Světová banka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8) (Martin Urbanec) |
typo |
||
Řádek 72:
Zpočátku se banka snažila chovat podle zákonů [[trh]]u – půjčovala na [[projekt]]y, které mohly samy vyprodukovat [[zisk]]. Na konci [[1950–1959|50. let]] měla banka [[Rating|AAA status]] a mohla tak získávat levné [[úvěr]]y, které následně půjčovala s nízkým [[úrok]]em (ten vytvářel mírný [[zisk]], z něhož se hradil běžný chod banky). Navíc se věřilo, že se zaostalé země mohou rozvíjet, budou-li k tomu mít [[kapitál]]. Rychlá [[industrializace]] [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] v 50. letech v tomto ohledu zanechala velký dojem.
Velikou změnu přinesla 60. léta. V roce [[1960]] vznikla [[Mezinárodní asociace pro rozvoj]], která měla pomáhat nejméně rozvinutým státům půjčkami nabízenými za nikoli tržních podmínek. Určitým podnětem k této změně bylo osamostatnění bývalých kolonií a obava, že by se tyto mohly přiklonit k SSSR, jako to učinila například [[Kuba]] v roce [[1959]]. Od roku [[1964]] po vojenském převratu v Brazílii až do poloviny 70.let každoročně půjčovala půl miliardy dolarů, ale předchozí demokraticky zvolené vládě půjčit odmítla. Dále v roce [[1965]] SB poskytla [[úvěr]] rasistickému režimu v [[Jihoafrická republika|JAR]], navzdory nesouhlasu [[Organizace spojených národů|OSN]], vyjádřenému v rezoluci, kterou při té příležitosti vydala. V roce [[1979]] poskytla SB první ze tří [[úvěr]]ů na stavbu [[Hydroelektrárna|hydroelektrárny]] [[Yacyretá]] na řece [[Paraná (řeka)|Paraná]] mezi [[Argentina|Argentinou]] a [[Paraguay]]í, v celkové výši jedné miliardy dolarů. V obou zemích ale v té době vládly [[Diktatura|diktátorské režimy]], které první část úvěru utratily ještě předtím, než stavba této hydroelektrárny začala. 50 tisíc lidí bylo násilně přesídleno a kvůli rozsáhlému uplácení v průběhu této stavby projekt přehrady Yacyretá tehdejší [[Argentina|argentinský]] [[prezident]] [[Carlos Menem]] nazval „pomníkem korupce“.
Nový ředitel [[Robert McNamara]] při prvním projevu na výročním zasedání Banky na podzim [[1968]] prohlásil, že se SB napříště bude zaměřovat přímo na odstraňování [[Chudoba|chudoby]]. Novou mantrou tedy měl být místo [[Kapitál|fyzického kapitálu]] [[Lidský kapitál|kapitál lidský]]. Tento přístup byl přijat, protože se dostavilo rozčarování z poválečného přístupu zaměřeného pouze na továrny a přehrady, které nedokázaly odstranit lidskou bídu. Rolníkovi již tedy život neměla změnit nová továrna, ale komplexní péče o jeho zdraví, osivo, pozemková vlastnická práva a nové zemědělské technologie. Ve stejné době, tedy v roce [[1970]], šéf [[Mezinárodní organizace práce]], [[David Morse]], ohlásil „sesazení [[HNP]] z trůnu“ a [[Hollis Chenery]], známý rozvojový ekonom velebil „optimální růst“ – tedy nikoli nutně maximální růst, který však povede k odstranění chudoby. Chenery byl brzy poté zaměstnán Světovou bankou jako McNamarův hlavní ekonom. V této době se také Světová banka výrazně rozrůstá a rozšiřuje svou působnost do nových oblastí – potravinová bezpečnost, zaměstnanost, výživa, rozvoj venkova, rozvoj měst atd. Nevadilo přitom, že OSN již v té době měla na tyto problematiky specializované složky ([[Organizace pro výživu a zemědělství]], [[Mezinárodní organizace práce]] aj.)
| |||