dekorativní nástěnnou malbu (výzdoba pavilonu bankovnictví na jubilejní výstavě pražské obchodní a živnostenské komory, výzdoba ústřední budovy Průmyslového paláce, malby v restauraci Obecního domu v Praze (1908 - 09), strop na zámku v [[Libeň|Libni]] (1909), dekorativní malby pro Měšťanský pivovar v Plzni a pro Škodovy závody v Plzni (1912), dekorativní vlys v budově právnické fakulty Univerzity Karlovy z roku 1922, panneau Narození Páně pro Vršovickou záložnu, výzdobu sálu v domě U Vejvodů v Praze I). Je rovněž autorem obrazů na hlavním oltáři v kostele v Bohnicích: ''sv. Václav, sv. Cyril a Metoděj'' a několika freskových maleb. V 1920 navrhl plakát VII. všesokolského sjezdu. Dále si oblíbil ženské figurální motivy a portréty. Od dekorativního malířství se pak vrátil zpět ke svým olejovým obrazům a stává se malířem nahých těl a zářivých látek, přívržencem výtvarné neoromantiky, odchován v novém moderním názoru na barvu. Vrací se ke své tradiční rodinné sympatii k cikánům ve svém rodném kraji, mezi cikány našel svůj typ snědé krasavice, kterou maluje znova a znova. Sochařství se soustavně začal věnovat nejdříve výzdobou náhrobků (například portrét [[Svatopluk Čech|Svatopluka Čecha]] na Vyšehradském hřbitově). Ve 20.letech se přiklonil k sochařskému vzoru [[Antoine Bourdelle|Antoina Bourdella]]; kromě soch žen (například ''Tanečnice'') rád portrétoval významné osobnosti české kultury, dochovaly se vesměs busty v životní velikostiː [[Vojtěch Hynais]] (1925), [[Josef Mánes]] (1938) nebo [[Božena Němcová]] (1941). Dále tvořil sochy [[Sportovec|sportovců]] a plastiky inspirované antickými motivy. Je autorem sochy ''Vrhač oštěpu''/''Vraždící Odysseus'', nebo sochy vzbouřeného sedláka z [[Památník selských bouří Chlumec nad Cidlinou|Památníku selských bouří]] v [[Chlumec nad Cidlinou|Chlumci nad Cidlinou]]. Podílel se také na ilustracích pohádek, tvorbě prvních československých [[Poštovní známka|poštovních známek]].