Univerzita Karlova: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 0 zdrojů and označuji 2 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta9) |
úpravy textu značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 61:
}}
[[Soubor:Pečeť Univerzity Karlovy v Praze.jpg|náhled|[[Pečeť]] Univerzity Karlovy (kolem 1360)|243x243px]]
[[Soubor:Praha Karolinum
'''Univerzita Karlova''' (zkratka '''UK''', latinský název ''Universitas Carolina'') se sídlem v [[Praha|Praze]] je nejvýznamnější česká [[vysoká škola]], jedna z [[Seznam nejstarších univerzit|nejstarších]] evropských [[univerzita|univerzit]], nejstarší severně od Itálie a východně od Paříže. V roce 2010 zde studovalo téměř 50 tisíc [[student]]ů, tj. zhruba šestina všech vysokoškoláků v [[Česko|Česku]].<ref>[http://www.cuni.cz/UK-19.html Charakteristika UK], cuni.cz, 21.1.2010</ref> Roku [[2012]] tuto školu vyhodnotila organizace [[Šanghajský žebříček|Academic Ranking of World Universities]] jako nejlepší v [[Česko|České republice]], jednu z nejlepších v regionu [[Střední a východní Evropa|střední a východní Evropy]] a v celosvětovém (tzv. Šanghajském) žebříčku ji zařadila na 201.–300. místo.<ref>{{Citace elektronické monografie|korporace=Academic Ranking of World Universities|odkaz na korporaci=Academic Ranking of World Universities|titul=Academic Ranking of World Universities - 2011|url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2011.html|datum vydání=2011|datum přístupu=2011-08-20|vydavatel=|jazyk=anglicky}}</ref>▼
▲'''Univerzita Karlova''' (zkratka '''UK''', latinský název ''Universitas Carolina'') se sídlem v [[Praha|Praze]] je nejvýznamnější česká [[vysoká škola]], jedna z [[Seznam nejstarších univerzit|nejstarších]] evropských [[univerzita|univerzit]], nejstarší severně od Itálie a východně od Paříže. V roce 2010 zde studovalo téměř 50 tisíc [[student]]ů, tj. zhruba šestina všech vysokoškoláků v [[Česko|Česku]].<ref>[http://www.cuni.cz/UK-19.html Charakteristika UK], cuni.cz, 21.1.2010</ref> Roku [[2012]] tuto školu vyhodnotila organizace [[Academic Ranking of World Universities]] jako nejlepší v [[Česko|České republice]], jednu z nejlepších v regionu [[Střední a východní Evropa|střední a východní Evropy]] a v celosvětovém (tzv. Šanghajském) žebříčku ji zařadila na 201.–300. místo.<ref>{{Citace elektronické monografie|korporace=Academic Ranking of World Universities|odkaz na korporaci=Academic Ranking of World Universities|titul=Academic Ranking of World Universities - 2011|url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2011.html|datum vydání=2011|datum přístupu=2011-08-20|vydavatel=|jazyk=anglicky}}</ref>
== Založení a dějiny ==
Řádek 80 ⟶ 79:
| jazyk = cs
}}</ref> Nejpozději od poloviny 19. století se jako den jejího založení slaví 7. duben 1348. Vzorem pro její uspořádání byly univerzity v [[Paříž]]i, [[Bologna|Bologni]] a [[Neapol]]i, studium začínalo na [[artistická fakulta|fakultě svobodných umění]] („artistické“) a mohlo pokračovat na fakultě [[teologická fakulta|teologické]], [[právnická fakulta|právnické]] nebo [[lékařská fakulta|lékařské]]. Pro rozhodování o celouniverzitních záležitostech byli studenti i učitelé rozděleni do 4 „národů“: českého, bavorského, polského a saského. Český národ zahrnoval obyvatele Čech i Moravy, jak česky, tak německy mluvící, dále Jihoslovany a obyvatele [[Uhersko|Uher]]. Bavorský zahrnoval Rakušany, [[Švábsko|Šváby]], obyvatele [[Franky|Frank]] i [[Porýní]], polský [[Slezsko|Slezany]], Poláky a Rusy, saský obyvatele [[Míšeňsko|Míšeňska]], [[Durynsko|Durynska]], Horního/Dolního Saska, Dánska a Švédska. Studenti české národnosti tvořili 16–20 % z celkového počtu studentů.<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.cs-magazin.com/2005-03/view.php?article=articles/cs050334.htm | titul = Sedmdesátileté výročí insigniády z jiného pohledu. CS Magazin | jméno = Václav | příjmení = Chyský | datum vydání = Březen 2005 | jazyk = česky | datum přístupu = 21 June 2009}}</ref>
[[Soubor:
▲[[Soubor:Prague Charles University.JPG|náhled|Vstupní dvůr Karolina podle návrhu [[Jaroslav Fragner|arch. Fragnera]]]]
Studium sice začalo už v roce 1347, rozbíhalo se však pomalu a podstatným krokem bylo založení Karlovy koleje roku 1366 a velkorysá stavba [[Karolinum|Karolina]] roku 1383. V roce 1409 upravil král [[Václav IV.]] [[Dekret kutnohorský|Kutnohorským dekretem]] rozhodovací pravomoci ve prospěch českých reformistů, což vedlo k odchodu většiny profesorů a studentů, z nichž část se rozhodla založit [[Lipská univerzita|univerzitu v Lipsku]]. Tímto odchodem došlo ke snížení významu pražské univerzity a ta stala pouhou regionální, postupně upadající univerzitou, od husitských bouří univerzitou podobojí (utrakvistickou), což ji mezinárodně izolovalo.
Řádek 110 ⟶ 107:
17 fakult UK připravuje odborníky pro širokou oblast:
* humanitních a společenských věd včetně [[Pedagogika|učitelství]], [[Právo|práva]], [[filologie]] a [[Překlad|překladatelství]],
* přírodních věd, včetně matematiky a informatiky,
* lékařských věd, včetně zdravotnictví a farmacie,
Řádek 117 ⟶ 114:
V řadě oborů je Univerzita Karlova jedinou vysokou školou v ČR, která dané vzdělání nabízí.
K 31.
Také v oblasti vědy a výzkumu zaujímá UK významné místo nejen v rámci České republiky. Na produkci mezinárodně hodnocených – hlavně přírodovědeckých a medicínských – publikací (WoS) se UK podílí 30 % z celé produkce ČR, mezinárodní bibliometrický index H vzrostl na 42 a je nejvyšší v ČR.<ref name="rfr1" /> V mezinárodních žebříčcích (''Shanghai University'', ''Times HE Supplement''), které ovšem silně preferují přírodní a lékařské vědy a anglicky mluvící země, se umisťuje jako jediná v ČR a jedna ze tří ve východní Evropě mezi prvními 500, a to někde kolem 250. místa.
Řádek 136 ⟶ 133:
Pražská Univerzita Karlova patří mezi 1,5 % nejlepších světových univerzit.<ref>http://iforum.cuni.cz/IFORUM-11321.html</ref> Je hodnocena jako nejlepší univerzita České republiky a jedna z nejlepších univerzit ve [[Střední a východní Evropa|Střední a Východní Evropě]], soutěžící o jedno z předních míst s nejlepší [[rusko]]u univerzitou, [[Lomonosovova univerzita|Lomonosovovou univerzitou]] v [[Moskva|Moskvě]].<ref>http://www.iu.qs.com/2011/09/eastern-europe-and-central-asia-in-the-2011-qs-world-university-rankings/</ref><ref>http://www.webometrics.info/en/ranking_europe/central_eastern_europe</ref> Karlova univerzita se umístila na 31. místě mezi univerzitami států [[BRICS]] a jiných států mimo tzv. západní svět podle hodnocení [[londýn]]ského deníku [[The Times]], přičemž [[Varšavská univerzita]] byla ohodnocena jako 23.<ref>World University Rankings 2014, BRICS & Emerging Economies Rankings. [[The Times]], http://www.timeshighereducation.co.uk/world-university-rankings/2014/brics-and-emerging-economies (anglicky).</ref>
V celosvětovém měřítku se Karlova univerzita umístila v roce 2013 jako 201.-300. mezi 500 univerzitami celého světa hodnocenými dle ''[[Šanghajský žebříček|Academic Ranking of World Universities]]'' (tzv. [[Šanghajský žebříček]]), jako 233. z 500 univerzit v ''QS World University Rankings'', jako 401.-500. z 800 univerzit hodnocených v ''Times Higher Education World University Rankings'' (výsledek z roku 2015)<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = World University Rankings|url = https://www.timeshighereducation.com/world-university-rankings/2016/|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> a jako 485. dle ''CWTS Leiden Ranking'', zohledňujícím 500 univerzit. Dřívější výsledky viz tabulky níže:<ref>http://www.universityrankings.ch/institutions/id1275-charles_university_prague-czech_republic</ref>
{| class=wikitable
Řádek 201 ⟶ 198:
== Známí absolventi ==
[[Soubor:FF
[[Soubor:Faculty of Mathematics and Physics, Charles University, Prague.jpg|náhled|Budovy fyzikálních ústavů MFF v [[Libeň|Libni]] (1978)]] [[Soubor:Jinonice UK FHS DSCN1365.JPG|náhled|Budova společenskovědních fakult UK v Jinonicích (1998)]]
* [[Leopold Hasner von Artha]] (1818–1891), politik
Řádek 235 ⟶ 233:
* [[Josef Jungmann]] (1773–1847), bohemista
* [[Franz Kafka]] (1883–1924), spisovatel
* [[Karel I.]] (1887–1922), poslední rakouský císař a poslední [[český král]]
* [[Miroslav Katětov]] (1918–1995), matematik
* [[Egon Erwin Kisch]] (1885–1948), německy píšící pražský spisovatel a novinář
| |||