Jakub Obrovský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m dopl. |
m přidání informací, gramatické úpravy značky: odstraněn infobox editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
[[File:Jakub Obrovský, Vraždící Odysseus, 1932.jpg|thumb|Jakub Obrovský, Vraždící Odysseus, 1932]]
[[Soubor:Jakub Obrovský, plaketa na rodném domě, Brno-Bystrc.JPG|thumb|Plaketa na rodném domě v Brně-Bystrci]]
'''Jakub Obrovský''' ([[24. prosinec|24. prosince]] [[1882]] [[Brno-Bystrc|Bystrc u Brna]]<ref name="matrika">[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/8288/?strana=16 Matriční záznam o narození a křtu] farnost při kostele sv.Janů v Bystrci </ref> – [[31. březen|31. března]] [[1949]] [[Praha]]) byl český [[sochař]], [[Malířství|malíř]], [[Grafika|grafik]] a [[spisovatel]].
== Život ==
Narodil se v rodině zemědělce Jana Obrovského jako třetí a nejmladší dítě. Přes otcův odpor hospodářství opustil pro umění. Studoval na [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|uměleckoprůmyslové škole v Praze]] u [[Celda Klouček|Celdy Kloučka]], [[Emanuel Krescenc Liška|E. K. Lišky]],[[Karel Vítězslav Mašek|K. V. Maška]] a [[Stanislav Sucharda|Stanislava Suchardy]] (1897–1901). Ve studiu pokračoval na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarných umění]] u [[Maxmilián Pirner|Maxe Pirnera]] (1901–1905), kde se roku 1919 stal profesorem a ve druhé polovině 30. let jejím [[rektor]]em. Patřil k dobrým organizátorům výtvarného a společenského života ( Sdružení výtvarných umělců moravských v [[Hodonín]]ě (zakládající člen), [[Jednota umělců výtvarných]], vídeňský [[Hagenbund]], [[Umělecká beseda]], [[Spolek výtvarných umělců Mánes|Mánes]]). Jako malíř tvořil v akademicko-symbolistním směru, zaměřoval se na dekorativní nástěnnou malbu, ženské figurální motivy. Sochařství se soustavně začal věnovat později, vedle ženských soch tvořil také sochy sportovců a s antickými motivy.
== Dílo ==
Jako malíř vyšel z [[Akademismus|akademicko]]-[[Symbolismus|symbolistního]] směru, následoval vzor [[Jan Preisler|Jana Preislera]]. Zaměřoval se na dekorativní nástěnnou malbu (malby v restauraci Obecního domu v Praze, strop na zámku v [[Libeň|Libni]], dekorativní vlys v budově právnické fakulty Univerzity Karlovy z roku 1922, panneau Narození Páně). Dále si oblíbil ženské figurální motivy a portréty. Sochařství se soustavně začal věnovat nejdříve výzdobou náhrobků (například portrét [[Svatopluk Čech|Svatopluka Čecha]] na Vyšehradském hřbitově). Ve 20.letech se přiklonil k sochařskému vzoru [[Antoine Bourdelle|Antoina Bourdella]]; kromě soch žen (
== Ocenění ==
|