|
== Hlubokooceánský příkop ==
[[Soubor:Subduktion int.JPG|náhled|Vznik hlubokooceánského příkopu při subdukci]]
[[Soubor:Graben Horst.png|náhled|Vysvětlivky: 1 -– [[hrásť]], 2 -– '''příkop''', 3 -– [[zlom]]]]
{{Podrobně|Hlubokomořský příkop}}
Podmořské (hlubokooceánské) příkopy doprovázejí [[subdukce|subdukční zóny]] [[tektonická deska|tektonických desek]], kde se oceánská [[oceánská kůra|kůra]] noří pod pevninu nebo ostrovní oblouk a je pohlcována do [[zemský plášť|pláště]]. Tím se na dně oceánu vytváří hluboká deprese. Příkop je vyplněn sedimenty.
Příkopy (rifty) na pevninách (příkopové propadliny, prolomy) vznikají společně s [[hrásť|hrástěmi]] pohyby [[zemská kra|zemských ker]] podél [[zlom]]ů v důsledku tlaku při [[orogeneze|horotvorných procesech]] v okolních oblastech.
'''Příkopová propadlina''' (prolom, příkop) je zlomový systém, ve kterém je střední kra zemské kůry níže než kry postranní. Může být jednoduchá, která je omezená dvěma dislokacemi nebo stupňovitá, omezená více dislokacemi na každé straně. Velice rozsáhlé prolomy jsou označované jako [[Rift|rifty]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Svoboda
| jméno = Dr. J. F.
| příjmení2 = Vědečtí redaktoři: Dr. Karel Žebera a promovaný geolog Ivo Chlupáč
| jméno2 =
| titul = Naučný geologický slovník II. díl: N - ŽN–Ž
| vydání = 1
| vydavatel = Ústřední ústav geologický, Československá akademie věd
}}</ref>
Význačné příkopové propadliny (prolomy) se nacházejí i v Českých zemích. ''Podkrušnohorský'' p''rolomprolom'' se stal základem hnědouhelné [[Chebská pánev|pánve chebské]], [[Sokolovská pánev|sokolovsko]]-loketské a [[Mostecká pánev|duchcovsko]]-teplicko-[[Chomutovsko-teplická pánev|chomutovské]]. Po uložení třetihorních vrstev se slojemi [[Hnědé uhlí|hnědého uhlí]] v něm nastaly ještě další poklesy příkopového rázu. ''[[Boskovická brázda]]'' je dlouhý příkopový prolom, který se táhne na západní [[Morava|Moravě]] ssv - jjz směrem od [[Boskovice|Boskovic]] k [[Oslavany|Oslavanům]], kde vklesly permokarbonské vrstvy do starších, většinou [[Krystalická hornina|krystalických hornin]]. Na západní straně hraničí [[perm]] (a [[karbon]] rosicko-oslavanský) s [[Krystalická břidlice|krystalickými břidlicemi]] [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vysočiny]] a na východě s brněnskou vyvřelinou. Význačnou příkopovou propadlinou, která se morfologicky projevuje zřetelně na povrchu zemském, je ''[[Moravská brána]]'' v údolí [[Bečva|Bečvy]] a horní [[Odra|Odry]]. Vznikla na rozhraní mezi [[Sudetská soustava|sudetskou soustavou]] a [[Karpaty|karpatským horstvem]]. Jižní část ''kamenouhelné pánve plzeňské'' je složitý prolom, který vznikl podél dvou systémů zlomů: východo - západního směru a severo - jižního směru. Jsou to dvě kolmo se protínající příkopové propadliny. Také [[Jihomoravská pánev|''jihomoravská neogenní pánev'']] mezi Velkými Pavlovicemi a Hodonínem má příkopovou stavbu.
Významná evropská příkopová propadlina je ''[[Hornorýnská nížina|rýnský prolom]]. mezi [[Vogézy|Vogézami]] a [[Schwarzwald|Schwarzwaldem]].''
== Příklady ==
* [[Chebská pánev]]
*[[Hornorýnská nížina|Rýnský příkop]]
<references />
== Externí odkazy ==
* {{commonscat}}
{{pahýl}}
{{portály|Geografie}}
| 