Verze z 2. 5. 2018, 11:18 editovat Jan Spousta (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 10 238 editací m →‎Převody jednotek: Vysvětlení ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 21. 9. 2018, 13:19 editovat zrušit editaci MatSuBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 146 733 editací m Úprava rozcestníku za pomoci robota: Mol - změna odkazu/ů na mol (jednotka); kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Fyzikální jednotka''' je míra [[fyzikální veličina\|veličiny]], definovaná a přijatá konvencí, jíž přisoudíme hodnotu 1, se kterou může být porovnávána jakákoliv jiná hodnota stejné veličiny vyjádřením podílu dvou hodnot jako čísla.<ref>http://homel.vsb.cz/~khe0007/opory/podklady_vyuka/terminologie_metrolog2010.pdf - TERMINOLOGIE Z OBLASTI METROLOGIE (2. vydání)</ref> Vztahy mezi veličinami vedly k nutnosti zavedení soustav jednotek. Měřicí jednotky veličin s rozměrem jedna jsou čísla. Mezinárodně se v současné době používá [[soustava SI]]. V soustavě SI existuje 7 základních jednotek ([[metr]], [[kilogram]], [[sekunda]], [[ampér]], [[kelvin]], [[mol (jednotka)\|mol]] a [[kandela]]), odvozené jednotky (získané ze základních jednotek), násobky a díly jednotek (získané [[předpony soustavy SI\|předponami]], např. ''kilo''metr, ''piko''sekunda,…) a vedlejší jednotky (např. [[hodina]], [[litr]], [[minuta]], [[elektronvolt]], …). Pro jednotky měření prostoru, objemu, hustoty apod., existují v současné době dva široce používané systémy: metrický a americký. Řádek 9: Z důvodu zjednodušení vzorců, které popisují [[fyzikální zákon]]y, používají často fyzikové (zejména [[teorie\|teoretici]]) tzv. [[přirozená soustava jednotek\|přirozenou soustavu jednotek]]. Je volena tak, aby často užívané [[fyzikální konstanty\|konstanty]] měly hodnotu 1, čímž ze vzorců vymizí, aniž by se tím změnila podstata vztahu. „Nejčistější“ takovou volbou jsou [[Planckovy jednotky]], protože jsou založeny pouze na vlastnostech [[vakuum\|prázdného prostoru]]. == Převody jednotek == Fyzikální veličiny se udávají jako součin číselné hodnoty a fyzikální jednotky. Pokud je potřeba převést veličinu na jinou fyzikální jednotku (určenou k měření stejné veličiny), která je násobkem jednotky původní, stačí dosadit do tohoto součinu převodní vztah mezi jednotkami a upravit. :Příklad 1: Stůl je vysoký 75 cm. Máme zjistit, jaká je jeho výška v metrech. Řešení: Víme, že 1 m = 100 cm. Tím pádem 1 cm = 0,01 m (což zjistíme vydělením obou stran definiční rovnice stem). Přepočet výšky stolu na metry proběhne takto 75 cm = 75 × 0,01 m = 0,75 m. Řádek 16: Pokud není vztah mezi jednotkami přímou úměrou, je potřeba navíc provádět další úpravy (přičítání konstanty, logaritmování a podobně), které vycházejí z odlišné definice jednotek. :Příklad 2: Dusík má [[bod varu]] 77,15 K. Kolik je to stupňů Celsia? Řešení: Převod mezi jednotkami je: <math>\textstyle t/^\circ\mathrm C= T/\mathrm K-273{,}15</math>. To znamená, že teplota v Kelvinech je o 273,15 vyšší než stejná teplota udaná ve stupních Celsia. Od 77,15 tedy odečteme uvedenou konstantu a zjistíme, že bod varu dusíku je 77,15 - 273,15 = −196  °C. Jestliže se jedná o jednotky složené (např. metry za sekundu na kilometry za hodinu), provádí se převod po jednotlivých dílčích jednotkách (zároveň převádíme metry na kilometry a sekundy na hodiny). Lze přitom použít i převod přes třetí soustavu jednotek, pokud neznáme vztahy přímo mezi jednotkami, které převádíme. :Příklad 3: 463 stop (ft) za minutu (min) je třeba převést na námořní uzly (kn). Víme, že 1 ft = 0,3048 m, 1 min = 60 s, 1 kn = 1 námořní míle (NM) / hodinu (h), 1 NM = 1852 m, 1 h = 3600 s. :<math> 463\,\frac{\mathrm{ft}}{\mathrm{min}} = 463\,\frac{\mathrm{ft}}{\mathrm{min}} \cdot \frac{0{,}3048\,\mathrm{m}}{1\,\mathrm{ft}} \cdot \frac{1\,\mathrm{min}}{60\,\mathrm{s}} \cdot \frac{1\,\mathrm{NM}}{1852\,\mathrm{m}} \cdot \frac{3600\,\mathrm{s}}{1\,\mathrm{h}}

Fyzikální jednotka: Porovnání verzí