Klementinum: Porovnání verzí

}}</ref> která byla protiváhou (soupeřem) tehdy [[protestantismus|protestantské]] [[Univerzita Karlova|Karlovy univerzity]]. V&nbsp;roce [[1618]] byli jezuité [[reformace|reformátory]] z&nbsp;Prahy vypovězeni. Po svém brzkém návratu v roce [[1620]] po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] byli,jim vbyla v&nbsp;rámci pokračující [[rekatolizace]], pověřenisvěřena i správouspráva [[Univerzita Karlova|Karlovy univerzity]].<ref name="sima" /> V&nbsp;roce [[1654]] se pak obě univerzity sloučily dov univerzityuniverzitu Karlo-FerdinandovyFerdinandovu. V&nbsp;roce [[1622]] sem byla přemístěna knihovna [[Univerzita Karlova|Karlových kolejí]].

V&nbsp;roceOd roku [[1722]] byla postavenastojí nejvyšší stavba Klementina, ''astronomická věž''.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Ta však původně astronomii příliš nesloužila a ani se tak nejmenovala – byla používána především jako vyhlídková věž vyhlídková. Ve stejném roce bylo v&nbsp;Klementinu založeno tzv. [[Matematické muzeum]] – ''Museum mathematicum Collegii Clementini'', které se kromě sbírkové činnosti staralo především o výuku matematiky a &nbsp;astronomie na univerzitě, a &nbsp;věž zřejmě i k &nbsp;výuce používalo, i &nbsp;když je o nítom jen málo informací.<ref name = bulletin-sima>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Muzejní sbírky byly podle inventáře na svojisvou dobu všestranné, od přírodnin a kuriozit až po umělecká díla a &nbsp;exotické památky z&nbsp;cest řádových misionářů. Po zrušení tovaryšstva byly sbírky z&nbsp;částizčásti rozprodány, v&nbsp;dražbě je například pro své ''Museum technologicum'' zakoupil například pražský vydavatel J.Schönfeld. Z větší části byly sbírky ponechány univerzitě a &nbsp;po roce 1818 převedeny do [[Národní muzeum|Národního muzea]] v &nbsp;Praze.

Systematičtější astronomická pozorování začala v Klementinu o &nbsp;tři desetiletí později, když zde byla v roce [[1751]] nebo [[1752]]<ref name = bulletin-sima /> zřízenazřídili [[Astronomická observatoř (Klementinum)|AstronomickáAstronomickou observatoř]], což byl v &nbsp;podstatě předchůdce [[astronomický ústav Akademie věd České republiky|astronomického ústavu]]. Jejím iniciátorem a prvním ředitelem byl matematik a fyzik [[Joseph Stepling]] (v areálu je socha anděla se zhašenous&nbsp;uhašenou pochodní, která jej připomíná).<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Věži Klementina se začalo říkat [[matematická věž]]. Podle jiných zdrojů nebyl zpočátku pojem ''matematická věž'' názvem věže, ale názvem nově zřízeného ústavu.<ref name="sima" />

Od roku [[1752]] jsou v&nbsp;Klementinu prováděna systematická [[meteorologická stanice|meteorologická měření]] a pozorování. Od roku [[1775]] je začal zaznamenávatzaznamenával astronom [[Antonín Strnad]], Steplingův žák a pozdější rektor Karlovy univerzity. Jde o nejdelší souvislou řadu pozorování ve střední Evropě.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Od 1. &nbsp;ledna [[1784]] se zde měří [[počasí]] již podle moderních kritérií – 3× denně,<ref name = bulletin-sima /> což pro [[klimatologie|klimatologii]] představuje cenný zdroj informací o&nbsp;stavu počasí a [[podnebí]].

Po zrušení jezuitského řádu v roce [[1773]] jejKlementinum využívala [[sekularizace|sekularizovaná]] univerzita, částečně také [[Arcibiskupský seminář v Praze|Arcibiskupský seminář]]. Knihovna byla [[Marie Terezie|Marií Terezií]] prohlášena za [[Národní knihovna České republiky|Císařskou a královskou veřejnou a universitní bibliotéku]]. Hvězdářské práce pokračovaly pod vedením Astronomické observatoře.

Do rozdělení univerzity na českou a německou v&nbsp;roce [[1882]] v něm sídlily Filozofická a Teologická fakulta [[Univerzita Karlova|Karlo-Ferdinandovy univerzity]], na které se vyučovalo především, ne-li výlučně, německy. Po rozdělení zde zůstala pouze česká část a od roku [[1930]], po přestěhování [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|FilosofickéFilozofické fakulty]] na nynější [[náměstí Jana Palacha|Palachovo náměstí]], pak jen rozšířená univerzitní knihovna.