Wikipedie

Říp: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Copyvio, zdroj = https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2000/cislo-1/rip-bajna-hora-predku.html#&gid=1&pid=1
Oprava nedostupného zdroje, citační šablony, odkazy, typografie
Řádek 35:
| commonscat = Hora Říp (natural monument)
}}
'''Hora Říp''' (německy {{Vjazyce2|de|''Sankt Georgsberg''}}) je se svými 455,2 [[nadmořská výška|m n. m.]]<ref name="Chlupáč 2002">Chlupáč, I. et al., Geologická minulost české republiky, Academia, Praha 2002</ref> již z daleka viditelný a výrazný vrch 4&nbsp;kmčtyři kilometry jižně od [[Roudnice nad Labem]];. jehoJeho vrchol se nachází v katastrálním území [[Mnetěš]]. Vrchol Řípu s románskou [[Rotunda svatého Jiří (Říp)|rotundou sv.svatého Jiří]] vystupuje ccaasi 200 mmetrů nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo [[Češi|české]] mytologie a&nbsp;historie. Podle [[pověst]]i sem přišel [[praotec Čech]], přehlédl okolní [[krajina|krajinu]] a&nbsp;rozhodl se zde usadit. Kopec Říp s rotundou je chráněn jako [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památka]].<ref>{{MonumNet|název=hora Říp s rotundou sv. Jiří|ID=143812|datum=20178-04-13}}</ref>▼
[[Soubor:Historie sopečné činnosti na území ČR.png|náhled|260x260pixelů|Historie sopečný činnosti v ČR. ]]▼
▲'''Hora Říp''' (německy ''Sankt Georgsberg'') je se svými 455,2 [[nadmořská výška|m n. m.]]<ref name="Chlupáč 2002">Chlupáč, I. et al., Geologická minulost české republiky, Academia, Praha 2002</ref> již z daleka viditelný a výrazný vrch 4&nbsp;km jižně od [[Roudnice nad Labem]]; jeho vrchol se nachází v katastrálním území [[Mnetěš]]. Vrchol Řípu s románskou [[Rotunda svatého Jiří (Říp)|rotundou sv. Jiří]] vystupuje cca 200 m nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo [[Češi|české]] mytologie a&nbsp;historie. Podle [[pověst]]i sem přišel [[praotec Čech]], přehlédl okolní [[krajina|krajinu]] a&nbsp;rozhodl se zde usadit. Kopec Říp s rotundou je chráněn jako [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památka]].<ref>{{MonumNet|název=hora Říp s rotundou sv. Jiří|ID=143812|datum=20178-04-13}}</ref>
 
== Přírodní poměry ==
▲[[Soubor:Historie sopečné činnosti na území ČR.png|náhled|260x260pixelů|Historie sopečnýsopečné činnosti v ČR. ]]
 
=== Geologie a geomorfologie ===
Řádek 46:
 
=== Magnetické anomálie ===
Zdejší sodaliticko nefelínický čedič obsahuje kromě [[olivín]]u i&nbsp;[[Magnetit|magnetovec]], což způsobuje lokální magnetické anomálie,<ref>Šalanský Karel, Magnetické měření v oblasti Řípu, Zprávy o geologických výzkumech v roce 2005, Česká geologická služba, [http://www.geology.cz/zpravy/obsah/2005/zpravy-o-vyzkumech-2005-str-142-147.pdf dostupné on-line]</refname="salansky">{{Citace – na hoře lze pozorovat výchylky střelky [[kompas]]u.periodika
| příjmení = Šalanský
| jméno = Karel
| titul = Magnetické měření v oblasti Řípu
| periodikum = Zprávy o geologických výzkumech v roce 2005
| ročník = 39
| strany = 142–147
| url = http://www.geology.cz/img/zpravyvyzkum/fulltext/zpravy-o-vyzkumech-2005-str-142-147.pdf
}}</ref> které se projevují výchylkami střelky [[kompas]]u.
 
=== Prameny ===
Řádek 55 ⟶ 63:
 
=== Ochrana přírody ===
V roce [[2011]] byla vyhlášena [[přírodní památka]] ''Hora Říp'' k&nbsp;ochraně [[Evropsky významná lokalita|evropsky významné lokality]] kontinentálních opadavých křovin, skalních trávníků, polopřirozených suchých trávníků a&nbsp;křovin na vápnitém podloží včetně v&nbsp;místě se vyskytujících vzácných druhů rostlin a&nbsp;živočichů ([[roháč obecný]], [[přástevník kostivalový]] nebo [[lišaj pryšcový]]).<ref name="drusop">{{Citace elektronické monografie | korporace = AOPK ČR | odkaz na korporaci = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=14034 | titul = PP Hora Říp | vydavatel = AOPK ČR | datum přístupu = 2015-04-01}}</ref>
 
== Historie a mýty ==
Říp, v původní podobě bez porostu – na ilustracích [[Karel Liebscher|Karla Liebschera]] z doby kolem roku [[1880]].
 
<gallery>
Řádek 66 ⟶ 74:
</gallery>
 
Nápadná vyvýšenina poutala pozornost lidí od nejstarších časů a&nbsp;v&nbsp;rovinaté krajině byla důležitým orientačním bodem. Jméno je [[Indoevropané|indoevropské]] a&nbsp;jeho původ tak sahá až do [[Doba bronzová|doby bronzové]]. Znamená prostě ''Hora''. Vychází z&nbsp;keltského „rib“ tzv.&nbsp;„žebro“ tj.&nbsp;žebro země.<ref name="Trestiktrestik">TŘEŠTÍK,{{Citace Dušan: Mýty kmene Čechů (7.&nbsp;–&nbsp;10.&nbsp;století), Nakladatelství Lidové noviny, Praha (2003), ISBN 80-7106-646-X, str.&nbsp;72–73</ref> Slovo Říp je identické se starým nordickým ''rip'' – skála, hora. Veršovaný německý překlad [[Dalimilova kronika|Dalimilovy kroniky]] ze 14. století mluví o ''Rieff''.<ref>http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2521 - Die Ortsnamen des Kuhländchens</ref>monografie
| příjmení = Třeštík
| jméno = Dušan
| odkaz na autora = Dušan Třeštík
| titul = Mýty kmene Čechů (7.–10. století)
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Oraga
| rok = 2003
| počet stran =
| isbn = 80-7106-646-X
| strany = 72–73
}}</ref> Slovo Říp je identické se starým nordickým ''rip'' – skála, hora. Veršovaný německý překlad [[Dalimilova kronika|Dalimilovy kroniky]] ze 14. století mluví o ''Rieff''.<ref name="oberpfalcer">{{Citace periodika
| příjmení = Oberpfalcer
| jméno = Fratišek
| odkaz na autora = František Jílek-Oberpfalcer
| titul = Die Ortsnamen des Kuhländchens
| periodikum = Naše řeč
| odkaz na periodikum = Naše řeč
| rok = 1928
| ročník = 12
| číslo = 8
| strany = 181–189
| url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2521
| jazyk = česky
}}</ref>
 
Legenda, kterou poprvé zaznamenal počátkem [[12. století|12.&nbsp;století]] kronikář [[Kosmas]], pokládá právě horu Říp (''Rip'') a&nbsp;její okolí za místo, kde se usadili první [[Slované]] vedení [[praotec Čech|praotcem Čechem]] při příchodu do nové vlasti a&nbsp;kde se odehrálo rituální „vzetí do vlastnictví“ okolní země, vrcholící jejím novým pojmenováním po vůdci těchto Slovanů, Čechovi ([[latina{{Vjazyce2|la|latinsky]] ''Boemus''}}). V&nbsp;časně slovanské době však bylo území Řípu neosídleno, patrně pro nedostatek vody. Hora však ležela přesně ve středu tehdejšího slovanského osídlení [[Čechy|Čech]] a&nbsp;horizont, jehož lze dohlédnout z&nbsp;jejího vrcholu, tvořil zároveň hranici tohoto osídlení.<ref name="Trestiktrestik"/>
 
Pověst o&nbsp;praotci Čechovi rozvinul v&nbsp;[[16. století|16.&nbsp;století]] [[Václav Hájek z Libočan|Václav Hájek z&nbsp;Libočan]], podle něhož byl vojvoda Čech po své smrti pochován v&nbsp;nedaleké [[Ctiněves|Ctiněvsi]] (1,5&nbsp;km JV). Nejznámější zpracování pověsti vytvořil roku&nbsp;[[1894]] [[Alois Jirásek]] ve ''Starých pověstech českých.'' Nejnovější zpracování je od [[Petr Piťha|Petra Piťhy]] v knize ''Paměť a naděje.''.
 
== Stavby na vrcholu ==
Řádek 76 ⟶ 108:
[[Soubor:Říp, Boumova chata (02).jpg|náhled|Boumova chata]]
{{Viz též|Rotunda svatého Jiří (Říp)}}
Na vrcholu hory stojí [[románská architektura|románská]] [[rotunda svatého Jiří (Říp)|rotunda sv.&nbsp;Jiří]], původně zasvěcená [[svatý Vojtěch|svatému Vojtěchovi]]. Poprvé je připomínána roku [[1126]], kdy nechal kníže [[Soběslav I.|Soběslav&nbsp;I.]] stávající kostelík opravit a&nbsp;rozšířit na paměť vítězství proti německému králi [[Lothar III.|Lotharu III]] v [[bitva u Chlumce (1126)|bitvě u Chlumce]]. Kostel, jehož zasvěcení bylo mezitím změněno na [[Svatý Jiří|sv.&nbsp;Jiří]], se v&nbsp;[[17. století|17.]] a&nbsp;[[18. století|18.&nbsp;století]] stal oblíbeným poutním místem; od poloviny [[19. století|19.&nbsp;století]] byl Říp nejednou dějištěm táborů lidu a&nbsp;národních manifestací. Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby v&nbsp;70.&nbsp;letech [[19. století|19.&nbsp;století]]. Každoroční [[pouť]] se koná v&nbsp;[[neděle|neděli]] před [[svátek|svátkem]] [[svatý Jiří|sv.&nbsp;Jiří]] ([[24. duben|24.&nbsp;dubna]]), související zábavní a&nbsp;kulturní program o&nbsp;následujícím víkendu.▼
 
▲Na vrcholu hory stojí [[románská architektura|románská]] [[rotunda svatého Jiří (Říp)|rotunda sv.&nbsp;Jiří]], původně zasvěcená [[svatý Vojtěch|svatému Vojtěchovi]]. Poprvé je připomínána roku [[1126]], kdy nechal kníže [[Soběslav I.|Soběslav&nbsp;I.]] stávající kostelík opravit a&nbsp;rozšířit na paměť vítězství proti německému králi [[Lothar III.|Lotharu III]] v [[bitva u Chlumce (1126)|bitvě u Chlumce]]. Kostel, jehož zasvěcení bylo mezitím změněno na [[Svatý Jiří|sv.&nbsp;Jiří]], se v&nbsp;[[17. století|17.]] a&nbsp;[[18. století|18.&nbsp;století]] stal oblíbeným poutním místem; od poloviny [[19. století|19.&nbsp;století]] byl Říp nejednou dějištěm táborů lidu a&nbsp;národních manifestací. Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby v&nbsp;70.&nbsp; sedmdesátých letech [[19. století|19.&nbsp;století]]. Každoroční [[pouť]] se koná v&nbsp;[[neděle|neděli]] před [[svátek|svátkem]] [[svatý Jiří|sv.&nbsp;svatého Jiří]] ([[24. duben|24.&nbsp;dubna]]), související zábavní a&nbsp;kulturní program o&nbsp;následujícím víkendu.
Na vrchol vede několik značených [[Turistika|turistických]] cest. Roku&nbsp;[[1907]] byla v&nbsp;sousedství rotundy postavena turistická [[Boumova chata]], která dodnes slouží jako výletní restaurace. Na zdi chaty je připevněn patriotický nápis „Co [[Mohamed]]u [[Mekka]], to Čechu Říp!“▼
 
▲Na vrchol vede několik značených [[Turistika|turistických]] cest. Roku&nbsp;[[1907]] byla v&nbsp;sousedství rotundy postavena turistická [[Boumova chata]], která dodnes slouží jako výletní restaurace. Na zdi chaty je připevněn patriotický nápis „Co [[Mohamed]]u [[Mekka]], to Čechu Říp!“
 
== Zajímavosti ==
* Každoročně se na Říp vypravuje mnoho průvodů, pochodů a&nbsp;procesí pořádaných různými organizacemi.
* Na podzim pořádá klub roudnických [[cyklistika|cyklistů]] „Výjezd na Říp“. Cílem je vyjet co nejrychleji horu bez jediného dotyku nohou země.
* Roku&nbsp;[[1868]] 868 zde byl vyzvednut a&nbsp;do [[Praha|Prahy]] slavnostně dopraven jeden ze základních kamenů [[Národní divadlo|Národního divadla]]. Do Prahy jej doprovodilo 300&nbsp; jezdců a&nbsp;cestu lemoval špalír družiček s&nbsp;košíčky plných květů<ref>Ivo Bartík: Záhada základního kamene, Květy</ref>.
* Hora a&nbsp;rotunda je zapsána mezi [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památky]].
* Během turistické sezóny (od června do září) je možné se k Řípu přiblížit [[Podřipský motoráček|Podřipským motoráčkem]].
* Podle názvu [[hora|hory]] je pojmenován pár [[vlak]]ůvlaků (rychlíky) jezdící mezi [[Praha|Prahou]] a [[Děčín]]em.
* Traduje se, že každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.<ref>[http://www.hora-rip.eu/ hora-rip.eu]</ref>
[[Soubor:View from Říp hill (Roudnice Viewpoint) at Říp, Czech Republic.JPG|náhled|Výhled z Roudnické vyhlídky na Roudnici nad Labem (vpravo)]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Říp“