Smazaný obsah Přidaný obsah
malé doplnění
doplnění, reference
Řádek 82:
 
[[Soubor:Jihlava 1899.jpg|náhled|Brána Matky Boží v roce 1899]]
Opětný velký rozvoj město zažilo v&nbsp;18. a 19.&nbsp;století, když se stalo druhým největším producentem sukna v tehdejší [[Habsburská monarchie|habsburské monarchii]]. V&nbsp;19.&nbsp;století došlo k rozvoji průmyslu a také k bourání částí hradeb a bran s úzkými průjezdy. Roku 1850 zde byl zřízen [[krajský soud]]. V letech 1864–1928<ref>[http://www.starajihlava.wz.cz/kronika19.html{{Citace Starákvalifikační Jihlava, kronika]</ref> byla Jihlava poprvé [[statutární město|statutárním městem]]. Roku 1923 byla k Jihlavě připojena obec [[Dřevěné Mlýny]].<ref>[http://www.starajihlava.wz.cz/kronika20.html Stará Jihlava, kronika]</ref> Až do roku 1945 tvořila Jihlava se svým okolím druhou největší německou jazykovou [[enkláva|enklávu]] na území [[České země|českých zemí]] – tzv. [[jihlavský jazykový ostrov]]. Ve třicátých letech obohatil město o díla české moderní architektury její čelní představitel, mezinárodně uznávaný architekt [[Bohuslav Fuchs]].práce
| příjmení = Tesař
| jméno = Jan
| instituce = Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní
| odkaz na instituci = Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice
| titul = Historie a současnost statutárních měst
| url = http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/34981/1/TesarJ_Historie%20a%20soucasnost_MCH_2009.pdf
| typ práce = Diplomová práce
| vedoucí = Miloš Charbuský
| místo = Pardubice
| rok = 2009
| strany = 14, 20
| datum přístupu = 2018-09-28
}}</ref> byla Jihlava poprvé [[statutární město|statutárním městem]]. Roku 1923 byla k Jihlavě připojena obec [[Dřevěné Mlýny]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1923. I./4354. Interpelace poslanců Pittingera, dra Raddy a druhů celé vládě o nuceném sloučení obce Dřevěných Mlýnů s Jihlavou
| url = http://www.psp.cz/eknih/1920ns/ps/tisky/t4354_01.htm
| vydavatel = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
| datum_přístupu = 2018-09-04
}}</ref> (ovšem součástí aglomerace byl i [[Bedřichov]], [[Staré Hory]] a [[Hruškové Dvory]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kárník
| jméno = Zdeněk
| titul = České země v éře první republiky (1918–1938). Díl třetí. O přežití a o život (1936–1938)
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2003
| strany = 120
| isbn = 80-7277-119-1
}}</ref>). Až do roku 1945 tvořila Jihlava se svým okolím druhou největší německou jazykovou [[enkláva|enklávu]] na území [[České země|českých zemí]] – tzv. [[jihlavský jazykový ostrov]]. Ve třicátých letech obohatil město o díla české moderní architektury její čelní představitel, mezinárodně uznávaný architekt [[Bohuslav Fuchs]].
 
[[Druhá světová válka]] zasáhla také Jihlavu. Několik dnů po obsazení Němci byla vypálena [[Synagoga v Jihlavě|jihlavská synagoga]]. V noci z 10. na 11. dubna 1945 byl [[Jermak (partyzánský oddíl)|partyzány]] poškozen most u Helenína a při přejezdu vlaku se převrátil. Akce je podle amatérského historika [[Jiří Vybíhal|Jiřího Vybíhala]] hodnocena jako jedna z největších železničních diverzních akcí partyzánů v období [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]].<ref>
Řádek 91 ⟶ 118:
| titul = Jihlava pod hákovým křížem
| odkaz na titul = Jihlava pod hákovým křížem
| vydavatel = Nová tiskárna Pelhřimov
| místo = Jihlava
| rok = 2009 (?)
| isbn = 978-80-254-7971-1
| kapitola =
| strany =