Liberecký kraj: Porovnání verzí

Poprvé vznikl Liberecký kraj 1. ledna 1949 spolu s &nbsp;dalšími 19 nově vytvořenými kraji v &nbsp;Československu. Vznikly krajské národní výbory. Po 11 letech při další reformě státní správy byl v &nbsp;polovině roku 1960 zrušen, nahradily jej Východočeský a hlavně Severočeský kraj.<ref name="Sovadina">{{Citace monografie

Liberecký kraj a další kraje byly vytvořeny ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. a zákonem o &nbsp;krajích (č. 129/2000 Sb.). Administrativně se kraj dělí na 4&nbsp;[[okres]]y a 215&nbsp;obcí (z&nbsp;toho 36&nbsp;se [[statusStatut|statutem]] [[město|města]]).

!bgcolor=#dddddd|Počet obyvatel<ref name="CSU2016">{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel v &nbsp;regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k &nbsp;1. 1. 2016 | url = https://www.czso.cz/documents/10180/32853387/1300721601.pdf | datum vydání = 2016-04-29 | datum přístupu = 2016-04-30 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>

Zastupitelstvo kraje čítající 45 členů je voleným statutárním orgánem. Od vzniku kraje se konaly patery volby, v &nbsp;letech 2000, 2004, 2008, 2012 a 2016.<ref name="Web CEPSR">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Maškarinec | jméno = Pavel| titul = Krajské volby 2000-2008 v &nbsp;Libereckém kraji| datum vydání =| datum přístupu = 2010-09-16 | vydavatel = Středoevropské politické studie, Brno: Mezinárodní politologický ústav MU, roč. 12, č. 1, s. 45-78 url = http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=395}}</ref>

Kraj má zřízen svůj [[krajský úřad]], v &nbsp;jehož čele je hejtmanem jmenovaný ředitel. Tento úředník (od roku 2010 [[René Havlík]]) plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele, tj. zvoleného zastupitelstva kraje a je nadřízeným všem zaměstnancům krajského úřadu. Nesmí být členem politických stran a hnutí.

Součástí krajského úřadu je 17 odborů. Sídlo krajského úřadu je v &nbsp;ulici U &nbsp;Jezu 642, Liberec 2.

V &nbsp;prvních [[volby do zastupitelstev krajů v Česku 2000|krajských volbách v &nbsp;roce 2000]] zvítězila [[Občanská demokratická strana|ODS]] (13 mandátů), v &nbsp;zastupitelstvu zasedli také zástupci [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] (9 mandátů), [[Čtyřkoalice]] (8 mandátů), [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] (7 mandátů), [[Strana pro otevřenou společnost|SOS]] (5 mandátů) a [[NEZÁVISLÍ|Nezávislých]] (3 mandáty). Hejtmanem se stal [[Pavel Pavlík]] z za&nbsp;ODS.

Ve [[volby do zastupitelstev krajů v Česku 2004|volbách v &nbsp;roce 2004]] obhájila své vítězství ODS (22 mandátů) před KSČM (10 mandátů), SOS (7 mandátů) a ČSSD (6 mandátů). Hejtmanem byl zvolen [[Petr Skokan]] z za&nbsp;ODS.

V &nbsp;[[volby do zastupitelstev krajů v Česku 2008|krajských volbách v &nbsp;roce 2008]] získala stejně jako ve všech ostatních krajích nejvíc zastupitelů ČSSD (15 mandátů), za ní skončila ODS (12 mandátů), KSČM (8 mandátů), [[Starostové pro Liberecký kraj]] (7 mandátů) a SOS (3 mandáty).<ref>{{Citace elektronického periodika | autor = | titul = Volby do krajských zastupitelstev 2008|redaktoři = |periodikum = idnes.cz MF DNES|odkaz na periodikum = |datum vydání = | datum přístupu = 2010-09-16 |url = http://volby.idnes.cz/krajske-2008.asp?kraj=6}}</ref>

Zvolené zastupitelstvo si na svém prvním zasedání vve 3. volebním období zvolilo 9 uvolněných členů rady a zřídilo 9 výborů. Hejtmanem kraje byl zvolen [[Stanislav Eichler]] z za&nbsp;ČSSD. Rada kraje ustavila tři komise.

Ve [[volby do zastupitelstev krajů v Česku 2012|volbách roku 2012]] nečekaně zvítězili Starostové pro Liberecký kraj (13 mandátů), druhá byla KSČM (10 mandátů), třetí [[politické hnutí Změna]] (10&nbsp;mandátů), neúspěšně volby skončily pro čtvrtou ČSSD (7 mandátů) a pátou ODS (5 mandátů). Hejtmanem byl zvolen Martin Půta ze Starostů pro Liberecký kraj, který vytvořil koalici se Změnou.<ref>{{Citace elektronického periodika | autor = | titul = Volby ČR | redaktoři = | periodikum = Novinky.cz |odkaz na periodikum =Novinky.cz |datum vydání = 2012-10-14 | datum přístupu = 2012-10-14 |url = http://www.novinky.cz/volby/kraje-2012/liberecky-kraj#kraj}}</ref> V &nbsp;roce 2015 se zastupitelé Změny rozdělili, jejich část přestala koalici podporovat a novým koaličním partnerem se stala ČSSD.

[[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2016|Volby v &nbsp;roce 2016]] přinesly opětovné vítězství Starostů pro Liberecký kraj, kteří počet mandátů navýšili na 18, hnutí [[ANO 2011]] obsadilo 9 mandátů, Změna pro Liberecký kraj, KSČM, ČSSD a ODS po 4 mandátu a koalice [[Svoboda a přímá demokracie|SPD]] a [[Strana Práv Občanů|SPO]] 2 mandáty. Sestavena byla výrazně většinová koalice tvořená Starosty, ANO, ČSSD a ODS<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Hejtmanem v &nbsp;Libereckém kraji zůstane Půta, starostové podepsali koaliční smlouvu s &nbsp;ANO, ČSSD a ODS | periodikum = Aktuálně.cz | datum_vydání = 2016-10-17 | datum_přístupu = 2016-10-17 | url = http://zpravy.aktualne.cz/regiony/liberecky/hejtmanem-v-liberecke-kraji-zustane-puta-starostove-se-spoji/r~aa71ec74947411e6bea5002590604f2e/ | autor = ČTK}}</ref>.

Liberecký kraj jako jediný kraj v &nbsp;Česku nemá ani jednu železniční elektrifikovanou trať, trať na Prahu navíc absolutně nevyhovuje současným potřebám. A to i přesto, že je většina nádraží opravena a jezdí zde poměrně kvalitní soupravy, některé bohužel nemohou po špatné infrastruktuře jezdit. Silniční doprava je zastoupena [[silnice I/35|rychlostní komunikací I/35]] Liberec – Turnov (- Hradec Králové – Olomouc); evropskou trasou E65 ve směru (Praha -) Turnov – Harrachov – [[Štětín|Szczecin]]; dále silnicemi první třídy I/13 Frýdlant – Liberec – Děčín – Ústí nad Labem (- Most, Karlovy Vary); I/9 Česká Lípa – Mělník a I/14 Liberec – Vrchlabí – Trutnov. Města Liberec a Jablonec jsou propojeny tramvají. Na území kraje se nachází také několik menších letišť, z &nbsp;nichž nejvýznamnější jsou v&nbsp;Liberci, Hodkovicích nad Mohelkou, České Lípě – Ladech. Zajímavostí je někdejší vojenské letiště v&nbsp;Hradčanech u&nbsp;Mimoně. Od roku 2009 je v &nbsp;kraji zaveden dopravní systém [[Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje|IDOL]].<ref>{{Citace periodika | titul = Půl roku IDOLu | periodikum = Idol zpravodaj | rok = 2010 | číslo = 1 | strany = 2}}</ref>

Na vrchu [[Tlustec]] byla těžba štěrku (čediče) ukončena po aktivitě místních občanů cca v &nbsp;roce 2000. V &nbsp;současnosti (rok 2018) je již technologie dobývání a zpracování demontována a odvezena.

[[Soubor:Kotelní jámy, od Zlatého návrší (03).jpg|thumb|[[Kotel (Krkonoše)|Kotel]], nejvyšší hora kraje|alt=]]

[[Soubor:Jizera pod ploukonickým mostem.jpg|thumb|left|Jizera u &nbsp;Ploukonic.]]

Z &nbsp;větších českých řek protéká Libereckým krajem pouze [[Jizera (řeka)|Jizera]], která protéká např. Semily, Železným Brodem a Turnovem. Menšími řekami jsou [[Ploučnice]], [[Kamenice (přítok Labe)]] a [[Kamenice (přítok Jizery)]]. Výčet doplňují říčky, resp. velké potoky, např. [[Mohelka]], [[Svitávka (řeka)|Svitávka]] či [[Panenský potok (přítok Ploučnice)|Panenský potok]].<ref name="Liberecký kraj">{{Citace monografie

V &nbsp;srpnu 2010 zasáhly Liberecký kraj [[Povodeň na Lužické Nise 2010|bleskové povodně]], které napáchaly velké škody včetně obětí na lidských životech.

Na území kraje je řada přehrad, některé s &nbsp;vodními elektrárnami, či sloužícími jako zásobárny pitné vody. Větší jsou [[vodní nádrž Bedřichov]], [[vodní nádrž Fojtka]], [[vodní nádrž Harcov]], [[Josefův Důl (přehrada)|vodní nádrž Josefův Důl]], [[vodní nádrž Mlýnice]], [[Mšeno (přehradní nádrž)|vodní nádrž Mšeno]] a [[vodní nádrž Souš]].

Rybníky jsou hlavně na území okresu Česká Lípa. Největším je rybník známý jako [[Máchovo jezero]], nedaleká soustava 23 [[Holanské rybníky|Holanských rybníků]], rezervace [[Břehyně – Pecopala|Břehyně - Pecopala]], velké jsou [[Hamerský rybník (Ploučnice)|Hamerský rybník]] a [[Novozámecký rybník]].

Z &nbsp;půdních typů převažují podzoly (Ralsko, Jizerské hory či Krkonoše), zamokřené půdy (značná část Frýdlantska, Českolipska), hnědozemě (Turnovsko) a kambizemě. V &nbsp;okolí vodních toků jsou fluvizemě.[[Soubor:Fojtka2.jpg|thumb|Přehrada Fojtka]]

}}</ref> Do roku 2006 byla v &nbsp;kraji vybudováno 29 naučných stezek.<ref name="Naučné stezky">{{Citace monografie

V &nbsp;kraji má status Národní kulturní památky 11 objektů: hrad [[Bezděz (hrad)|Bezděz]], hrad a zámek [[Grabštejn]], hrad a zámek [[Frýdlant (zámek)|Frýdlant]], zámek [[Sychrov (zámek)|Sychrov]], vysílač a hotel [[Ještěd (hotel a vysílač)|Ještěd]], zámek [[Lemberk]], zámek [[Zákupy (zámek)|Zákupy]], zámek [[Hrubý Rohozec (zámek)|Hrubý Rohozec]], [[Dlaskův statek]], zřícenina [[Trosky (hrad)|Trosky]] a [[Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy|bazilika Minor]]minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy]] v&nbsp;[[Jablonné v Podještědí|Jablonném v &nbsp;Podještědí]].

* Hrady vč.&nbsp;zřícenin: [[Houska (hrad)|Houska]], [[Valdštejn (hrad)|Valdštejn]], [[Bradlec (hrad)|Bradlec]], [[Děvín (hrad, okres Česká Lípa)|Děvín]], [[Hamrštejn]], [[Sloup (skalní hrad)|Sloup v &nbsp;Čechách]], [[Lipý]], [[Hřídelík]], [[Kumburk|Kumburk (hrad)]], [[Návarov (hrad)|Návarov]], hrad [[Raimund (hrad)|Raimund]], [[Ronov (hrad, okres Česká Lípa)|Ronov]], [[Rotštejn]], [[Starý Bernštejn|Starý Berštejn]], [[Stohánek]], [[Horní Štěpanice|Štěpanice]], [[Milčany]], [[Vranov (hrad, okres Jablonec nad Nisou)|Vranov]], [[Frýdštejn (hrad)|Frýdštejn]], [[Jestřebí (hrad)|Jestřebí]], [[Ralsko (hrad)|Ralsko]], [[SkalníSvojkov (hrad Svojkov)|Svojkov]]

* Zámky vč.&nbsp;zřícenin: [[Doksy (zámek)|Doksy]], [[Hrubá Skála (zámek)|Hrubá Skála]], [[Jilemnice (zámek)|Jilemnice]], [[Liberec (zámek)|Liberec]], [[Nový Berštejn]], zámek [[Sloup v Čechách (zámek)|Sloup v &nbsp;Čechách]], [[Sychrov (zámek)|Sychrov]], [[Zahrádky (zámek)|Zahrádky]],

* Církevní památky: [[Kostel Navštívení Panny Marie (Hejnice)|poutní kostel Navštívení P.&nbsp;Marie]] v&nbsp;[[Hejnice|Hejnicích]], [[Kaple Božího hrobu (Velenice)|boží hrob u &nbsp;Velenic]], [[Komenda Český Dub|johanitská komenda Český Dub]], [[Krásná (Pěnčín)|Krásná]] – Kittelův dům, Letařovice – [[kostel svatého Jakuba Staršího (Letařovice)|kostel sv. Jakuba Staršího]] s &nbsp;kostnicí, [[Ves (Černousy)|Ves]] – půvabný venkovský kostelík, [[Zdislavina studánka]]

[[Bedřichov (okres Jablonec nad Nisou)|Bedřichov]], [[Hrabětice]], [[Josefův Důl (okres Jablonec nad Nisou)|Josefův Důl]], [[Doksy]], [[Horní Maxov]], [[Hrubá Skála]], [[Janov nad Nisou]], [[Jizerka (Kořenov)|Jizerka]], [[Líšný]], [[Malá Skála]], [[Nová Louka (samotaBedřichov)|Nová Louka]], [[Polubný]], [[Příchovice]], [[Rejdice]], [[Sedmihorky]], [[Sloup v &nbsp;Čechách]], [[Smědava]], [[Staré Splavy]], [[Horní Mísečky]], [[Harrachov]]

[[Soubor:Presentation of Liberec Region overview at Regiontour 2010.jpg|thumb|Celkový pohled na prezentaci Libereckého kraje i s &nbsp;modelem Ještědského vysílače]]

Rada Libereckého kraje vydává měsíčník s &nbsp;názvem ''Liberecký kraj'', dodávaný zdarma do všech poštovních schránek v &nbsp;kraji. Tiskovinu novinového vzhledu většího formátu o &nbsp;rozsahu 4 listů řídí ustavená redakční rada v &nbsp;čele s &nbsp;B. Matoušovou. Měsíčník má také internetovou verzi.

S &nbsp;podporou města Liberce je dále vydáván soukromou společností časopis (čtvrtletník) ''Véčko'' v &nbsp;nákladu 2&nbsp;000 ks, jehož obsahem jsou články z &nbsp;Libereckého kraje. Zaměřené jsou na propagaci turistiky, informace o &nbsp;historii, kultuře.

* [[Seznam přehradních nádrží v Libereckém kraji|Přehradní nádrže v &nbsp;Libereckém kraji]]

* [http://www.atlasceska.cz/liberecky-kraj/ Fotogalerie, památky a další informace o &nbsp;Libereckém kraji]

* [http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/home Web Českého statistického úřadu o &nbsp;LK]