Česká Kamenice (hrad): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Oprava překlepu.
Rok památkové ochrany, založení, odkazy, typografie
Řádek 23:
| web =
}}
'''Kamenice''' je zřícenina [[hrad]]u nejistého stáří na 530 metrů vysokém [[Zámecký vrch (České středohoří, 530 m)|Zámeckém vrchu]] nad [[Česká Kamenice|Českou Kamenicí]] v [[České středohoří|Českém středohoří]]. Od roku [[19581966]] je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref>{{MonumNet|název=Hrad Kamenice|ID=158855|datumname="2016-03-23}}<"/ref> Díky rozhledně je místem dalekého rozhledu.
 
== Historie ==
Hrad pravděpodobně založil v letech 1427–1433 [[Zikmund Děčínský z&nbsp;Vartenberka]]<ref name="durdik"/> poté, co od Jindřicha Berky z Dubé koupil panství hradu [[Falkenštejn]]. Nový hrad nad Kamenicí měl nahradit hrad [[Fredevald]], který zůstal v majetku Jitky z Hazmburka, manželky Jindřicha Berky.<ref name="lehky-sykora"/> [[První písemná zmínka]] o hradu pochází až z roku 1476.<ref name="durdik"/> Roku 1440 podniklo [[lužické Šestiměstí]] výpravu do okolí hradu, při které vypálilo Kamenici, ale není jisté, zda se jednalo o městečko nebo o hrad.<ref name="andel"/> Roku 1515 koupili panství páni ze Salhausenu. Další záznamy dosvědčují, že v roce 1535 je Kamenice znovu pánů z Vartenberka, ale to byl již hrad neobývaný. Strhla se o něj potyčka v roce 1639 za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] a [[Švédsko|Švédi]] jej znovu vypálili a pobořili.
Hrad byl zřejmě založen již v 13. století<ref name="Luž">{{Citace monografie
 
| příjmení = Růžička
V roce 1880 se členové Okrašlovacího spolku pustili do vyčistění od náletů a oprav zdiva. Pak byla budova hradního paláce upravena jako turistická chata, byla zde postavena i šestnáct metrů vysoká [[rozhledna]] s pěkným výhledem na Českou Kamenici. V roce 1910 spolek dokázal zpřístupnit rytířský sál.
| příjmení2 = Jordáková
 
| příjmení3 = Pozlovská
Po roce 1940 začal objekt včetně rozhledny chátrat, deset let poté zanikla restaurace, dřevěná věž se rozpadávala.<ref name="Luž-78"/>
| jméno = Jiří
[[Soubor:Česká Kamenice - Kamenický hrad rozhledna.jpg|thumb|upright|Rozhledna uvnitř hradu]]
| jméno2 = Jana
 
| jméno3 = Zuzana
== Obnova ==
| titul = Lužické hory do kapsy
V roce 1995 se zásluhou v České Kamenici nově zřízené nadace pro obnovu Zámeckého vrchu podařilo zahájit obnovu. Z hradu se zachoval hradní palác a část kamenných hradeb. Ruiny byly opět vyčistěny, zdi zpevněny a v roce 1998 byla dokončena stavba nové rozhledny. Slavnostní znovuotevření se konalo 13. června 1998.<ref name="Luž-78"/>
| vydavatel = KMa
 
| místo = Praha 1
== Přístup k objektu ==
| rok = 2006
Na hradní vrch vede zeleně značená turistická cesta z 1 km vzdálené České Kamenice. Tato cesta pak pokračuje východním směrem do [[Kamenický Šenov|Kamenického Šenova]], jehož dolní část je od Kamenického hradu vzdálena asi 2,5 km . Převýšení je 230 metrů, výstup trvá asi hodinu. Z vrcholu, kde je 12 metrů vysoká dřevěná rozhledna s 58 schody, je dobrý výhled jak na Českou Kamenici, tak okolní kopce Českého středohoří a [[Lužické hory|Lužických hor]]. Přístup je volný po celý rok.<ref name="Lužické">{{Citace monografie
| kapitola = Kamenický hrad
| strany = 77
| isbn = 80-7309-328-6
}}</ref>, ale o jeho rozkvět a dostavby se postarali páni z [[Vartenberkové|Vartenberka]] až před rokem [[1430]] na ochranu zemské stezky vedoucí do Lužice.<ref name="Lužické">{{Citace monografie
| příjmení = Holeček
| jméno = Milan
Řádek 50 ⟶ 47:
| strany = 152
| isbn = 80-7033-832-6
}}</ref>
}}</ref> Název byl odvozen od horské říčky Kamenice plné balvanů. O 10-15 let později lužická města sestavila vojenskou výpravu jako odvetu za loupeživé výpravy Vartenberků do Lužice a zřejmě v období let [[1440]]-[[1444]] hrad vypálila.
 
Po řadě desetiletí, až roku [[1515]] koupili panství páni ze Salhausenu. Další záznamy dosvědčují, že v roce [[1535]] je Kamenice znovu pánů z Vartenberka, ale to byl již hrad neobývaný. Strhla se o něj potyčka v roce [[1639]] za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] a [[Švédsko|Švédi]] jej znovu vypálili a pobořili.
 
V roce 1880 se členové Okrašlovacího spolku pustili do vyčistění od náletů a oprav zdiva. Pak byla budova hradního paláce upravena jako turistická chata, byla zde postavena i 16 metrů vysoká [[rozhledna]] s pěkným výhledem na Českou Kamenici. V roce 1910 spolek dokázal zpřístupnit rytířský sál.
 
Po roce 1940 začal objekt vč. rozhledny chátrat, 10 let poté zanikla restaurace, dřevěná věž se rozpadávala.<ref name="Luž-78">Lužické hory do kapsy, s. 78</ref>
[[Soubor:Česká Kamenice - Kamenický hrad rozhledna.jpg|thumb|upright|Rozhledna uvnitř hradu]]
 
== Obnova ==
V roce 1995 se zásluhou v České Kamenici nově zřízené nadace pro obnovu Zámeckého vrchu podařilo zahájit obnovu. Z hradu se zachoval hradní palác a část kamenných hradeb. Ruiny byly opět vyčistěny, zdi zpevněny a v roce 1998 byla dokončena stavba nové rozhledny. Slavnostní znovuotevření se konalo 13. června 1998.<ref name="Luž-78"/>
 
== Přístup k objektu ==
Na hradní vrch vede zeleně značená turistická cesta z 1 km vzdálené České Kamenice. Tato cesta pak pokračuje východním směrem do [[Kamenický Šenov|Kamenického Šenova]], jehož dolní část je od Kamenického hradu vzdálena asi 2,5 km . Převýšení je 230 metrů, výstup trvá asi hodinu. Z vrcholu, kde je 12 metrů vysoká dřevěná rozhledna s 58 schody, je dobrý výhled jak na Českou Kamenici, tak okolní kopce Českého středohoří a [[Lužické hory|Lužických hor]]. Přístup je volný po celý rok.<ref name="Lužické"/>
 
== Zajímavosti ==
K hradu se pojí pověst o mrazivém přízraku zámeckého sedláka. Komu se zjevil, toho potkalo brzy neštěstí.<ref name="České hrady"/>{{Citace monografie
| příjmení = Peša
| příjmení2 =
| jméno = Vladimír
| jméno2 =
| titul = České hrady
| vydavatel = Argo
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-7203-434-0
| kapitola = Kamenice
| strany = 104
}}</ref>
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
<ref name="2016-03-23">{{MonumNet
| název = Hrad Kamenice
| ID = 158855
| datum = 2018-08-23
}}</ref>
<ref name="Luž-78">Lužické hory do kapsy, s. 78</ref>
<ref name="lehky-sykora">{{Citace monografie
| příjmení = Lehký
| jméno = Ivan
| příjmení2 = Sýkora
| jméno2 = Milan
| odkaz na autora2 = Milan Sýkora
| titul = Kalich a Panna. Hrady Jana Žižky
| vydavatel = Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech
| místo = Most
| rok = 2016
| počet stran = 316
| isbn = 978-80-86531-17-5
| strany = 268
}}</ref>
<ref name="České hrady">{{Citace monografie
| příjmení = Peša
| příjmení2 =
| jméno = Vladimír
| jméno2 =
| titul = České hrady
| vydavatel = Argo
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-7203-434-0
| kapitola = Kamenice
| strany = 104
}}</ref>
<ref name="durdik">{{Citace monografie
| příjmení = Durdík
| jméno = Tomáš
| odkaz na autora = Tomáš Durdík
| titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-7277-003-9
| počet stran = 736
| typ kapitoly = heslo
| kapitola = Kamenice
| strany = 239
}}</ref>
<ref name="andel">{{Citace monografie
| editoři = [[Rudolf Anděl]]
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1984
| počet stran = 664
| svazek = III. Severní Čechy
| kapitola = Kamenice – hrad
| strany = 190
}}</ref>
</references>
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmeníeditoři = [[Rudolf Anděl]]
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
| jméno = Rudolf
| odkaz na autora = Rudolf Anděl
| spoluautoři = a kol.
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1984
| počet stran = 664
| svazek = III. Severní Čechy
| kapitola = Kamenice – hrad
| strany = 190
Řádek 122 ⟶ 150:
 
{{Pahýl}}
 
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Historie|Středověk}}