Neapol: Porovnání verzí

| pojem vyššího celku = oblast[[Regiony v Itálii|region]]

Historie Neapole je dlouhá a pestrá. Neapolská oblast byla osídlena již od doby kamenné.<ref>[http://www.beniculturali.it/mibac/multimedia/MiBAC/documents/1321279221421_PAESTUM_2011_web.pdf Neolitické nálezy na náměstí Piazza Santa Maria degli Angeli (2011) publikovány na Beniculturali.it]</ref><ref>[http://members.virtualtourist.com/m/938ff/23f84/6/?o=3 "Neapolis Station – Archaeological Yards"]. Virtualtourist.com. 12. 6. 2005. Vyhledáno 7. 9. 2012.</ref> První řecké osady byly založeny v oblasti Neapole v 2. tisíciletí př.n.l.<ref>[https://books.google.com/books?id=GhB4VDYuJXsC&pg=PA99 Books.google.it]</ref> Na konci řeckého [[Temné období|temného období]] zde kolem 9.-8. století př.n.l. prosperovala větší pevninská kolonie, původně známá jako Parthenopé.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archemail.it |url=http://www.archemail.it/notizie2011.htm |datum přístupu=17-03-2018 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130329184949/http://www.archemail.it/notizie2011.htm#21/10/2011_Napoli,_Gli_scavi_della_Linea_6_portano_alla_luce_una_novit%C3%A0_clamorosa:_la_Napoli_greca_%C3%A8_stata_fondata_nell%C2%B4ottavo_secolo_a._C.,_non_nel_settimo__%28Repubblica%29 |datum archivace=29-03-2013 |nedostupné=ano }}</ref> Tato řecká kolonie byla obnovena jako Neapolis v 6. století př.n.l.<ref>Daniela Giampaola, Francesca Longobardo, Naples greek and roman, Electa Naples 2000</ref> a hrála potom důležitou roli ve [[Magna Graecia|Velkém Řecku]].

Nedávné archeologické objevy podávají svědectví, že již v 6. století př. n. l. (ne až v roce [[470 př. n. l.|470]] př.n.l. po bitvě u Kúm, jak se soudilo dříve) bylo město obnoveno a nová městská osada Neapolis (v [[Starořečtina|klasické řečtině]] ''Νεάπολις'') byla založena ve vnitrozemí. Ta se nakonec stala jedním z předních měst ve Velkém Řecku. Prvotní centrum Parthenopé na kopci Pizzofalcone se začalo nazývat prostě ''Palaipolis'' (latinsky: ''Palaepolis''), "staré město". Nejpozději v době [[Druhá punská válka|2. punské války]] již byla Neapolis silně opevněna, takže [[Kartágo|kartaginský]] vojevůdce [[Hannibal]] musel od města, které v té době bylo spojencem Říma, odtáhnout.<ref name="rome">{{cite news|url=http://naples.rome-in-italy.com/history_naples_1.html|publisher=Naples.Rome-in-Italy.com|title=Antic Naples|date=8. 1. 2008|deadurl=yes|archiveurl=https://web.archive.org/web/20081225013134/http://naples.rome-in-italy.com/history_naples_1.html|archivedate=25. 12. 2008|df=}}</ref> Dalšími významnými architektonickými prvky ve městě byly [[odeon]], [[Starověké řecké divadlo|divadlo]] a chrám městských patronů [[Dioskúrové|Dioskúrů]], neboli božských dvojčat Kastóra a [[Pollux|Polydeuka]]. Ačkoli byla Neapolis podmaněna nejprve [[Samnium|Samnity]] během 5. století př. n. l.<ref>{{cite news|publisher=Touring Club of Italy|title=Touring Club of Italy, Naples: The City and Its Famous Bay, Capri, Sorrento, Ischia, and the Amalfi, Milano|url=https://books.google.com/books?id=u23MlfA8pcoC&printsec=frontcover&dq=Touring+Club+of+Italy,+Naples:+The+City+and+Its+Famous+Bay,+Capri,+Sorrento,+Ischia,+and+the+Amalfi&hl=en&ei=jD_HTaW2H6Th0gHlp7TxBw&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=1&ved=0CGgQ6AEwAA#v=snippet&q=campanian%20people&f=false|isbn=88-365-2836-8|page=11|year=2003}}</ref> a poté Římany,<ref>Touring Club of Italy, Naples: The City and Its Famous Bay, Capri, Sorrento, Ischia, and the Amalfi, Milano, únor 2003</ref> zachovala si dlouho svou řeckou kulturu (významným pozůstatkem řeckého vlivu je též skutečnost, že se moderní Neapolitáni stále označují jako ''Partenopei'', "Parthenopejci").<ref>[[http://www.wordsense.eu/partenopeo/]] Vyhledáno 21. 3. 2018.</ref><ref>{{cite news|url=http://www.lapartenope.net/index.php?id=85|publisher=La Partenope|title=The Story of La Partenope|date=24. 6. 2007|accessdate=21-03-2018|archiveurl=https://web.archive.org/web/20070928014314/http://www.lapartenope.net/index.php?id=85}}</ref><ref group="pozn.">nazývají se tak nejen fanoušci fotbalového klubu [[SSC Neapol]], ale sebe tak často označují i obyvatelé Neapole jako takoví.</ref>

V&nbsp;roce [[326 př. n. l.]] v&nbsp;průběhu [[Samnitské války|samnitských válek]] Římané dobyli Neapol.<ref name="rome"/> V římské době bylo město prosperujícím střediskem [[Helénismus|helénistické kultury]], která přitahovala Římany, kteří chtěli zdokonalit svou znalost řecké kultury. Příjemné klima z něj činilo známé letovisko, o kterém se zmiňuje Vergilius. Město se pyšnilo početnými luxusními vilami, které lemovaly pobřeží od [[Pozzuoli|Pozzuolijského]]jského zálivu až po [[Sorrento|Sorrentský]] poloostrov. Dnešní rezidenční čtvrť Posillipo na severním pobřeží Neapolského zálivu převzala své jméno od ruin ''Villy Pausílypon'', což znamená v řečtině „pauza“ nebo „odpočinek od starostí“. Římané propojili město se zbytkem Itálie svými slavnými [[Římské silnice|silnicemi]], a také vyhloubenými horizontální průchody, které propojily Neapol s Pozzuoli, rozšířili přístav a přidali veřejné lázně a [[Akvadukt|akvaduktyakvadukt]]y ke zlepšení kvality života v Neapoli. Ve městě se také konalo mnoho oslav svátků a různých společenských a sportovních akcí. V&nbsp;průběhu staletí hostila Neapol mnoho římských císařů, kteří zde trávili své volné chvíle mezi vládnutím, zmiňován bývá pobyt císařů [[Tiberius|Tiberia]] a [[Claudius|Claudia]].<ref name="rome"/> Roku [[476]]&nbsp;n.&nbsp;l. byl poslední nominální [[císař]] [[Západořímská říše|západořímské říše]] [[Romulus Augustus]]) sesazen [[Germáni|germánským]] králem [[Odoaker|Odoakrem]] z kmene [[Skirové|Skirů]] a uvězněn v&nbsp;[[Castel dell'Ovo]].

V průběhu 6. století Neapol značně trpěla během [[Gótské války|gótských válek]] mezi [[Ostrogóti|Ostrogóty]] a [[Byzantská říše|Byzantinci]].<ref name="ostrogoths">{{cite book|last=Wolfram|first=Herwig|title=The Roman Empire and Its Germanic Peoples|publisher=University of California Press|url=https://books.google.com/?id=F33naMdrcs8C&pg=PA238&dq=mons+lactarius+naples|isbn=978-0-520-08511-4|year=1997}}</ref> V roce [[536]] se město rozhodlo vzdorovat byzantské invazi. Nicméně vojáci vojevůdce [[Belisar|Belisaria]]ia město obsadili vniknutím do jeho akvaduktu.<ref>{{cite news|url=http://historymedren.about.com/od/bentries/a/11_belisarius.htm|publisher=About.com|title=Belisarius – Famous Byzantine General|date=8 January 2008|deadurl=yes|archiveurl=https://web.archive.org/web/20080830054302/http://historymedren.about.com/od/bentries/a/11_belisarius.htm|archivedate=30 August 2008|df=dmy-all}}</ref> S vrtkavým válečným štěstím ve 40. letech 6. století nejprve ostrogótský král [[Totila]] přiměl město ke kapitulaci jeho vyhladověním při obléhání. Po kapitulaci s ním ale zacházel shovívavě. V 50. letech 6. století další významný byzantský vojevůdce [[Narses]] znovu připojil město k byzantské říši. Když v následujících letech [[Langobardi|Langobardové]] vtrhli do Itálie a značnou část jí dobyli, Neapol zůstala věrná Byzanci. V době langobardské invaze měla Neapol populaci přibližně 30 000 až 35 000 obyvatel.

Od počátku 7. století vláda nad Neapolí prošla složitým postupným vývojem od [[vévodství]] coby byzantské [[provincie]] ([[Thema|themy]]), kdy ''ducatus Neapolitanus'' byl vojenským velitelem města, přes polosamostatné vévodství na byzantské říši ''de facto'' nezávislé až po nezávislé vévodství s [[Papež|papežempapež]]em jako svým [[Suzerenita|suzerénem]] počínaje rokem [[763]].

V roce [[615]], za krátké vlády [[Giovanni Consino|Giovanniho Consina]], který si uzurpoval vévodský titul, se Neapol poprvé vzbouřila proti [[Ravennský exarchát|exarchovi z Ravenny]], zplnomocněnému zástupci byzantského císaře v Itálii. Odpovědí na toto povstání byla první forma vévodství vytvořená ravennským exarchem [[Izák Armén|Izákem Arménem]] v roce [[638]]. Ale tento nový správní úředník pocházel ze zahraničí a zodpovídal se [[Stratég|stratégovistratég]]ovi [[Sicílie|sicilskému]].

V roce [[661]] vládl v Neapoli se souhlasem císaře [[Konstans II.|Konstanta II.]] vévoda [[Basileos]], první vévoda narozený ve městě, jehož poddanost císaři se ale brzy stala pouze nominální. V roce [[763]] vévoda [[Štěpán II. (vévoda)|Štěpán II.]] vyměnil svou loajalitu vůči byzantskému císaři za poddanství papeži. V roce [[840]] vévoda [[Sergius I. (vévoda)|Sergius I.]] učinil titul vévody dědičným a od té doby byla Neapol ''de facto'' naprosto nezávislá. V této době bylo město vojenským střediskem ovládaným hlavně aristokracií válečníků a vlastníků půdy, a to přesto, že bylo nuceno vzdát se značné části svých vnitrozemských území ve prospěch sousedních Langobardů. Na rozdíl od dalších měst na pobřeží Kampánie jako [[Republika Amalfi|Amalfi]] a [[Gaetské vévodství|Gaeta]] nebyla Neapol obchodnickým městem, ale disponovala slušnou flotilou, která se zúčastnila [[Bitva u Ostie|bitvy u Ostie]] proti [[Saracén|Saracénům]]ům v roce [[849]]. V každém případě Neapol se neváhala spojit s nevěřícími, pokud se to ukázalo jako výhodné: kupříkladu v roce [[836]] požádala Neapol o podporu Saracény, aby odrazila obléhání langobardskými vojáky pocházejícími ze sousedního vévodství [[Benevento]]. Poté, co vzrostl na význam neapolských vévodů za vlády vévody-biskupa [[Athanasius (vévoda)|Athanasia]] a jeho nástupců, mezi nimiž kupříkladu [[Řehoř IV. (vévoda)|Řehoř IV.]] a [[Jan II. Neapolský|Jan II.]] se zúčastnili [[Bitva na řece Garigliano|bitvy na řece Garigliano]] v roce [[915]], ztrácela Neapol na důležitosti v 10. století, dokud nebyla dobyta svým tradičním rivalem, [[Pandulf IV.|Pandulfem IV.]] z [[Capua|Capuy]].

V roce [[1027]] daroval vévoda [[Sergius IV. (vévoda)|Sergius IV.]] hrabství [[Aversa]] skupině [[Normané|normanských]] žoldnéřů pod vedením [[Rainulf Drengot|Rainulfa Drengota]], jehož podpor potřeboval ve válce s knížectvím Capua. Tehdy si vévoda nedokázal představit důsledky, ale toto prvotní normanské osídlení zahájilo proces, který nakonec vedl ke konci neapolské nezávislosti. Vévoda [[Sergius VII.]], poslední vládce nezávislých jihoitalských států, byl v roce [[1137]] přinucen ke kapitulaci [[Roger II. Sicilský|Rogerem II. Sicilským]]. Sedm let před tím se Roger sám prohlásil za [[Sicilské království|krále Sicílie]]. Pod novými vládci bylo město spravováno ''compalazzem'' ([[Palatin|palatinempalatin]]em), s pouze malou nezávislostí ponechanou neapolskému patriciátu. V tomto období mělo město Neapol populaci 30 000 obyvatel a bylo vydržováno svými državami ve vnitrozemí. Obchod byl převážně delegován na cizince, zejména z [[Pisánská republika|Pisy]] a [[Janovská republika|Janova]]. S výjimkou kostela San Giovanni a Mare byly normanské stavby v Neapoli většinou sekulární, zejména hrady (Castel Capuano a Castel dell'Ovo), hradby a opevněné brány.