|
| pořadí = 2.
| úřad = [[Seznam prezidentů Československa|prezident Československa]]
| od = [[18. prosinec|18. prosince]] [[19352019]]
| do = [[5. říjen|5. října]] [[1938]]
| předseda vlády = [[Milan Hodža]]<br />[[Jan Syrový]]
| choť = [[Hana Benešová]]
| příbuzní = bratr [[Vojta Beneš]]
}}
'''Edvard Beneš''' (původním jménem '''Eduard''';{{#tag:ref|Pokřtěn byl jako '''Eduard''' a takto psal své jméno až do roku 1906; po tomto datu si začal říkat '''Edvard'''.<ref>
[[Antoine Marès|MARÈS, Antoine]]. ''Edvard Beneš od slávy k propasti: drama mezi Hitlerem a Stalinem''. Překlad Helena Beguivinová. 1. vydání. Praha: Argo, 2016. 372 s. ISBN 978-80-257-1895-7. S. 23–24 a s. 322, poznámka č. 6.</ref>|group="pozn."}} [[28. květen|28. května]] [[1884]] [[Kožlany]]<ref name="matrika">[http://www.portafontium.cz/iipimage/30064203/kozlany-15_0480-n Matriční záznam o narození a křtu]</ref> – [[3. září]] [[1948]] [[Sezimovo Ústí]]) byl [[Československo|československý]] politik a státník, druhý [[Seznam prezidentů Československa|československý prezident]] v letech [[1935]]–[[1948]], resp. v letech [[1935]]–[[1938]] a [[1945]]–[[1948]]. V období tzv. [[Druhá republika|Druhé republiky]] (po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] ze dne 29. září 1938 do 15. března 1939) a následné [[Nacistické Německo|německé]] [[Vojenská okupace|okupace]] do května 1945 žil a politicky působil v [[exil]]u. Od roku [[1940]] až do osvobození Československa byl mezinárodně (nejen [[Spojenci (druhá světová válka)|protihitlerovskou koalicí]]) uznaným [[Prozatímní státní zřízení|vrcholným představitelem československého odboje]], a posléze i exilovým prezidentem republiky. Úřadujícím československým prezidentem byl opět v letech 1945–1948.
Po boku [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše Garrigue Masaryka]] byl Beneš jedním z vůdců [[první československý odboj|prvního československého odboje]] a zakladatelů první [[První republika|Československé republiky]]. Než se stal prezidentem, působil v letech 1918–1935 jako [[ministr zahraničí]]. Jako prezident dvakrát [[Abdikace|abdikoval]], poprvé v roce 1938 pod tlakem situace po uzavření [[Mnichovská dohoda|Mnichovské smlouvy]], podruhé v roce 1948 v reakci na ovládnutí státu [[Komunistická strana Československa|Komunistickou stranou]].
== Mládí a studium ==
hono chipl hned jak se narodil
Edvard Beneš se narodil v Kožlanech na severním Plzeňsku jako nejmladší syn (10. dítě) rolníka Matěje Beneše (1843–1910) a jeho manželky Anny Petronily (1840–1909), roz. Benešové.<ref>[http://www.portafontium.eu/iipimage/30064205/kozlany-17_0770-o?x=108&y=505&w=384&h=235 Matriční záznam sňatku]</ref> Jedním z jeho sourozenců byl pozdější politik [[Vojta Beneš]].
V mládí studoval nejprve na [[Gymnázium v Londýnské|Gymnáziu na Vinohradech]] v [[Praha|Praze]] (v letech 1896–1904); bydlel tehdy v domě rodiny Oličovy, spřátelené s jeho přítelkyní a pozdější ženou [[Hana Benešová|Hanou Benešovou]] (roz. Annou Vlčkovou). Po maturitě studoval dále na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofické fakultě]] pražské [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlo-Ferdinandovy]]. V letech 1901-1904 hrál amatérsky [[fotbal]] za mužstvo [[SK Slavia Praha]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Pohled do slávistického archivu na listopadová jubilea.
| url = http://www.slavia.cz/clanek.asp?id=10398
| vydavatel = SK Slavia Praha
| datum_vydání = 2011-11-09
| datum_přístupu = 2017-09-29}}</ref>
[[Soubor:Edvard Beneš with wife.jpg|náhled|upright=0.9|vlevo|Edvard Beneš s chotí [[1921]], foto [[Josef Jindřich Šechtl]], [[autochrom]]]]
Od roku 1904 studoval ve [[Francie|Francii]] na [[Sorbonna|Sorbonně]] a Svobodné škole politických nauk (''École libre des sciences politiques'', dnešní ''[[Institut d'études politiques de Paris]]''), v roce 1907 pak v [[Berlín]]ě. V [[Paříž]]i se roku [[1906]] zasnoubil se svou pozdější ženou Hanou a změnil si křestní jméno z Eduarda na Edvard.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Borovička
| jméno = Michael
| titul = Hana Benešová: Skutečná dáma, kterou zbožňovali
| periodikum = iDNES
| odkaz na periodikum = iDNES
| url = http://zpravy.idnes.cz/hana-benesova-skutecna-dama-kterou-zboznovali-f4b-/domaci.aspx?c=A080128_093003_zajimavosti_adb
| datum vydání = 2008-01-28
| datum přístupu = 2017-01-22
}}</ref> Francouzská studia Edvard Beneš završil roku 1908 na právnické fakultě v [[Dijon]]u doktorskou prací na téma ''Problém rakouský a otázka česká. Studie o politických bojích slovanských národů v Rakousku''.<ref>[[Antoine Marès|MARÈS, Antoine]]. ''Edvard Beneš od slávy k propasti: drama mezi Hitlerem a Stalinem''. Překlad Helena Beguivinová. 1. vydání. Praha: Argo, 2016. 372 s. ISBN 978-80-257-1895-7. S. 32.</ref> Tento diplom mu však pražská univerzita neuznala.<ref>[[Antoine Marès|MARÈS, Antoine]]. ''Edvard Beneš od slávy k propasti: drama mezi Hitlerem a Stalinem''. Překlad Helena Beguivinová. 1. vydání. Praha: Argo, 2016. 372 s. ISBN 978-80-257-1895-7. S. 36.</ref> V roce 1909 pak v Praze složil rigorózní zkoušky a získal titul [[Doktor filozofie|doktora filosofie]] (práce na téma ''Původ a vývoj moderního politického individualismu''). V témže roce mu v lednu zemřela matka a [[6. listopad]]u uzavřel sňatek s Annou Vlčkovou. Svatba se konala na [[Vinohrady (Praha)|Vinohradech]] v [[Kostel svaté Ludmily (Vinohrady)|kostele svaté Ludmily]].<ref>[http://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=35F9846ABF044C84AFFF3A52F4C2A6F3&scan=95 Matriční záznam o sňatku] ve farnosti Královské Vinohrady - Sv. Ludmily; někdy se uvádí také chybné datum 10. prosince, např.: http://zpravy.idnes.cz/hana-benesova-skutecna-dama-kterou-zboznovali-f4b-/domaci.aspx?c=A080128_093003_zajimavosti_adb</ref> V matrice jsou křestní jména snoubenců zapsána ještě jako Eduard a Anna. Manželství zůstalo bezdětné. Teprve v roce 1919 čekali manželé Benešovi dceru, Hana ale dítě nedonosila.<ref name="pacner115" />
Beneš vyučoval tři roky na obchodní akademii v Praze; současně se pokoušel studovat práva (nejprve na české, pak na německé právnické fakultě), studia však nedokončil (až v roce 1945 Beneš obdržel [[čestný doktorát]] práv). Od roku [[1912]], poté, co se [[Habilitace|habilitoval]] v oboru [[filosofie]], přednášel jako docent na Filozofické fakultě [[Dějiny Univerzity Karlovy (1740-1918)#Česká a německá Univerzita Karlo-Ferdinandova (1882–1939)|Univerzity Karlo-Ferdinandovy]]. Za [[Rakousko-Uhersko|Rakouska]] neměly ani česká univerzita ani její Filozofická fakulta svou vlastní budovu. Přednášky i semináře se tedy musely konat na různých místech v Praze, proto Beneš přednášel v Krakovské ulici, v [[Klementinum|Klementinu]] či v Kaulichově domě.
== Politická činnost ==
Píchal o sto šest s matejem
=== První československý odboj ===
Po začátku [[První světová válka|první světové války]] organizoval Beneš vnitřní odboj (''[[Maffie]]'' – český výbor odboje proti Rakousko-Uherské monarchii). Zajišťoval spojení odboje s [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masarykem]] ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]]. [[1. září]] [[1915]] odešel do zahraničí, kde spolupracoval s Masarykem a se [[Slovák]]em (tehdejším francouzským leteckým důstojníkem) [[Milan Rastislav Štefánik|Milanem Rastislavem Štefánikem]]. Hana Benešová zůstala v Čechách, a kvůli politickým aktivitám manžela byla rakouskými úřady několikrát uvězněna.<ref name="pacner115">{{Citace monografie
| příjmení = Pacner
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Pacner
| titul = Osudové okamžiky Československa
| vydavatel = Nakladatelství BRÁNA
| místo = Praha
| rok = 2012
| počet stran = 720
| strany = 115-119
| isbn = 978-80-7243-597-5
| poznámka = Dále jen PACNER, Karel. ''Osudové okamžiky Československa''
}}</ref>
Pro úspěch celé revoluční akce, tedy pro rozbití [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] a dosažení samostatnosti [[Češi|Čechů]] a [[Slováci|Slováků]] (v té době byl používán termín „československý národ“) byl důležitý fakt, že Masaryk, Beneš a Štefánik měli ze svých dřívějších pobytů nejen v zemích [[Trojdohoda|Dohody]], ale i v [[Spojené státy americké|Americe]], [[Ruské impérium|Rusku]] a v jiných zemích potřebné znalosti tamějších poměrů a celkové politické situace ve světě.
Dr. Edvard Beneš byl sice ze tří hlavních vůdců československého zahraničního odboje nejmladší, ale získal mnoho zkušeností za svého předchozího pobytu ve Francii, za několikaměsíčního pobytu v Londýně a také za ročního pobytu v Německu několik let před válkou. I po dočasném návratu domů se věnoval dalšímu soustavnému studiu poměrů v cizině.
Po příchodu do [[Paříž]]e organizoval Beneš zahraniční protirakouský odboj a reorganizoval kurýrní službu pro spojení s Maffií. Uspořádal cyklus přednášek o Slovanstvu na pařížské [[Sorbonna|Sorbonně]] a propagoval československý politický program řadou článků ve francouzských novinách. V roce [[1916]] se Edvard Beneš podílel na ustanovení [[Československá národní rada|Československé národní rady]], v níž zastával místo generálního tajemníka. Společně se Štefánikem získal souhlas dohodových mocností se zakládáním československých vojenských jednotek a přispěl tak ke vzniku samostatných [[Československé legie|Československých legií]] ve Francii, [[Rusko|Rusku]] a [[Itálie|Itálii]], které se úspěšně zapojily do bojů první světové války. Důležitým výsledkem Benešovy diplomacie bylo uznání Československé národní rady jako představitele nového státu Francií, Velkou Británií a Itálií.
=== První Československá republika ===
[[Soubor:Edvard Beneš 1919.jpg|náhled|vlevo|Beneš v roce 1919]]
[[Soubor:Edvard Beneš-B.jpg|náhled|vlevo|V Moskvě 1935]]
od
Koncem října [[1918]] zúčastnil jednání zástupců domácího i zahraničního odboje v [[Ženeva|Ženevě]] o budoucí podobě státu.<ref name="pacner106">PACNER, Karel. ''Osudové okamžiky Československa''. S. 106-108.</ref> Po vyhlášení svrchovanosti Československé republiky [[28. říjen|28. října]] roku [[1918]] byl jmenován [[ministr zahraničí|ministrem zahraničí]] ve vládě [[Karel Kramář|Karla Kramáře]]. Z Francie domů se však vrátil až 24. září [[1919]]<ref name="CBSH-5">{{Citace monografie
| příjmení = Lukeš
| jméno = Igor
| odkaz na autora =
| titul = Czechoslovakia between Stalin and Hitler
| vydavatel = Oxford University Press
| místo = Ney York
| rok = 1996
| počet stran =
| isbn = 0-19-510266-5
| kapitola =
| strany = 5
| jazyk = angličtina
}}</ref> po svých úspěšných jednáních na [[Pařížská mírová konference (1919)|Pařížské mírové konferenci]], kde zajistil nové hranice státu vůči Německu, Rakousku a [[Polsko|Polsku]]. Pro pozdější zahájení jednání o smlouvě s Maďarskem pověřil dalším zastupováním Československa Slováka [[Štefan Osuský|Štefana Osuského]], mimořádného a zplnomocněného vyslance ČSR na Pařížské mírové konferenci (viz též Pařížská mírová konference, 1919), vypracováním celé smlouvy o hranicích s Maďarskem. Podepsána byla dne 4. června 1920 v paláci Velký Trianon v zámku [[Versailles]] poblíž Paříže (tzv. [[Trianonská smlouva]]).
Edvard Beneš také pomáhal zakládat [[Společnost národů]], byl její místopředseda, člen Rady a v roce 1935 předseda.<ref name="pacner123">PACNER, Karel. ''Osudové okamžiky Československa''. S. 123.</ref> Prosazoval politiku kolektivní bezpečnosti. Od počátku se orientoval na poválečnou evropskou velmoc [[Francie|Francii]], s níž v roce [[1924]] Československo uzavřelo spojeneckou smlouvu, a na země [[Balkán]]u, [[Rumunsko]] a [[Jugoslávie|Jugoslávii]], s nimiž smluvně vytvořil obranný systém, tzv. [[Malá dohoda|Malou dohodu]]. Samotného Beneše nicméně trápil fakt, že zatímco Československo uznávalo Sovětský svaz (nikoli však de iure, k tomu došlo až roku 1934); Rumunské vztahy s východním sousedem byly velmi špatné a [[jugoslávsko-sovětské vztahy]] v podstatě neexistovaly, neboť [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království Jugoslávie]] SSSR neuznávalo.<ref name="CBSH-13">{{Citace monografie
| příjmení = Lukeš
| jméno = Igor
| odkaz na autora =
| titul = Czechoslovakia between Stalin and Hitler
| vydavatel = Oxford University Press
| místo = Ney York
| rok = 1996
| počet stran =
| isbn = 0-19-510266-5
| kapitola =
| strany = 13
| jazyk = angličtina
}}</ref>
[[Soubor:Edvard Benes with his wife in 1934.jpg|náhled|Edvard Beneš s chotí [[1934]]]]
V letech [[1921]]–[[1922]] zastával Edvard Beneš funkci československého předsedy vlády (viz [[vláda Edvarda Beneše]]), poslancem parlamentu byl v letech [[1919]]–[[1926]] a [[1929]]–[[1935]]. Byl členem a místopředsedou tehdejší [[Česká strana národně sociální|České strany národně sociální]] a významně ovlivňoval její politiku.
Coby ministr zahraničí navštěvoval Beneš často Ženevu v souvislosti s jednáním Společnosti národů. V roce [[1932]] se zde zúčastnil konference o konvenci o odzbrojení. Po návratu upozornil [[Ministerstvo národní obrany Československa|ministra národní obrany]] [[Bohumír Bradáč|Bohumíra Bradáče]] a [[Seznam náčelníků generálního štábu (Československo)|náčelníka Hlavního štábu armády]] [[Jan Syrový|Jana Syrového]], že skončí-li konference neúspěchem, lze v roce 1936 nebo 1937 očekávat politickou a vojenskou krizi, na kterou musí být armáda připravena. Přislíbil, že na posílení armády sežene finanční prostředky.<ref name="pacner139">PACNER, Karel. ''Osudové okamžiky Československa''. S. 139-146.</ref>
Po [[abdikace|abdikaci]] T. G. Masaryka a po obtížných parlamentních jednáních byl Beneš [[Volba prezidenta Československé republiky|zvolen 18. prosince 1935]] druhým prezidentem Československé republiky.<ref name="pacner123" /> Pro zvolení Beneše hlasovali i někteří poslanci [[Komunistická strana Československa|KSČ]].<ref name="CBSH-58">{{Citace monografie
| příjmení = Lukeš
| jméno = Igor
| odkaz na autora =
| titul = Czechoslovakia between Stalin and Hitler
| vydavatel = Oxford University Press
| místo = Ney York
| rok = 1996
| počet stran =
| isbn = 0-19-510266-5
| kapitola =
| strany = 58
| jazyk = angličtina
}}</ref>
Ve stejném roce uzavřelo Československo Benešovým prostřednictvím spojeneckou smlouvu se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] (po jeho přijetí do Společnosti národů) a s Francií. Vojenskou pomoc Sovětského svazu v případě konfliktu ovšem smlouva vázala na předchozí pomoc Francie. O samotné smlouvě mluvil i v rozhovoru pro sovětský deník [[Pravda (noviny)|Pravda]], s tím, že jej považoval jako symbol návratu Ruska do Evropy.<ref name="CBSH-50">{{Citace monografie
| příjmení = Lukeš
| jméno = Igor
| odkaz na autora =
| titul = Czechoslovakia between Stalin and Hitler
| vydavatel = Oxford University Press
| místo = Ney York
| rok = 1996
| počet stran =
| isbn = 0-19-510266-5
| kapitola =
| strany = 50
| jazyk = angličtina
}}</ref> Všechna média v SSSR dohodu s Československem, kterou Beneš podepsal, vřele vítala.<ref name="CBSH-51">{{Citace monografie
| příjmení = Lukeš
| jméno = Igor
| odkaz na autora =
| titul = Czechoslovakia between Stalin and Hitler
| vydavatel = Oxford University Press
| místo = Ney York
| rok = 1996
| počet stran =
| isbn = 0-19-510266-5
| kapitola =
| strany = 51
| jazyk = angličtina
}}</ref>
Sám Beneš se neobával, že by jeho kroky vůči SSSR ohrožovaly pozici Československa, nebo jej snad příliš přibližovaly k jeho vlivu. Byl přesvědčen, že vše, co činí, činí stejně tak, jako je tomu v případě [[Francie]].<ref name="CBSH-58" />
Podle britského spisovatele Nigela Westa, autora knihy o tzv. [[Projekt Venona|projektu Venona]], byl Edvard Beneš údajně sovětským informátorem s krycím jménem "19" (zmiňovaným v jedné [[Depeše|depeši]]), které prý patřilo Benešovi.<ref>Nigel West, Venona, the Greatest Secret of the Cold War, London: Harper Collins, 1999.</ref> Obdobná tvrzení uvádějí i někteří další autoři, mimo jiné [[Viktor Suvorov]]. V roce 2008 informaci o Benešově předválečné spolupráci se sovětskou tajnou službou zveřejnil na základě zprávy ruské [[Služba vnější rozvědky|Služby vnější rozvědky]] i slovenský deník ''Pravda'', i když se vyskytují pochybnosti o důvěryhodnosti sovětských archivních dokumentů.<ref>http://aktualne.atlas.sk/prezident-benes-bol-sovietsky-agent-tvrdi-moskva/zahranicie/europa/</ref> Sovětské zdroje ho uvádí jako agenta s krycím jménem "19" Edvarda Beneše<ref>http://www.militaria.cz/cz/clanky/miscellanea/byl-prezident-benes-sovetsky-agent.html</ref>{{není ve zdroji}}. Někteří zahraniční autoři jako Eduard Mark<ref>Eduard Mark: "Venona's Source 19 and the Trident Conference of May 1943: Diplomacy or Espionage?" Intelligence and National Security. London, Summer 1998, str. 1–31.</ref> a američtí autoři Herbert Romerstein a Eric Breindel došli k závěru, že krycí jméno "19" měl [[Franklin Delano Roosevelt|Rooseveltův]] poradce [[Harry Hopkins]].<ref>Romerstein, Herbert a Breindel, Eric: "The Venona Secrets: Exposing Soviet Espionage and America's Traitors", Regnery Publishing 2000, str. 214.</ref> Podle amerických autorů Johna Earla Haynese a Harvey Klehra mohl mít krycí jméno "19" i někdo z britské delegace na Washingtonské konferenci v květnu 1943.<ref>Haynes, John Earl a Klehr, Harvey: "Venona: Decoding Soviet Espionage in America", Yale University Press 1999, str. 202–206.</ref> Dokumenty, které v roce 2009 zveřejnil bývalý důstojník KGB Alexander Vasiljev, ukázaly, že krycí jméno "19" patřilo pracovníkovi amerického ministerstva zahraničních věcí [[Laurence Duggan|Laurenci Dugganovi]]<ref>John Earl Haynes and Harvey Klehr: Was Harry Hopkins A Soviet Spy? http://www.frontpagemag.com/fpm/200900/was-harry-hopkins-soviet-spy-john-earl-haynes</ref>.
=== Po Mnichovu ===
[[Soubor:The Czechoslovak Government in Exile during the Second World War H31998.jpg|náhled|Edvard Beneš s československými příslušníky RAF po jejich návratu ze Středního východu, cca 1943]]
[[Soubor:Edvard Beneš-C.jpg|náhled|vlevo|Přehlídka [[Československá samostatná obrněná brigáda|Československé obrněné brigády]]. Edvard Beneš s [[Winston Churchill|Winstonem Churchillem]], září 1943.]]
Po přijetí [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] [[5. říjen|5. října]] [[1938]] Beneš jako československý prezident [[Abdikace|abdikoval]] a 22. října 1938 odletěl pravidelnou leteckou linkou nejdříve do Velké Británie,<ref name="pacner123">PACNER, Karel. ''Osudové okamžiky Československa''. S. 123.</ref> později odcestoval do Spojených států amerických, kde přednášel na univerzitě v [[Chicago|Chicagu]]. Po okupaci [[Československo|Československa]] a vyhlášení [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenského státu]] v březnu [[1939]] přesídlil do [[Londýn]]a a zaslal protest proti německé okupaci Čech a Moravy vládám hlavních světových mocností. Stal se vůdčím představitelem [[Prozatímní státní zřízení|československého zahraničního odboje]]<ref name="pacner123" /> i přes spory s některými dalšími exilovými představiteli (např. [[Štefan Osuský]] nebo [[Milan Hodža]]). Čs. exilová vláda byla Velkou Británií prozatímně uznána v červenci 1940, plného uznání Beneš dosáhl 18. července [[1941]], kdy [[Sovětský svaz|SSSR]] i Velká Británie definitivně uznaly československou exilovou vládu.
Jako vedoucí představitel zahraničního odboje se Beneš účastnil diskuzí o budoucím osudu [[Sudetští Němci|sudetských Němců]] v ČSR. Sám nejprve navrhoval pouze menší úpravy hranic a částečný transfer německého obyvatelstva.<ref>http://www.fronta.cz/dotaz/vyvoj-planu-odsunu-nemcu</ref> Tyto jeho návrhy byly odmítnuty vojenským odbojem v protektorátu, pod jehož vlivem se diskuze o budoucím odsunu Němců radikalizovaly.{{doplňte zdroj}} Benešova vláda postupně prosadila u spojeneckých velmocí odsun naprosté většiny sudetských Němců, což mocnosti potvrdily na [[Postupimská konference|postupimské konferenci]]. V Londýně došlo i ke sporu s vedoucím představitelem sudetoněmeckého sociálně-demokratického exilu [[Wenzel Jaksch|Wenzelem Jakschem]], jehož předmětem byl možný odsun Němců z ČSR, Jakschův názor na platnost [[mnichovská dohoda|mnichovské dohody]] a rukování sudetských Němců v Británii do československé zahraniční armády.
* {{Citace monografie|příjmení=KLIMEK|jméno=Antonín|odkaz na autora=Antonín Klimek|příjmení2=|jméno2=|titul=Zrození státníka. Edvard Beneš 28.5.1884-24.9.1919|vydání=|vydavatel=Melantrich|místo=Praha|rok=1992|počet stran=|strany=|isbn=}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kosatík | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Kosatík | titul = Čeští demokraté : 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 280 | isbn = 978-80-204-2307-8}}
* KUKLÍK, Jan; NĚMEČEK, Jan. Proti Benešovi! Česká a slovenská protibenešovská opozice v Londýně 1939-1945. Nakl. Karolinum, Praha 2004.{{Citace monografie
* {{Citace monografie | příjmení = Lvová
| jméno = Míla
| odkaz na autora = Míla Lvová
| titul = Mnichov a Edvard Beneš
| vydavatel = Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1968
| počet stran = 285
}}
* {{Citace monografie|příjmení=MACKENZIE|jméno=Compton|příjmení2=|jméno2=|titul=Dr. Beneš|vydání=|vydavatel=Harrap|místo=Londýn|rok=1946|počet stran=|strany=|isbn=}}
* {{Citace monografie|příjmení=MARÈS|jméno=Antoine|odkaz na autora = Antoine Marès|titul=Edvard Beneš, od slávy k propasti. Drama mezi Hitlerem a Stalinem|vydání=|vydavatel=Argo|místo=Praha|rok=2016|počet stran=|strany=|isbn=978-80-257-1895-7}}
* {{Citace monografie | titul = Osobnosti - Česko : Ottův slovník | vydavatel = Ottovo nakladatelství | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 823 | isbn = 978-80-7360-796-8 | strany = 44–45}}
* {{Citace monografie|příjmení=PAPOUŠEK|jméno=Jaroslav|odkaz na autora=Jaroslav Papoušek (dějepisec)|titul=Eduard Beneš. Třicet let práce a boje pro národ a stát|vydání=|vydavatel=Svaz národního osvobození|místo=Praha|rok=1934|počet stran=|strany=|isbn=}}
*
* {{Citace periodika|příjmení=PATOČKA|jméno=Jan|odkaz na autora=Jan Patočka|titul=Humanismus Edvarda Beneše|periodikum=Kritický Měsíčník|datum=|ročník=1948|číslo=|strany=|url=}}
* {{Citace monografie|příjmení=PEROUTKA|jméno=Ferdinand|odkaz na autora=Ferdinand Peroutka|titul=Byl Edvard Beneš vinen?|vydání=|vydavatel=H & H|místo=Praha|rok=1993|počet stran=|strany=|isbn=}}
* {{Citace periodika|příjmení=RÁDL|jméno=Emanuel|odkaz na autora=Emanuel Rádl|titul=Edvard Beneš|periodikum=in: Křesťanská revue|datum=|ročník=1934|číslo=|strany=|url=}}
* {{Citace monografie|příjmení=TÁBORSKÝ|jméno=Eduard|titul=Pan president se nám vrátil|vydání=|vydavatel=Státní nakladatelství|místo=Praha|rok=1945|počet stran=|strany=|isbn=}}
* {{Citace monografie|příjmení=TÁBORSKÝ|jméno=Eduard|příjmení2=|jméno2=|titul=President Beneš mezi Západem a Východem|vydání=|vydavatel=Mladá fronta|místo=Praha|rok=1993|počet stran=|strany=|isbn=80-204-0365-5}}
* {{Citace periodika
| příjmení = Tejchman
| jméno = Miroslav
| odkaz na autora = Miroslav Tejchman
| titul = Dr. Edvard Beneš and the Romanian Opposition during the Second World War
| periodikum = Prague Papers on the History of International Relations
| rok = 1999
| ročník = 3
| číslo =
| strany = 287-297
| url = http://usd.ff.cuni.cz/?q=system/files/tejchman.pdf
| id = ISBN 80-85899-73-6
}}
* {{Citace monografie | příjmení = Tomeš | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Tomeš | spoluautoři = a kol. | titul = Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J | vydavatel = Paseka ; Petr Meissner | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 1999 | počet stran = 634| isbn = 80-7185-245-7 | strany = 76–78}}
* {{Citace monografie | příjmení = Vošahlíková | jméno = Pavla| spoluautoři = a kol. | titul = Biografický slovník českých zemí : 4. sešit : Bene–Bez | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 376–477 | isbn = 80-7277-299-6 | strany = 381–386}}
* {{Citace monografie|příjmení=WERSTADT|jméno=Jaroslav|odkaz na autora=Jaroslav Werstadt|titul=Edvard Beneš als politiker|vydání=|vydavatel=Orbis|místo=Praha|rok=1924|počet stran=|strany=|isbn=}}
* Josef Hanzal: ''Edvard Beneš'', MF 1994, ISBN 80-204-0445-7
* [[Vladimír Krajina]]: ''Vysoká hra'' – 1994
* ''Edvard Beneš československý a evropský politik'' – 1994
* [[Ivan Pfaff]]: ''Tragédie plná omylů'' (časopis Reportér) – 1994
* J. Pecháček: ''Masaryk, Beneš, Hrad. Masarykovy dopisy Benešovi'' – 1996
* [[Zbyněk Zeman]], [[Antonín Klimek]]: ''The Life of Edvard Benes 1884–1948: Czechoslovakia in Peace and War'', [[Oxford University Press]] / [[Clarendon Press]], Oxford, 1997, ISBN 0-19-820583-X<br />české vydání: Zbyněk Zeman: ''Edvard Beneš – politický životopis'', [[Mladá fronta]], 2000, druhé vydání 2009, ISBN 978-80-204-2062-6<br />[[Richard Crampton]]: [http://www.ce-review.org/99/22/books22_crampton.html recenze v angličtině] na [http://www.ce-review.org ce-review.org]
* [[Zákon o zásluhách Edvarda Beneše]]
* [[Zákon o zásluhách T. G. Masaryka]]
*
* [[Pařížská mírová konference (1919)|Pařížská mírová konference, 1919]] – k založení ČSR
* [[Seznam představitelů českého státu|Seznam předstaského stáu]][[První republika|rnírpblk]]
* [[Heliodor Píka]] – k jednáním s Moskvou za II. světové války
* [[Vláda Edvarda Beneše]] – vládní kabinet v letech 1921–22
* [[Benešovy dekrety]]
* [[Únor 1948]]
* [[Seznam představitelů českého státu]]
* [[První republika]]
* [[Všeobecná mobilizace v roce 1938]]
* [[Benešova vila]]
*[http://www.rozhlas.cz/archiv/osobnosti/_zprava/benes-edvard--1393841 rojevy E. eneše v] [http://sechtl-vosecek.ucw.cz/cml/dir/benes.html e rodiny Šechtlových ze žiota Dr. Edvarda]
=== Externí odkazy ===
** amě,strany 12-
* {{Commonscat|Edvard Beneš}}
* {{Commons|Edvard Beneš}}
* {{NK ČR|jk01011576}}
* {{Wikicitáty|osoba=Edvard Beneš}}
* {{Wikizdroje|autor=Edvard Beneš}}
* [http://www.rozhlas.cz/archiv/osobnosti/_zprava/benes-edvard--1393841 Projevy E. Beneše v Archivu ČRo]
* {{Citace monografie
| příjmení =
| rok = 1947
| titul = Dr.Edvard Beneš ve fotografii
| vydavatel = Orbis Praha
| místo = Praha
| stránky =
}}
* [http://sechtl-vosecek.ucw.cz/cml/dir/benes.html Dokumentární fotografie rodiny Šechtlových ze života Dr. Edvarda Beneše]
* [http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/Prezident-Benes-se-zaslouzil-o-nas-stat.html Prezident Beneš se zasloužil o náš stát]
* [http://www.vyznamenani.net/?p=1551 Seznam obdržených vyznamenání a řádů]
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Cholínský
| jméno = Jan
| odkaz na autora =
| titul = Mnichovská zrada, nebo pražský krach? Nečasova mise a rozpad Československa v roce 1938
| url = http://rcmonitor.cz/zpravy/vatikan/mnichovska-zrada-nebo-prazsky-krach-necasova-mise-a-rozpad-ceskoslovenska-v-roce-1938/3237
| datum vydání = 2009-09-22
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2015-10-20
| vydavatel = Monitor
| poznámka = Převzato z Obrázku libereckých farností, roč. 7, č. 9, 21.8.2009, a č. 10, 16.9.2009, za článkem dlouhé reference
}}
* Čtvrtletník nezávislého diskusního klubu Milady Horákové: [http://www.miladahorakova.cz/files/ml/KMH_ML_3_2015.pdf Masarykův lid], miladahorakova.cz, vydal Klub Milady Horákové, ZŠ Na Planině 1393, Praha 4; produkce a expedice: Nakladatelství Eva-Milan Nevole, K Údolí 2, 143 00 Praha 12. Registrováno MK ČR E 11026. Ročník XXI, 3. číslo, září 2015. PDF online, verze vytvořená 2.9.2015 17:06. Stran 24. Navštíveno 2017-07-04:
** [[Zdeněk Víšek|Víšek, Zdeněk, prof.]]: ''reflexe Benešovy politiky v proměnách času'', strany 4-7.
** [[Jaromír Smutný|Smutný, Jaromír]]: ''Svědectví prezidentova kancléře'', ukázka z pamětí, strany 12-14.
{{Prezidenti Československa}}
| 