Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník: Porovnání verzí

'''Železniční traťPrahatrať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník''' (v&nbsp;jízdním řádu pro cestující uváděná pod [[Seznam železničních tratí v Česku|čísly]] '''120''' a '''124''') je převážně tvořena tratí bývalé [[Buštěhradská dráha|Buštěhradské dráhy]] o délce 130 kmkilometrů z Prahy do Chomutova, a 9 kmkilometrů z Lužné u Rakovníka do Rakovníka, která v úseku [[Praha]] – [[Kladno]] vedla z velké části ve stopě bývalé [[Lánská koněspřežka|lánské koněspřežky]]. Charakterem území, kterým vede, a charakterem provozu ji lze v úseku Praha – KladnoPraha–Kladno považovat za typickou [[Příměstská železnice|příměstskou železnici]], čemuž odpovídá i to, že je v tomto úseku již od roku [[1996]] integrována v [[Pražská integrovaná doprava|PID]]. Nyní je v PID integrována až do Rakovníka a úsek Lužná u Rakovníka – Milostín bude integrován do konce roku 2018<ref>[https://pid.cz/plan-integrace/ plán integrace PID]</ref>

Předchůdcem trati byla v úseku [[Bruská brána|Bruska]] (dnešní Praha-Dejvice) – Kladno – [[Stochov]] od roku 1830 [[Lánská koněspřežka]], historicky druhá veřejná železnice v kontinentální Evropě, o [[Rozchod koleje|rozchodu kolejí]] 1120 mm. Roku 1846 obdržel kníže [[Karel Egon II. z Fürstenberka]], majitel lánských lesů, padesátileté císařské privilegium pro stavbu odbočné trati k buštěhradským dolům a při té příležitosti požádal o povolení přestavět stávající dráhu na parní pohon a na normální rozchod a napojit ji v Praze na [[Podmokly (Děčín)|podmokelskou]] [[Státní dráha|Státní dráhu]]. V důsledku [[Revoluce v roce 1848|revoluce roku 1848]] byl projekt odložen. Kladenské uhelné těžařstvo prosazovalo raději dráhu z Kladna do [[Kralupy nad Vltavou|Kralup]]. Teprve 20. listopadu 1855 získala koncesi pro provoz pražsko-lánské koněspřežky „Buštěhradská železniční společnost“, v níž byly kapitálově zastoupené těžařské společnosti, a Fürstenberk byl donucen postavit i trať do Kralup. Roku [[1863]] (provoz zahájen [[4. listopad]]u) byla dráha přestavěna na normální rozchod a parní provoz a roku [[1866]] prodloužena přes tunel ve [[Královská obora|Stromovce]] na [[Praha-Bubny (nádraží)|nádraží Bubny]]. Od této přestavby se trati říkalo [[Buštěhradská dráha]]. Z Kladna dál směrem na Chomutov a Rakovník byla trať budována v letech [[1869]] až [[1871]]<ref>[http://www.zelpage.cz/trate/ceska-republika/trat-120 popis tratě na ŽelPage]</ref>. Zestátněna byla roku [[1923]].

Po mnoho let byl úsek Praha – KladnoPraha–Kladno ve veřejném jízdním řádu součástí tratě číslo 12, později 120, v trase [[Praha]] – [[Kladno (nádraží)|Kladno]] – [[Žatec]] – [[Chomutov]]. Od 9. prosince 2007 byl úsek Lužná u Rakovníka – Chomutov převeden k [[Železniční trať Lužná u Rakovníka – Chomutov|trati 124]] a naopak dosavadní úsek trati 124 Lužná u Rakovníka – Rakovník byl připojen k trati 120. Současně byl od prosince 2007 v jízdním řádu úsek Praha – Kladno označen jako linka S5 systému [[Esko (příměstská železnice)|Esko]], rychlíky a spěšné vlaky na trati byly značeny do roku [[2016]] jako linka R5, od roku [[2017]] jsou rychlíky označeny jako linka R24 [[Ministerstvo dopravy České republiky|Ministerstva dopravy]] a spěšné vlaky jako linka R45, od roku 2014 jsou osobní vlaky Kladno – Rakovník značeny jako linka S50 a od roku jsou vlaky v úseku Rakovník – Deštnice značeny jako linka S51.

Trať vychází z pražského [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykova nádraží]] společně s [[Železniční trať Praha – Ústí nad Labem – Děčín|tratí na Kralupy nad Vltavou]] po [[Negrelliho viadukt]]u, jenž je od léta 2017 v rekonstrukci, ihned za mostem se tratě dělí a na již samostatné trati následuje stanice [[Praha-Bubny]]. Po dobu rekonstrukce mostu (cca. do roku 2020) je zřízeno provisorní nástupiště [[Praha-Bubny Vltavská]] nad stanicí metra [[Vltavská (stanice metra)|Vlatavská]], kde nyní začínají všechny vlaky. Z nádraží Bubny pokračuje trať směrem k [[Výstaviště Praha|výstavišti]] a poté, co trať vystoupá [[Královská obora|Stromovkou]], kde prochází též krátkým tunelem, následuje stanice [[Praha-Dejvice (nádraží)|Praha-Dejvice]], kde je též přestup na stanici metra [[Hradčanská (stanice metra)|Hradčanská]]. Zástavbou pokračuje trať přes [[Praha-Veleslavín (nádraží)|Veleslavín]], kde je též přestup na [[Nádraží Veleslavín (stanice metra)|metro]] do [[Praha-Ruzyně (nádraží)|Ruzyně]]. Odtud vede trať poli a kolem [[Letiště Václava Havla|letiště]] do Hostivice. Z Hostivice pokračuje trať zemědělskou krajinou směrem na [[Kladno (nádraží)|Kladno]].

Z Kladna pokračuje trať lesy za Kamenné Žehrovice, kde opět přechází do osídlené krajiny, kde se nachází stanice Stochov, kam jezdíval president [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masaryk]], když cestoval do [[Lány (zámek, okres Kladno)|Lán]], které se nacházejí nedaleko odtud. Před Novým Strašecím prochází trať druhým tunelem. Od Nového Strašecí vede trať opět lesy až do Lužné u Rakovníka, kde se nachází [[Železniční muzeum Lužná u Rakovníka|Železniční muzeum]]. Zde se trať větví, jedna větev míří do Rakovníka, zatímco druhá se obrací směrem k severozápadu na [[Chomutov]].

Chomutovská trať pokračuje krajinou značně zemědělsky využívanou, zejména ke pěstování [[chmel]]e, přes stanici Krupá. Za Milostínem trať beze spojení kříží trať [[Železniční trať Most–Rakovník| Rakovník – Most]] a pokračuje směrem k Deštnici a Měcholupům. Za Měcholupy následuje několik nevyužívaných zastávek a po nich již trať přichází do [[Žatec|Žatce]]. Z Žatce trať pokračuje podél potoka Hutné do Března u Chomutova, za nímž byla roku 2007 přeložena kvůli [[Lom Nástup - Tušimice|těžbě uhlí]] a prochází [[Březenský tunel|Březenským tunelem]], který drží do zprovoznění [[Tunel Ejpovice|tunelu Ejpovice]] prvenství v délce. Za ním trať pokračuje do cílové stanice [[Chomutov|Chomutova]]v Chomutově.

V současnosti je tato trať využívaná hlavně pro osobní dopravu mezi největším městem Středočeského kraje [[Kladno|Kladnem]] a [[Praha|Prahou]] a pro spojení [[Rakovník]]aRakovníka s Kladnem.

V současnosti již probíhá příprava dlouho diskutovaného záměru modernizace (zdvojkolejnění a elektrizace) této trati známého jako PRaK či [[Rychlodráha Praha – letiště Ruzyně – Kladno|modernizace železnice Praha-KladnoPraha–Kladno s odbočkou na letiště Ruzyně]].

* [[Praha-Liboc (železniční zastávka)|Praha-Liboc]] – zastávka zrušena [[1984]] (se zastávkou v [[Liboc]]i se počítá v rámci [[modernizace železnice Praha-Kladno s odbočkou na letiště Ruzyně|modernizace tratě]])

* [[Kamenné Žehrovice]] dříve [[Smečno]]-Šternberk, předtím [[Mrakov]] (do 1. července [[1881]])

Soubor:Masarykovo n. - st. 4 - 2011 - Malinovsky.JPG|Masarykovo nádraží, stavědlo &nbsp;4

Soubor:Nadrazi Bubny - Malinovsky - 2011.JPG|Praha - Bubny

Soubor:Praha - Gymnasijni 1.jpg|Praha - Gymnasijní (dočasná zastávka květenv -květnu až srpensrpnu 2010)

Soubor:Praha - Dejvice 1.jpg|Praha - Dejvice

Soubor:Praha-Veleslavin.JPG|Praha - Veleslavín

Soubor:Nadrazi Praha-Ruzyne.jpg|Praha - Ruzyně

Soubor:Kladno, nádraží.jpg|[[Kladno (nádraží)|Kladno]]

Soubor:Výhled z trati mezi Merkovkou a Řevničovem (2).jpg|malebné výhledyVýhledy z &nbsp;vlaku v &nbsp;lesích okolí Řevničova

Soubor:Krupá, trať 124.jpg|Trať č. &nbsp;124 nedaleko Krupé