Námořní války starověku: Porovnání verzí

Po celá staletí byla standardní válečnou lodí ve Středozemním moři [[pentekontéra]],<ref name="hroch25">{{Citace monografie | jméno=Simon | příjmení=Anglim | titul= Bojové techniky starověkého světa|vydavatel=Deus | místo= Praha | rok=2006 | jazyk = |strany= 80,126 |}}</ref> padesáti mužná [[loď]] s jednou řadou lavic veslařů. Toto plavidlo bylo velmi dlouhé a štíhlé, výrobně značně nákladné, těžko manévrovatelné a nemělo příliš dobré vlastnosti potřebné pro plavbu po moři (i když bylo používáno k plavbě po moři) především v případě, kdy bylo využito podstatné technické inovace námořních bojových prostředků z devátého století př. n. l. – klounu ([[beran (část lodi)|beranu)]]. KlounnKloun, který byl v podstatě pevný [[trám]] navzující na kýl zpevněný, později obložený bronzovým [[plech]]em, připevněný ke kýlu v místech čáry ponoru se poprvé objevil v době kolem roku 850 př. n. l. Jedná se patrně o řecký [[vynález]]. Po vybavení beranem se sama loď stává válečným nástrojem a již ne pouhou mobilní základnou pro dopravu bojovníků. Klíčovou se stala dobře vycvičená posádka, která byla schopna velmi rychle obrátit svou loď a napadnout bok, nebo relativně nechráněnou záď nepřátelského plavidla a poté rychle veslovat zpět a tím umožnit, aby do poškozené nepřátelské lodě vnikla voda. Lehké válečné lodě bez zátěže měly v podstatě značný vztlak a nebylo snadné je potopit.<ref name= Hrych>{{Citace monografie | jméno=Ervín | příjmení=Hrych | titul= Velká kniha vládců starověku|vydavatel=Regia | místo= Praha | rok=2002 | jazyk = |strany= 50–75 |}}</ref>