Výsluní: Porovnání verzí

Ve dvacátém století začal počet obyvatel klesat, protože někteří lidé odcházeli do měst v&nbsp;krušnohorském podhůří, kde si nacházeli zaměstnání v&nbsp;rozvíjejícím se průmyslu.<ref>Urban 2015, s. 310</ref> Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl roku 1940 zřízen v&nbsp;domě čp.&nbsp;11 zajatecký tábor. Postupně se v&nbsp;něm vystřídalo 25 francouzských zajatců, kteří pracovali u&nbsp;místních zemědělců a v&nbsp;lesích. V&nbsp;domě čp.&nbsp;55 byl od roku 1943 tábor pro [[Ukrajina|ukrajinské]] zajatce.<ref name="vališ"/> Po [[vysídlení Němců z Československa|vysídlení německých starousedlíků]] počet obyvatel velmi poklesl. Na krátký čas se zde usadila skupina asi šedesáti Slováků z&nbsp;[[Rumunsko|Rumunska]], ale všichni brzy odešli jinam. Až do roku 1950 zde fungovala velká truhlárna a soukromé firmy, ve kterých se vyrábělo pletené zboží a sýry. Po jejich zrušení vzniklo [[jednotné zemědělské družstvo]] převedené v&nbsp;roce 1954 pod správu státního statku.<ref>Binterová 2000, s. 64</ref> V&nbsp;šedesátých letech byl postaven nový vodovod s&nbsp;vodojemem na Šibeničním vrchu západně od města. Zároveň byla zbořena řada domů a upraven park. Začalo také období postupného chátrání kostela, který byl několikrát vykraden, a nakonec v&nbsp;roce 1981 vyhořel. Většina obyvatel pracovala v&nbsp;zemědělství nebo v&nbsp;okolních lesích.<ref name="b65">Binterová 2000, s. 65</ref>